Deníky Dr. Breitenbachera ( knihovníka a archiváře AZZ)
10. ročník odborné konference
Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska
Deníky Dr. Breitenbachera ( knihovníka a archiváře AZZ)
Cyril Měsíc
Snad nejvýznamnějším knihovníkem a archivářem kroměřížského zámku byl Msgre. Thdr. a PhDr. Antonín Breitenbacher (1874 - 1937), řádný člen Královské české společnosti nauk a čestný člen Vlasteneckého musejního spolku v Olomouci.
Byl postavou velmi významnou, vždyť jako ocenění jeho historických znalostí mu bylo nabídnuto v roce 1921 místo 2. historika na theologické fakultě v Olomouci a v roce 1925 místo na katedře církevních dějin na Karlově universitě v Praze. Obojí však odmítl a zůstal věrný své práci v kroměřížské knihovně a archivu. Údaje z jeho životopisu lze nalézt např. také v knizeBibliografickém slovníku archivářů českých zemí, Libri 2000 (nebo na http://www.libri.cz/, titul uváděné knihy, zadáním vyhledávání slova Breitenbacher) a v dalších publikacích. [1]
Jeho písemná pozůstalost s označením G 36 je uložena v Moravském zemském archivu v Brně - v pobočce Kunštát. Skládá se z korespondence, rukopisných materiálů (deníků), fotografií, výstřižků novin a dalších materiálů, celkem 689 inventárních jednotek, které jsou uloženy ve 13. kartonech. Tyto kartony zpracovala v roce 1975 Dr. Milada Musilová. Pod pojmem deníky si v tomto případě můžeme představit jak deníky z let 1921 - 1937, [2] tak i Poznámky k agendě knihovny z let 1915 -1928.
Tyto materiály jsou nejzajímavější součástí celé pozůstalosti, protože jsou v nich zaznamenány i vnitřní Breitenbacherovy názory, které by např. v dopise uvedeny nebyly. Sám Breitenbacher si uvědomoval, že by se někdo mohl snažit jeho deníky zničit, proto je uložil v tehdy Zemském archivu v Brně, kde byl ředitelem jeho přítel Dr. Fr. Hrubý. A u většiny těchto materiálů je uvedeno již B., že patří Moravskému zemskému archivu v Brně. [3]
Nejdříve budeme zabývat Poznámkami k agendě knihovní 1915 - 1923, tedy vlastně 1. dílem poznámek ke knihovně. Obsahuje 400 stran a někdy má spíše deníkové zaměření, takže se dá říci, že se Poznámky i Deníky prolínají.První zápis je dne 2.10.1915, kde vysvětluje, jak se vlastně stal knihovníkem a později i archivářem:str.1/ ....2.8. Odpoledne o 3 h. povolán jsem byl k centr. řed. Roskovi do zámku, který mi oznámil, že mně navrhl již za života Hrb. (Hrbáčkova) [4]za nástupce, věc že je hotova, ale že mi o tom musí aspoň říci, přijímám -li. Jsem prý rovněž historik, pracoval po léta v archivě, vím už hlavní zařízení knihovny a pak nějaký též příspěvek k platu, že mi též bude dobrý.... [5] Že převzatá knihovna nebyla v pořádku, dosvědčuje i tento záznam na str. 2: ...Potom prohlédl jsem knihu zápisů o vypůjčených knihách, od kdy a jaké jsou rešty t.j., kdy byly které vypůjčeny a nevráceny. Někteří dlužníci byli již mrtví. Při ostatních jsem reklamoval ústně, písemně . s výsledkem ale i marně.Byl rešt až z roku 1893, knihy jsem vymohl...... A dále pokračuje výčet toho, co udělal, aby všechno dal do pořádku a v pořádku všechno převzal. V zápisech z let 1916 - 1918 je zřejmý jeho vlastenecký postoj, [6] i když není proti němčině, ale proti povýšenému chování některých Němců. To nám dokumentují i zápisy, z nichž některé koncepty pro dopisy nebo příhody, které proběhly v němčině, jsou i v němčině zachyceny. Poznámka ze dne 25.8.1918 na str. 85 je dodnes aktuální ( stejně jako více jeho zápisků): .... Bude třeba zvl. katalogu...pro mapy a zeměpisné záležitosti.... 17. 10.1918 na str. 97. píše: ...Stát bude - ale v kterých rozměrech? To není vedlejší ! - A co s Vídní ?... Dále píše na str. 100: Ovšem jiní panáci ještě dnes dělají pošklebky z č. státu - ale od těch liším se jako den od noci !..
Protože by nám vysvětlování všech souvislostí k ukázkám zabralo hodně místa, ponechám další ukázky bez dalšího vysvětlování.
Str.183: ......od 27/7 - 14/8 1919 v Jarošově. Dělal ohradu za chalupou, hrabal, obracel lucerku, pomáhal při svážení jí, vázal rež atd.Počasí hanebné.... [7]. Str. 213: Přišel Český misál. Nebyl bych řekl, že se jim podaří v tak krátké době a v takové tísni o vše poříditi něco tak pěkného !... Str. 255: ....Odp. o 1 4. Byl v knihovně H. Dostal, člen univ. mise, se sestrou Ignácií z řádu sester sv. Kříže. Žasli, co vše máme v knihovně ! On:
Prý vidí, jak jsem bohatý, že vše, z čeho se může člověk radovati a těšiti, činí ho bohatým, Prý by nebyl řekl, jaké panství veliké prý to mám. Vůbec to prý ani v Olomouci nemají. Sestra zase, že prý je ráda, že mně (psáno takto) poznává, prý už tolik o mě slyšela, jak učený prý jsem. On mi jen nutil pít slivovici, již mu sestra donesla.... Str.271/1920:
....Třeba nám rozvahy, obětavosti a pevnost - čehož nebylo u těch na B. Hoře a proto pykali nejen oni, nýbrž celé generace za sebou a celý národ..... Zde se jedná o zápis k výročí bitvy na Bílé hoře. Navazuje Druhá kniha zápisků od 1923-1928. Obsahuje 280 stran a opět několik ukázek:
Str.3:...V archivě sedím a sedím, den co den, týden co týden a doslova žeru akty (dokumenty), jeden za druhým.... Str.29 obsahuje výstřižek z novin (není uvedeno, z kterých:(Souhlasíme): Pan arcib. archivář Dr. Breitenbacher vyslovuje ve svých Dějinách arcib. obrazárny proti návštěvám školních dětí obrazárny, protože tito návštěvníci nemohou ještě míti správného pochopení pro obrazy, které jen takovými návštěvami trpí, jsouce poškozovány zvířeným prachem na obuvi těchto návštěvníků přineseným. Odpomoc lze snadno zjednat tím, že se školní děti z návštěvy obrazárny vyloučí....Str.35: Pro Výstavu soudobé kultury jsem obstaral fot. Mayera, Hrbáčka a Snopka.. Zde by bylo dobré dohledat další informace.
Deníky
Jedná se o 2 díly, 1. Je z let 1921 - 1930, 2. z let 1931 - 1937. Často obsahují i koncepty odpovědí na dopisy, které B. dostal. Ad Deník z let 1921 - 1930 . Obsahuje 288 stran . Pokud bychom z úvodu Poznámek nabyli dojmu, že dostat se na uvolněné místo po archiváři Snopkovi bylo pro B. snadné, tak poznámka na deskách tohoto deníku (dopsaná v roce 1931), nám to vyvrací:In memoriam. Když zemřel archivář
Snopek, nemínil jsem se hlásiti o archivářství jsa přesvědčen, že arcibiskup nemůže nikomu jinému svěřiti než mně., nechtěl jsem žádati, když jsem si byl jist, že mně úřad musejí nabídnouti. Ale když se mně doneslo, že se mimo jiné bude hlásiti i ....(zde je záznam nečitelně přeškrkán)....a že si na to již dělá plány: půjde s plnou pensí dpo výslužby, v zámku dostane zdarma byt, k tomu přiměřený plat jako pro archiváře atd. a že pr áci přenechá špačkům, tu jsem poznal, že musím podati žádost, aby se nestala skutkem taková hanebnost a mne nestihla výčitka, že jsem tomu sám vinen, když jsem se sám neucházel....
Na str. 9 uvádí: ...archivář není a nesmí býti opisovacím nádeníkem, bere též plat za to a na to, aby pracoval pro archiv, ne pro soukromé osoby cizí nebo svoji kapsu a kdyby však přec, měl tu býti úředník ustanoven, aby obstarával stranami opisy, pak honorář za opisy by musely zůstati ne jemu, nýbrž na krytí potřeb archivu.....
Na s tr. 20 jde o koncept odpovědi :..Správě ve Všechovicích: [8]Podepsaný stvrzuje, že přijal do své správy práv dovezený archiv z Kelče a vzdává tímto povinné díky, že správa vše vyřídila bez průtahů zbytečných. Dodány byly též 2 obrazy, jeden biskupa asi Troyera, druhý nejspíš cís. Jos. II, třetí obraz ct. kard. Fürstenberga, zůstal dle všeho na panství Keleckém, protože sem dovezen nebyl. Při náhodné příležitosti mohl by sem býti dodán, protože se zde v zámku hodně uplatní. S opětným díkem za vyřízení všeho.... Dále na str. 20 uvádí: Ústř. ředitelství: Aby dalo vrátnému pokyny kvůli příchozím, aby se nemohl nikdo vloudit. Po odstrašujícím příkladu sv. Mořice, far. Hladký právě potkal dacana jít od 2. poschodí..... Na str.22:....Matice mor. Je opravdu náš nejstarší mor. Vědecký spolek, jenž svým časopisem a jinými neperiodickými publikacemi representovala to nejvyšší, co jsme po té stránce na Moravě měli. Účast kněží na tom kult. Ústavě byla vždy veliká a je ovšem i záhodno, aby kruhy světské zůstaly s ním co nejvíce spojeny, aby se pasivní rezistencí jejich nestal výlučnou doménou živlů extrémních...... Na str. 24:...Právě počíná vycházeti Codex aureus, napodobenina přesně dle originálu Písma sv. psaného zlatem na rozkaz císaře Karla Holého r. 870. Je to známé skvostné dílo a ovšem bylo by i ozdobou naší knihovny. Při nynějším vysokém kursu koruny knihkupec bude čítati 1 marku po 15 haléřích, když už započítal všechny poplatky, kniha by přišla nadmíru lacino a zatížení budgetu nebylo by velké, když cena knihy, jež vychází po sešitech, bude spláceno několik let. Cena díla je 40 000,- marek či přepočteno na koruny (á 15 haléřů) 6000 Kč. [9]
Počátkem roku 1923 píše do Olomouce arcib., že se snaží dát do pořádku archiv a také zpracovat knihovnu. Dále píše, co již udělal. Tento přístup se později stává pravidlem a B. také začíná číslovat položky a připisuje jméno, koho se záležitost týká - jsou to většinou koncepty.
Z neznámého důvodu dochází v roce 1927 k ukončení číslování stranou 103 a pak začíná rok 1927 opět stranou 1, proto budeme citaci značit a, aby bylo jasné, že se jedná o stránky po roce 1926. [10] Podívejme se na několik dalších informací: Str.35a:
29/10 1927 - I. Nevěřil: zakl.listina koleje olom. Není tu v originále, nýbrž v zem. archivě.
Netvrdil včera, že jí tam není - u orig. je ta papežská bula a smlouva o kostele minoritském..... Str. 37a:....Poznámka: včera , 9/11 1927 přišel do knihovny kat. Pavel Kvasnička z Holešova vrátit knihu a pak vyrukoval, co prý udělám, budu-li se hlásiti na nově zřízenou stolic icírk. dějin. Toto bylo pro mne novotou, nevěděl jsem o tom ještě. bylo prý to již ve Věstníku. Já ovšem prohlásil, že mně (takto je to psáno v orig.) ani nenapadne, když jsem již za Bauera [11]se o to nedbal a roku 1925 odmítl do Prahy.....
Str. 89a: 15/1 1929 - Ústřed. Řed.: Obdržel jsem osobní přípis p.a. ( pana arcibiskupa),
Aby museum bylo přestěhováno, kde dříve Kopán a Snopek, také aby obraz biskupa Karla Liechtensteina od Piaristů byl přenesen do zámku děluji to za tím účelem, aby ú.ř. (ústř. řed.) další opatřilo. Na str. 95a:Jedná se o koncept: 1/3 1929 - Hans Tietze: Univ. Wien: Na přípis 26/2 sděluji, že nyní v galerii nelze se stavovati. Lokály jsou vymrzlé, měli jsme 35 oC zimy, sály nejsou vytopeny a přirozeným teplem se vyhřejí až asi v květnu, mohl by sály pouze projíti
Ad Deník z let 1931 - 1937
Navazuje na 1. díl. a tak jako ve všech rukopisech používá zkratky, které jsou však srozumitelné. Obsahuje 266 stran. Na str. 8 píše: Položka 49/ ze dne 5/3 1931 Komisi pro rukopisný soupis čs. tisku (Předsednictví I.79 - Tobolka) k č.r. k přípisu z 1.4. n. podepsaný si dovoluje sděliti toto: Arcib. archiv nepůjčuje svých spisů mimo pracovnu a proto nebylo možno vyhověti žádosti: z toho důvodu dal jsem žádaný teskt opsati a sám jsem opis srovnal s originálem a kde bylo potřebí, opravil....Str. 63: Dr. Fr. Hrubý, č. archiv Brno: Registratury (13/5 1932) zdislavické (Dubského) nekoupím, není peněz a dluhy se hromadí. Co asi stojí dne 1 ex Landtafel ?.... Str. 96: ....19. 1. 1933 - Vlepený text, že zemř el Dr. F. Hrubý, ředitel Moravského zem. archivu a profesor M.U.v Brně.Text v deníku je psán jak pěkným písmem( když na to měl B. čas.), taki méně čitelným, psaným v rychlosti. Nicméně od roku 1934 dochází k celkovému zhoršení rukopisu.
Na str. 230: ...a g en. Beneš... sám vysoce hodnotil tuto moji práci jako důležitou propagaci Československa .....
Snad nejlépe hodnotí své dílo sám B. v 2. knize Poznámek k agendě knihovní na str.223: Ale co mám dělat, kam mě Prozřetelnost postavila, tam chci svoji povinnost vykonat, třeba není dominantního postavení....Obejdu se bez chvály, co jsem vykonal, protože co jsem vykonal, potrvá i bez chvály !. Studium B. rukopisů je nejen nahlédnutím do B. soukromí, ale i poučením a inspirací pro každého.
P.S.: Chtěl bych touto cestou poděkovat pracovníkům Moravského zemského archivu za výbornou spolupráci!
Poznámky pod čarou[1] J. Spáčil -Informace osvětových sborů na Kroměřížsku, 7/1937-1938, str.28-31 J.M. Svoboda, Archa 19/ 1931, 189-200; I. Vlčková - Butulová - Dr. A. Breitenbacher a Kroměříž VVM, 1970; F. Kutnar -Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví, 2/ 1977, str.171-2,; C. Měsíc - Písemná pozůstalost PhDr. A. Breitenbachera, SOKA Kroměříž, archivní ročenka 2000 a další.
[2] Dr. Musilová uvádí, že v roce 1975 v písemné pozůstalosti chyběl při pořádání jeden Breitenbacherův deník z období jeho sporu s arcibiskupem Prečanem a také jeho závěť. Podle mého názoru byl chybějící deník nalezen, protože k uváděnému období žádný deník nechybí, mohlo by se to však týkat Poznámek k agendě knihovní.
[3] Uvedenou pozůstalost předala do Zemského archivu v Brně Breitenbacherova sekretářka Františka Šťastníková po částech v letech 1936-1940.
[4] Breitenbacherův předchůdce na zámku.
[5] Přepsáno bez úprav.
[6] Počátkem roku 1918 sestavil v knihkupectví V. Povondry v Kroměříži mapu Rakouska - Uherska, jak se rozpadne na nástupnické státy ( povedlo se mu to poměrně přesně),za což mu hrozil tvrdý postih, ovšem rozpad monarchie ho zachránil.
[7] Breitenbacher pocházel z Jarošova a nyní popisuje práce, které dělal, aby pomohl matce.
[8] Všechovice i Kelč spadaly do správy Arcibiskupství olomouckého.
[9] Jedná se o rok 1922, cifra nesedí, jedině, že by chtěl koupit dvě nebo že by měla 2 díly.
[10] Domnívám se, že chtěl - B. z uvedené části udělat samostatný deník a později si to rozmyslí.
[11] Arcibiskup olomoucký 1904 - 1915, viz např. http://www.ado.cz/historie/.
Aktualizováno: 01.09.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz
© 2008-2023 Vědecká knihovna v Olomouci
Tisk stránky | Mapa webu | Zajímavé odkazy
| RSS 