Když tiskli Kryl a Scotti
pořádá Vědecká knihovna v Olomouci (l. poschodí hlavní budovy VKOL, Bezručova 2)
1. prosince - 31. prosince 2009
Výstava připomíná produkci tiskárny, z jejíž dílny vyšly bibliofilie a krásné knihy. K prvním zákazníkům tiskárny patřil Josef Florian. Dále pak Jakub Deml, Josef Čapek, Karel Janský (edice Hyperion, Máchovské tisky) a Otakar Štorch-Marien (Aventinum). Později následují Bohuslav Reynek, Bedřich Beneš Buchlovan, Ladislav Kuncíř atd. Historicky významná byla řada prací pro Slovensko.
Z HISTORIE KNIHTISKÁRNY KRYL & SCOTTI
1878-1909
Karel Kryl nejstarší se narodil v Litovli r. 1878 v česko-německé rodině. Vyučil se sazečem v tiskárně M. L. Jahody a postupně pracoval v tiskárnách v Jihlavě, Místku, Frýdku a v Přívoze. Osudovým okamžikem pro něj i příští generace rodiny byl rok 1909, kdy koupili spolu s Ferdinandem Scottim (nar. 1882 v Krásnu) Vyhnálkovu tiskárnu v Novém Jičíně a založili společnou firmu Kryl & Scotti
1909-1929
Již od počátků existence knihtiskárny se oba majitelé zaměřili především na tisk krásných knih a bibliofilií. Aby však malá tiskárna přežila, musely být přijímány i běžné zakázky na nejrůznější pozvánky a reklamní tisky. K jejich prvním zákazníkům patřil především Josef Florian (1873-1941) ze Staré Říše u Telče, vydavatel několika vzácných knižních edic. První světová válka poté na tři a půl roku provoz novojické knihtiskárny zastavila. Po jejím skončení nastávají pro naše knihtiskaře příznivější časy. Dostávají také první zakázky od velkých pražských nakladatelů. Plodná spolupráce s Florianovou Starou Říší následkem jeho finančních potíží ovšem roku 1922 končí. Objevují se zadavatelé noví. Především Jakub Deml, Josef Čapek, Karel Janský (edice Hyperion, Máchovské tisky) a Otakar Štorch-Marien (Aventinum). Později následují další jména, Bohuslav Reynek, Bedřich Beneš Buchlovan, Ladislav Kuncíř ad. Historicky významná byla řada prací pro Slovensko, kde bylo tehdy vydávání bibliofilských tisků ještě v úplných počátcích.
30. léta
Začátkem třicátých let postihla svět velká hospodářská krize. Těžce dolehla i na tiskárnu Kryl & Scotti. Skončila letitá spolupráce s knězem a spisovatelem Jakubem Demlem, když opakovaně nemohl vyrovnat své pohledávky. Část dluhu Deml později splatil z daru prezidenta Masaryka. Tiskárna musela plnit své závazky vůči dodavatelům, takže sama se většinou pohybovala na hranici větší či menší zadluženosti. Největší část příjmů vždy sloužila k obnově technického vybavení. Například i v době hospodářské krize Kryl & Scotti investovali do nákupu původního českého písma z dílny rytce Oldřicha Menharta.
1933-1936
V roce 1933 knihtiskárna vykázala dluh 232 tisíc tehdejších korun. Zadlužil se i Ferdinand Scotti. 28.6.1935 dává Karel Kryl Scottimu výpověď za účelem likvidace společné firmy. 20.5.1936 přestává subjekt právně existovat. Kryl se zavázal Scottiho dluhy splatit na základě dohody, kterou se vzdal veškerých závazků a pohledávek vůči knihtiskárně. Nastává nová éra firmy, pod názvem Karel Kryl.
1938-1945
Karel Kryl nejstarší pokračoval u náročných bibliofilských tisků, kterými si firma už mezitím získala dobré jméno a spolu se starými kontakty navazoval nové, neméně významné, například s O. F. Bablerem či Václavem Pourem. Zanedlouho však nastává první ze dvou nejtěžších období pro novojickou knihtiskárnu, Mnichov 1938. Již v říjnu t. r. byla tiskárna uzavřena, neboť se nacházela na území zabraném nacisty.
Díky ing. Švehlovi, kroměřížskému stavebnímu radovi a velkému milovníku bibliofilií bylo vybráno za nové působiště právě toto překrásné moravské město. Švehlovou zásluhou se tak stalo i navzdory protestům Grémia kroměřížských knihtiskařů, které se obávalo konkurence. Od února 1939 Krylova tiskárna opět začala tisknout. Odpor místních knihtiskařů, se zdánlivě podařilo překonat. Uprostřed těžkých válečných let (1943) ale umírá K. Kryl nejstarší a jeho syn Karel se po rodinné dohodě stává novým majitelem podniku. Zakázek však značně ubylo a tiskárna musela stále častěji přijímat výrobu běžných knižních titulů i užitkových tiskovin.
1945-1950
Skončením II. světové války nastalo opět příznivější, ale
krátké údobí pro rozvoj tiskárny. Po únorovém komunistickém puči, již
11.března 1948, byly všechny podniky tohoto typu výnosem ministerstva
informací vyvlastněny. V květnu 1949 byla sice národní správa zrušena,
ale aby mohl Kryl tisknout, musel získat na každou zakázku úřední
povolení. Nedostal už ani jedno, podařilo se mu pouze vydat několik
titulů, na které získal souhlas již dříve. 7.dubna 1950 byla Karlu
Krylovi výnosem kroměřížského ONV odebrána koncese. Tiskař se pokusil
alespoň zachránit strojní vybavení. Byl je dokonce ochoten darovat,
všechny pokusy však ztroskotaly. "Dědicové nejlepších tradic kulturních"
budovali „nové, lepší zítřky“. Písmo, papír a řezačka byly odvezeny a
drahé tiskařské stroje před očima Krylovy rodiny doslova rozmláceny
krumpáči. Od té doby byla v Kroměříži celá rodina nežádoucí. Bývalí
přátelé se jim vyhýbali. Několikrát byli donuceni ke stěhování a po
nepovolení dětem studovat na střední škole bylo nakonec rozhodnuto
vrátit se zpět do Nového Jičína. Karel Kryl starší se ke knihtiskařině
už nikdy vrátit nemohl. Naopak byl nucen s mnoha jinými příslušníky naší
inteligence odejít budovat novou Ostravu. To se značně podepsalo na
jeho zdraví, v roce 1971 předčasně umírá. Karel Kryl nejmladší na
Kroměříž v podstatě zanevřel a v devadesátých letech se jí pokud možno
vyhýbal.
Aktualizováno: 09.11.2012
Redaktor: Ivana Mutnianová
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz
© 2008-2023 Vědecká knihovna v Olomouci
Tisk stránky | Mapa webu | Zajímavé odkazy
| RSS 