Pověsti o památkách města Olomouce a z Olomouckého kraje - Břetislav a Jitka
Obsah- zkrácená verze pověsti
- celý text pověsti (zdroj viz literatura)
- co je na pověsti (ne)pravdivého?
Zkrácená verze pověsti Břetislav a Jitka
Syn knížete Oldřicha Břetislav, sídlící v Olomouci, se rozhodl pojmout za nevěstu šlechtičnu Jitku. Ta však byla zavřena v klášteře ve Svinibrodu. Břestislav se tedy rozhodl, že ji unese. Vydal se tedy s družinou ke klášteru, kde požádal o přístřeší. Poté vyčkal příležitosti, až šla Jitka na bohoslužby, přiskočil k ní, nasedl na koně a chtěl s ní z kláštera utéci. Klášterní bránu uzavřenou silným řetězem prý překonal jediným úderem meče. Poté Jitku i se svou družinou odvezl do Olomouce a nechal se s ní na starém hradě oddat. A pro Jitku nechal časem vybudovat malý hrádek jako letní sídlo na místě dnešního Hradiska.Celý text pověsti Břetislav a Jitka
Zdroj viz literatura
Když roku 1019 připojil Moravu k českému přemyslovskému státu kníže Oldřich, ustanovil správcem země svého syna Břetislava. Tento první moravský údělník si vybral za své sídlo Olomouc, protože zdejší hrad zaujímal mezi ostatními moravskými hrady první místo. A sem si také, asi dva roky po obsazení Moravy, přivedl nevěstu. Byla to dcera rakouského markrabího Jindřicha a sestra německého knížete Oty, Jitka. Pověst o její kráse se rozšířila i do Čech a proto se Břetislav rozhodl, že se s ní ožení. Protože ji však její otec vychovával a chránil v ženském klášteře ve Svinibrodu a bránil se všem nabídkám na její provdání, rozhodl se Břetislav, že ji získá za každou cenu, byť i násilím. Vybral si ze své družiny nejvěrnější a nejschopnější muže, vybavil je nejrychlejšími koňmi a ohlásil cestu k císaři. Po několika dnech dorazil se svou družinou do svinibrodského kláštera, kde požádal o přístřeší. Jakmile se Břetislav ubytoval, začal vyhledávat příležitost, jak spatřit Jitku. Násilím se jí zmocnit nemohl, protože klášter byl dobře hlídán a jeho družina nebyla příliš početná. Jednou však náhodou Jitku uviděl, když šla se svými družkami do kostela. Rychle k ní přiskočil, uchopil ji do náručí, vyhoupl se s ní do sedla připraveného koně a tryskem vyrazil ke klášterní bráně. Ta však byla uzavřena silným řetězem. Přeťal prý řetěz mečem, otevřel bránu a podařilo se mu uprchnout. Za chvíli se k němu připojila jeho družina a za několik dnů dorazili do Olomouce. Zde se potom ve starém hradě v kapli sv. Václava, v přítomnosti svého otce, dal Břetislav s Jitkou oddat. Po čase nechal vybudovat na malém návrší severně od hradu malý hrádek, který sloužil jeho paní jako letní sídlo. Na tomto místě potom byl v roce 1077 založen knížetem Otou I. Sličným a jeho manželkou Eufemií Uherskou benediktinský klášter Hradisko s kostelem sv. Štěpána, pohřební místo olomouckých Přemyslovců.
Co je na pověsti Břetislav a Jitka (ne)pravdivého?
Známý příběh o únosu sličné Jitky ze Schweinfurtu z kláštera svinibrodského knížetem Břetislavem I. (nar. kolem roku 1005, + 10.1.1055), líčí kronikář Kosmas ve své Kronice české, když uvádí, že se Břetislav uchýlil na Moravu s Jitkou, jež "co jest pod sluncem děv, svou krásou předčila všechny". Neuvádí však kam. Další kronikáři a historikové považovali za jeho sídlo Hradisko u Olomouce. Je však téměř jisté, že Břetislav sídlil na hradě v Olomouci. Jitka mu porodila 5 synů: Spytihněva, Vratislava, Konráda, Jaromíra a Otu a zemřela v roce 1058, tři roky po smrti Břetislavově.
Aktualizováno: 21.04.2011
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz
© 2008-2022 Vědecká knihovna v Olomouci
Tisk stránky | Mapa webu | Zajímavé odkazy
| RSS 