Pověsti o památkách města Olomouce a z Olomouckého kraje - O založení Svatého Kopečka
Obsah
- zkrácená verze pověsti
- celý text pověsti (zdroj viz literatura)
- co je na pověsti (ne)pravdivého?
Zkrácená verze pověsti O založení Svatého Kopečka
O založení Svatého Kopečka se traduje tato pověst. V Olomouci žil obchodník s vínem Jan Andrýsek. Jednou si na svých cestách slíbil, že půjdou-li mu obchody dobře, dá postavit u Olomouce stánek boží. Tento slib se rozhodl později vyplnit.
26.února 1629 se vydal do okolí Olomouce na koni hledat vhodné místo. Nádherné místo našel u Droždína a dověděl se, že patří klášteru Hradisko. Klášter mu místo daroval a přispěl také na stavbu kaple. 3.dubna 1633 byla stavba hotova, při jejím svěcení se stal zázrak, kdy začal slepý vidět. Místo se okamžitě stalo cílem poutníků.
Švédové však roku 1642 kapli zničili a zmizel nevysvětlitelně obraz Panny Marie. Po odchodu Švédů Andrýsek nechal znovu postavit kostelík. Neznámý stařec také donesl zpět ztracený obraz. Roku 1679 byl na stejném místě postaven monumentální chrám.
Celý text pověsti O založení Svatého Kopečka
Zdroj viz literatura.
Asi půldruhé hodiny chůze vychodním směrem od města Olomouce se zvedá na pokraji kdysi hlubokých lesů pahorek, z něhož je nádherný rozhled po celé Hané. Již po staletí je tento kopec nazýván Svatým Kopečkem. Na jeho vrcholku stojí zdaleka viditelný poutní chrám se dvěma mohutnými věžemi a přilehlými frontami bývalých klášterních budov řádu premonstrátů. Chrám byl zasvěcen Panně Marii, kterou každoročně při pouti uctívaly nesčetné zástupy zbožných poutníků. O jeho založení se traduje tato pověst.
V Olomouci žil již od svých mladých let obchodník s vínem Jan Andrýsek. Jak již to v jeho povolání bylo zvykem, velmi často cestoval po sousedních zemích, hlavně pak zajížděl do Uher, kde nakupoval víno. Najedné takové cestě v roce 1625 přespal ve vesnici Lulči nedaleko Vyškova. Poněvadž příští den byla neděle, šel jako zbožný křesťan na mši do kostelíka sv. Martina, který stál na kopci uprostřed lesů. Když vyšel se svou čeledí z kostela, naskytl se mu nádherný pohled na malebné seskupení vesniček hluboko pod ním a na v ranním slunci zářící kraj. Byl to úchvatný pohled a zbožný a dojatý Andrýsek si v té chvíli slíbil, že půjdou-li mu obchody tak dobře jako dosud, že na podobném místě v blízkosti jemu milé Olomouce postaví na návrší podobný stánek boží.
V následujících letech opravdu přineslo jeho snažení žádané ovoce. Andrýskovo jmění vzrostlo a často se mu stávalo, že se mu ve snu připomínal učiněný slib. Umínil si proto, že s dílem začne co nejdříve. Za třeskuté zimy dne 26. února 1629 vyjel na koni z městské brány s úmyslem, že pojede tak dlouho, dokud neobjeví vhodné místo pro stavbu kaple. Jel dlouho směrem na východ, cestami i přes pole a lesy, až ho sněhová vánice zahnala za vesnici Droždín. Poněvadž ho ostrý vítr i sníh šlehal do tváře, stáhl si přes obličej kápi, povolil koni uzdu a nechal ho jít volným krokem. Netrvalo dlouho a kůň se sám zastavil. Vánice přestala a Andrýsek se rozhlédl. Hned poznal, že stojí na místě, které hledal. Označil místo několika suchými větvemi a snažil se zapamatovat si jeho polohu. Potom již ujížděl zpět do Olomouce. Cestou se od jednoho rolníka dozvěděl, že les patří klášteru Hradisku.
Zašel proto za opatem a poprosil ho: "Důstojný otče opate, učinil jsem slib Panně Marii, že k její poctě vystavím kapli. Již i místo jsem vyhledal, krásné, na vrcholku kopce, z nějž je nádherný pohled po celém kraji." "Kde je ono místo, zbožný muži?", otázal se opat. "Na severovýchod od Olomouce, na pokraji krásných lesů, které náleží vašemu klášteru, důstojný otče opate." Milerád svolím a budu podporovat tvůj zbožný úmysl, neboť každé snažení člověka, jako tvora božího, má přispět k větší slávě boží. Také náš klášter rád přispěje skrovnou hřivnou k uskutečnění tohoto velkého díla. Jeho jménem ti pozemky daruji a zároveň dávám povolení postavit na nich chrám. Přeji ti v provádění tvých plánů mnoho zdaru a dílu tvému požehnání dávám."
A tak se také stalo. V letních měsících téhož roku byl položen a posvěcen základní kámen kostela. Práce rychle pokračovaly a za tři roky byla stavba hotova. Dne 3. dubna 1633 se zde sešli lidé z blízka i z daleka a kaple byla vysvěcena olomouckým světícím biskupem Filipem hrabětem Breunerem. A hned při svěcení se stal zázrak. Slepý baron Alexandr z Borů, který neštastnou náhodou oslepl a léčil se v Olomouci u známých lékařů, při obřadu opět nabyl zraku a viděl. Zvěst o jeho zázračném uzdravení se rozlétla Moravou. Kaple, zasvěcená Panně Marii, se zakrátko stala obh'beným poutním místem zástupů zbožných poutníků, kteří sem putovali, aby uctili nejsvětější Pannu a hledali u ní posilu ve svých životních strastech. Netrvalo však dlouho a kaple byla zpustošena a zneuctěna. To když roku 1642 přitrhli k Olomouci Švédové, dobyli město a také vyplenili a spálili klášter Hradisko i kostel na Svatém Kopečku. Přitom nevysvětlitelným způsobem z kaple zmizel i obraz milostivé Panny Marie. Po jejich odchodu se Andrýsek spolu s premonstráty postaral o obnovu poutního místa a místo původní kaple postavil kostelík. V předvečer jeho slavnostního otevření přišel k Andrýskovi neznámý stařec a předal mu pečlivě zabalený ztracený obraz se slovy: "Nesu vám to, co vám právem náleží. Vím, že hledáte obraz Matky Boží, i já ji ctím a prosím proto, aby její obraz přišel na původní místo."
Zpráva o znovuobjevení obrazu se rychle rozšířila a kostelík na Svatém Kopečku, jak se mu později začalo říkat, se opět stal cílem nepřehledných zástupů poutníků. Těm však jeho skromné prostory již nestačily a tak se hradiský opat rozhodl postavit místo něj monumentální chrám. Jeho vysvěcení roku 1679 se však Jan Andrýsek již nedočkal. Zemřel v roce 1673.
Co je na pověsti O založení Svatého Kopečka (ne)pravdivého?
Skutečná postava olomouckého měšťana a obchodníka s vínem Jana Andrýska se v této pověsti prolíná s legendou o založení kaple a o nálezu svatého obrazu Panny Marie, zde v duchu zvyklostí barokní doby. O stavbě kaple ale neexistují žádné doklady, víme však, že kostelík zde byl opravdu postaven premonstráty v letech 1669-1679. Dnešní podoba svatokopeckého chrámu je z let 1714-1721. Autorem pověsti je zřejmě kronikář kláštera Hradisko Michal Siebeneicher.
Aktualizováno: 21.04.2011
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz
© 2008-2023 Vědecká knihovna v Olomouci
Tisk stránky | Mapa webu | Zajímavé odkazy
| RSS 