Dojmy z Ameriky
10. ročník odborné konference
Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska
Dojmy z Ameriky
Vincenc Streit
Americké vzpomínky
Hrabě Lützow byl tak laskavý a vyhověl naší prosbě a poslal nám své poutavé a zajímavé vylíčení dojmů z pobytu v USA, kde přednášel na amerických univerzitách o české historii a dějinách české literatury a podělil se s námi o své vzpomínky . Tento materiál nám dal hrabě Lützow k dispozici. S tímto úvodem byly zveřejněny vzpomínky Dr. Františka Lützowa na jeho pobyt a přednášky v lednu - březnu 1912 v USA.Text známého historika a bojovníka za českou věc byla otištěna v němčině v novinách UNION v září 1912 - 10.-14.9.
Osobnost hrabě Františka Lützowa z Dreylützowů, Seedorfů
Hraběcí rod Lützowů pocházel z Meklenburska. Ovšem již v 16. století získal inkolát v Českých zemích, v rámci tehdejšího Rakouska. Mužští příslušníci tohoto šlechtického rodu již tradičně patřili k důstojnickému sboru , později přešli do diplomatických služeb habsburského císařství. Také otec Františka Lützowa byl rakouským diplomatem. V roce 1849, v době narození syna/ 21. března / působil hrabě F.Lützow v Hamburku.František Lützow studoval práva ve Vídni a v Innsbruku. Po studiích vstoupil též do rakouských diplomatických služeb. Místa jeho působnosti byla různá, především však působil v Holandsku, Itálii -Římě a ve Velké Británii v Londýně až do roku 1890. Rovněž se stal poslancem . Zasedal od roku 1885 v říšské radě, kam byl zvolen za skupinu velkostatku fideikomisu. /V době své politické působnosti věnoval značnou podporu českému školství ./ Politická působnost hraběte Lützowa skončila , na základě jeho osobního, svobodného rozhodnutí v roce 1890, kdy se svého poslaneckého mandátu vzdal. Od té doby se výhradě věnuje studiu a publikování v oblasti historie , především české historie a literatury. První historické dílo vydal v angličtině r. 1886 Bohemia an historical Sketch/později následovala dvě vydání v r. 1896 a 1910- v populární Everymans´ Library.
Následoval překlad díla Jana Ámose Komenského :Labyrint světa a ráj srdce v nakladatelství J.M.Dent v r. 1905. F.Lützow věnoval pozornost též české metropoli Praze v publikaci The Story of Prague, zařazené do edice The Mediaeval Town Series v Londýně. Nelze opomenout ani práci věnovanou životu a dílu Jana Husa- Život a doba Mistra Jana Husa , opět vydané nakladatelstvím J. Dent v Londýně. The Hussite war z r. 1914.
Tím samozřejmě výčet literárního díla hraběte Lützowa nekončí. Významně přispěl i zpracováním historických hesel spojených s zeměmi české koruny pro světoznámou encyklopedii Encyklopeadia Britannica /např. Jan Žižka, Jiří z Poděbrad, Praha, husitství, Čechy aj./ Pochopitelně ,že aktivní publicista nevynechal ani možnost přispívat do časopisů : anglických , německých , českých. Některé jeho příspěvky jsou velmi zajímavé např. o poesii básníka Swinburna napsal v r. 1903 článek do Lumíra /s týmž názvem Swinburne/, r. 1904 věnoval pozornost spisovateli Stendhalovi v angličtině v The North American Review . Pro Pokrokovou revui napsal v r. 1905 zajímavou analýzu Postavení Čech ve sporu rakousko-uherském .A jeho široké zájmy se projevily i v příspěvku Japonská poesie" uveřejněném v r. 1909 v Pražské lidové revue. Jistě nepřekvapí ,že v době před začátkem l. světové války a v následných , žel posledních letech svého života věnoval František Lützow značné úsilí osobnosti Albrechta Valdštejna a jeho období. Ovšem výsledek badatelské činnosti Dr.Lützowa již nespatřil světlo světa.
Protože ve švýcarském exilu 13. ledna 1916 hrabě Lützow zemřel.
Zmíním se v kostce též o jeho přednáškovém působení, které zahrnovalo rozsáhlé oblasti . Londýn a jeho kulturní život obohatila některá vystoupení Františka Lützowa: např. v r. 1901 vystoupil v královské Společnosti literární s tématem Česká literatura. V roce 1904 zaujal posluchače i akademickou obec univerzity v Oxfordu s přednáškami věnovanými české historii, přednesenými v Oxfordu. / Později byly vydány v tištěné podobě. Za své odborné aktivity v Oxfortdu obdržel Fr. Lützow později titul - vědeckého zaměření - doktorát literatury. Další významné přednáškové působení patří r. 1912, kdy František Lützow navštívil USA a přednášel na tamních deseti prestižních univerzitách. Později , alespoň část svých dojmů zveřejnil v již zmíněném seriálu zveřejněném německy v UNION. K souhrnu jistě patří i údaj uveřejněný v publikaci Hrabě Lützow .Památce českého vlastence. Hrsť vzpomínek. Uspořádal Dr. A.Sum vydané v r. 1923 / str. 15/- poslední publikační záležitost Dr.Lützowa je symbolická - jde o článek / v angličtině/ vytištěný v The Homilitic Review v r. 1915 - Poselství Mistra Jana Husa kazatelům dnešní doby. Nelze opomenout členství hraběte Lützowa v různých vědeckých společnostech : čestné členství v Královské Literární společnosti v Londýně a tamtéž i Anglo-ruské literární společnosti, členem Královské zeměpisné společnosti v Londýně, člen Královské společnosti nauk v Praze, České Akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění v Praze, člen Národní rady české aj.
Vypětí a také i neustálý tlak ze strany Lützowových otevřených i skrytých nepřátel způsobily,že tento skutečně šlechtic rodem i duchem předčasně zemřel ve Švýcarsku 13.1.1916 v Montreux v Tertientu.
Poznámka: okolnosti, avšak především úřady Rakouska -Uherska nedovolily , aby byl hrabě a bývalý rakouský diplomat pohřben se všemi náležitostmi a poctami v rodinné hrobce ve Vamberku. Pohřeb se mohl uskutečnit, neveřejně,až 1.6.1916, za policejního dozoru.
Realizace podnětu - cesty do USA
V úvodní stati, svých dojmů zveřejněných v září 1912 v UNION, své reakce nad dopisem od tajemníka Bohemian-American Press association ( jednalo se o česko -americký tiskový spolek, vzniklý v r. 1910. ) Dr. Salaby Vojana v březnu r. 1911. Obsah a v něm obsažený návrh měl značný náboj informačního sdělení. Adresát se dozvěděl ,že zmíněná Česko-americká tisková kancelář pro něho připravila přednáškové turné po deseti amerických univerzitách na západě USA. Tématem přednášek byly dějiny Českých zemí a literatury. Také závěr pobytu byl překvapivý - Dr.Lützow se měl zúčastnit ve Washingtonu zasedání Kongresu a zároveň mu byla udělena čest v podobě možnosti přednésti krátký proslov před členy Kongresu.Vzhledem k tomu ,že se hrabě přiznal ke své touze od útlého mládí po daleké cestě, ale stále váhal s jejím uskutečněním a tak tento návrh celkem snadno přijal. Ani další sdělení vztahující se k americkým univerzitám nepovažoval za žádnou podstatnou překážku. Později se v USA hrabě dozvěděl , že jak česko-americký tisk tak anglicko-americká média rozebírala otázku jeho věku , v souvislosti s náročnou cestou za moře. Ovšem samotný aktér si připomenul ,že USA navštívil rok před ním známý maďarský politik hrabě Albert Aponyi , který je o tři roky starší než Lützow.
Následovala příprava na cestu provázená početnou výměnou dopisů mezi Žampachem, Londýnem a Chigagem. Dr.Lützow vlastně většinu svého letního pobytu na svém sídle věnoval promýšlením a precizací amerického pobytu a náplně jednotlivých přednášek. Přišel prosinec a hrabě odjel do Prahy, odtamtud do Londýna.
Rovněž v Londýně hrabě nezahálel. Kontaktoval členy rozsáhlé americké kolonie žijící v Londýně. Získal od nich řadu potřebných a cenných informací. Také manželka mu pomáhala, a tak i z Londýna putovala do USA řada dopisů. Hraběti významně pomohl i americký generální konzul v Londýně . Díky jeho ochotě byl vystaven dokument : freedom of the port of New York . tento doklad usnadnil manipulaci se zavazadly a jejich uložení v přístavních prostorách v New Yorku.
Cesta do USA
Přišel významný den: 20. ledna 1912, kdy odcestoval Dr.Lützow s manželkou a doprovodem do Liverpoolu a odtamtud, týž den večer lodí "Laconie" vypluli na moře - směrem k americkým břehům. O vlastní plavbě se hrabě nezmiňuje. Další informace se dozvídáme až o dni 28. ledna 1912. Tehdy loď minula Nantucket - maják, vlastně první prvek pobřeží USA., který uvidí návštěvníci z Evropy . Následující den se uskutečnila řada návštěv - pod vedením kongresmana Dr.Sabbatha/ Jde o politika, který se narodil v Čechách v Záblatí r.1866, již v r. 1871 s rodinou odejel do USA Stal se právníkem a byl zvolen do Kongresu, kde se projevil též návrhem na řešení prohibice v r. 1928 - zavedením státního monopolu na prodej alkoholu. Tento návrh však nebyl přijat. / . Kromě zmíněného kongresmana přišli též tři členové vedení Česko - americké tiskové kanceláře /spolku/ prezident pan Štěpina, člen pan Beránek a již známý tajemník Dr.Vojan, který se stal naším věrným a přívětivým průvodcem během celého amerického pobytu. Právě za jeho ochotu a spolehlivost na něho rád vzpomínám. Rovněž byli zastoupeni i další členové česko-americké novinářské obce - pan Grégr, syn známého redaktora, vydavatele a nakladatele Dr.Eduarda Grégra, představitele tzv. politického směru mladočechů. Z Američanů je možné jmenovat Prof. Williama S. Monroe autora anglické publikace o Čechách , vydanou v Anglii, která je velmi známá a velmi dobře rozšířená. / Dr.Lützow ve svých vzpomínkách informuje o tehdejší situaci českých emigrantů i naturalizovaných Čechů v USA. Podává svědectví o sympatiích krajanů se svou původní vlastí, zmiňuje se o významných osobnostech mezi nimi: např. poslancích, novinářích, intelektuálech, farmářích aj./Věnujme nyní pozornost přímo slovům Františka Lützowa z jeho vzpomínek :
Následovalo celní odbavení, které proběhlo díky dokumentu vystavenému generálním americkým konzulem USA v Londýně a také přítomnosti kongresmana Mr. Sabbatha velmi rychle. Přátelé nás ubytovali v newyorském hotelu Marie Antoinette , místě , které se stalo naším základním táborem , pro náš trojí pobyt v New Yorku. Po obědě, kde byla přítomna četná společnost následovala prohlídka některých míst New Yorku např. přístavu. Mezi lidmi , kterém jsme tehdy poznali patřila i talentovaná novinářka paní Kuchárová-Foxlleová, zvláště její jazykové znalosti - češtiny i angličtiny ji umožnily vykonat velkou práci pro českou záležitost. Později se ukázalo ,že má talent i na zpěv. Krátké období pobytu v Londýně zaplnily různé návštěvy a setkání s Američany ,které jsme kontaktovaly již z Londýna. Program tvořila též návštěva různých newyorských klubů např. knickboxu, Union klub, Metropolitan určený pro milionáře a mnohé další např. Century und University club. Na ně navázaly i další kluby např. v Chicagu a v Bostonu / Cosmos club a Somerst club/.
Cestování po USA však se opět rozběhlo a již 31. ledna 1912 opouštějí manželé 'Lützowov New York a odjíždí do Washingtonu. První den proběhl ve znamení skutečnosti ,že jsme se stali hosty kongresmana Mr. Sabbatha v hotelu Shoreman.
Ve Washingtonu si Dr.Lützow připomenul všechny nedávné návštěvníky amerického Capitolu z řad významných cizinců: Mr.Parnell - irský politik, princ Heinrich von Preussen, konečně i hrabě Albert Apponyi (1846 - 1933). Všechny přípravy směřovaly k důležitému okamžiku - vystoupení Dr.Fr.Lützowa v americkém Kongresu s přednáškou /proslovem / na téma Mírová politika krále Jiřího z Poděbrad. Hrabě vzpomíná na určité napětí vzniklé před jeho vystoupením před americkými členy kongresu. Kalendář dosvědčoval ,že je 2. února , na hodinách se objevila jedenáctka. Návštěvníka doprovázeli přátelé - pánové Štěpina, Beránek a Dr.Vojan. Uvítal je kongresman Mr.Sabbath a uvedl je předsedovi Kongresu Mr.Shamp Clerkovi. Dostalo se jim přátelského a srdečného uvítání v soukromém salonu Mr.Clerka. Český tisk napsal o Lützowě vystoupení krátkou zprávu : Největší pocta nadšenému příteli českého národa .Hrabě Lützow vykonal záslužný čin, že svoji cestou do Ameriky vzbudil zájem Američanů o český národ a a seznámil zástupce amerického lidu ve washingtonském parlamentu se snahami našeho národa, V pátek 2. února přijel hrabě Lützow do Washingtonu se svými
Přáteli do Washingtonu a sněmovna byla okamžitě zpravena o jeho příjezdu. Před vlastním vystoupením však došlo k až komickému situaci, když zástupce sociálně demokratické strany , rodilý rakousko-uherský Němec ,pocházející z Vídně - pan Berger, zpochybnil nárok hraběte Lützowa na čestné vystoupení v Kongresu. Podle údajů zveřejněných v článku Českého slova z 20. února 1912 tvrdil poslanec Berger a též protestoval proti udělení slova učenci světového jména z toho důvodu ,že prý anislavnému členu rakouského parlamentu nebylo uděleno slovo v kongresu. A tak mu byla vysvětlena situace i význam hraběte Lützowa. Pan Berger se však nevzdal a opět protestoval a argumentoval ,že hrabě Lützow nic nevykonala a též znovu argumentoval ,že možnost promluvit v domě zástupců -v Kongresu, neměl ,ani Dr. Soukup , sociální demokrat z Prahy ,který nebyl do Kogresu pozván. Nakonec Berger z Milwakuee svoji námitku proti Lützowovi odvolal. Hrabě Lützow uvádí : Tvrdil ,že jsem nenapsal nikdy žádnou knihu ,ani mi nebylo svěřeno zastupování v parlamentu a mám pouze ve velké oblibě chov plnokrevních koní. Věci se ujal pan poslanec Underwood, zástupce státu Albama vedoucí demokratické parlamentní většiny. Položil některé otázky p. Bergrovi, a nakonec s ním promluvil a po kratší debatě Berger své námitky odvolal.
Významný okamžik nastal : hrabě Lützow promluvil před členy amerického Kongresu. Jeho vystoupení mělo úspěch. O tom svědčí i vylíčení této události na stránkách UNION.
Dále následovalo 5. února 1912 přijetí u prezidenta Tafta.
Je možné uvést také i následující společenské aktivity , třeba i raut na anglickém zastupitelství.
Večeře na anglickém velvyslanectví brzy skončila a vyslechli jsme přednášku generála Baden-Powella. Potom jsme navštívili novinářský klub, kde jsme byli čestnými hosty. 4. října jsme vyhověli pozvání na večeři k paní Mrs. Towsend v Ceaders. Její palác patří k nejkrásnějším ve Washingtonu., obsahuje četné vzácné obrazy a sochy.
Hraběcí pár prožil ve Washingtonu společensky naplněné dny , včetně již zmíněné návštěvy, kdy seděli vedle tehdy velmi oblíbeného v USA brazilského vyslance - na druhé straně seděla nám již z dřívější doby známá - žena bývalého velvyslance USA ve Vídni paní Mc.Cromick. Paní Hayes Hammondová patří k hostitelsky výtečným dámám , navíc vyniká svými kulturními zájmy a vzdělaností a věnuje se aktivně humanitární práci. Během dalších dnů jsme poznali četné významné osobnosti žijící ve Washingtonu. Také 4. února se konala společenská akce, tentokráte u známého milionáře MacLeana a jeho ženy, která je příbuzná s ruskou velvyslankyní paní Bachmatěvovou, která byla též přítomná. Během pozdější rozmluvy s ní jsme usoudili ,že jde o vzdělanou a příjemnou společnici , která se těší oblibě ve vyšší americké společnosti. Společenský život nám nedovolil oddechnout si, a tak již 5. října následoval a další diner u paní Hayes Hammondové, pořádaný ve velkém stylu, za účasti velvyslanců, senátorů a dalších politiků ,zvláště z řad republikánské strany. Pan Hammond žel nebyl přítomen, odjel na kratší služební cestu do Mexika. Rozhovory se zaměřovaly především na předpoklady a ambice jednotlivých kandidátů v souvislosti s blížícími se prezidentskými volbami.
Paní Hammondová nás odvezla do hotelu New Willard Hotel , kde byla jednou z pořadatelek, tzv. patronů ,při uspořádání tradičního plesu "Southern Relief". Tento ples je pořádán na podporu Jižanů a stal se elegantní proslulou jarní slavností ve Washingtonu , která vznikla v době občanské války - 1861 - 1867. Tehdy se zvedla vlna obrovského patriotismu, nadšení a mnoho mladých lidí, někteří nedosáhli ani věku patnácti let se hlásila do armád na obou stranách válečného konfliktu. Během války a zvláště po ní bylo na obou stranách mnoho raněných a zvláště , invalidních mladých lidí. A právě oni potřebovali podporu , bez ohledu zda bojovali na straně Jihu , tudíž rebelů nebo Unie - Severu. A tak byl založen početný spolek složený z občanů Jihu i Severu. Sdružuje demokraty i republikány. Sociální a humánní hledisko převládlo a všichni projevují svoji štědrost a mají péči . Značná pozornost je věnována veteránům občanské války. Již tradičně se stává tento ples projevem dobročinnosti a podpory veteránů, z Jihu. Tu projevuje i sám prezident s e svoji chotí a mnoho předních osobností z jihu i sevru USA. Na plese se objevilo mnoho krásných dam z jižních států USA - Virginie , Albamy, ale zvláště z Luisiany , fyziognomie mnohých svědčila o kreolském původu. Pochopitelně bylo zastoupeno i mnoho příslušníků jižních amerických států , zvláště senátoři a politici. Setkal jsem se opět s senátorem Mr. Underwoodem , který mne zaštítil v Kongresu před vystoupením socialisty Bergera. Pan senátor projevil velký smysl pro humor a laskavost a dobře jsme se pobavili.
Další zastávkou na americkém putování po USA byla Harwardská univerzita založená na počest guvernéra státu Massachutssets - s hlavním městem Bostonem. Po příjezdu do Bostnu pro nás uspořádal večeři rektor /prezident/ místní univerzity pan prof. Lowell. Jde o člověka kultivovaného , spisovatele. Během večera mi sdělil ,že se počítá s mojí přednáškou na den 14. února 1912, v tzv. Emrsonově sále /přednáškové síni/, která nese jméno slavného filozofa. Tato univerzita byla založena již r. 1646 a je nejstarší univerzitou v USA. Během rozhovoru s profesorem historie Emertonem jsem se dozvěděl, že právě v probíhajícím semestru probíral látku dějiny protireformace a dostal se až k osobě Jana Husa. Musel jsem postupně panu profesorovi vysvětlit ,že já sám nejsem žádným profesorem ani pravidelně nezasedám za univerzitní katedru. Vše se vysvětlilo s americkým bezprostředním postupem a taktem , porozuměním i smyslem pro humor. Moje přednáška byla situována do časového úseku půlhodiny, což bylo opravdu málo. Vyslechl jsem si však předtím i přednášku prof. Emertona o osobnosti a době Jana Husa , která mne velmi zaujala a potěšila. Zmínil jsem se o Tomkových a Palackého dopisech a také o doprovodných dokumentech císaře Zikmunda , které zaručovaly nedotknutelnost mistru J.Husovi."
V zápiscích Dr.Lützowa se objevuje další informace: "16. února jsme opustili Boston." Následuje cestování po západních státech USA. Právě v těchto oblastech žije velké množství Čechů. Přes naplněný program zbyl čas k návštěvě jezera Erie a nedaleko ležící město Buffallo a následoval vrcholný zážitek - shlédnutí Niagarských vodopádů. Ač hrabě Lützow četl o těchto vodopádech již mnoho údajů a článků skutečnost předčila očekávání.
18. února projela Lützowova skupina územím britského dominia Kanady do města Ditroit v americkém státě Michigen. Již následující ráno navštívil František Lützow univerzitu, slavnou Ann Arbor. Jde o státní univerzitu s demokratickým uspořádáním , nadační charakter univerzity má již dlouhodobou tradici. V krátkém popise se dozvídáme zajímavé údaje o struktuře univerzity: má též technické obory, obchodní fakultu a uměleckou akademii. Rektor univerzity Mr. Hutchins a jeho milá žena pohostili manželé Lützowovi a jejich doprovod. V poledne poobědvali jako hosté v univerzitním klubu ( dr. L. ji přirovnává studentské menze). Setkání se studenty bylo milé a ukázalo , že v tehdejší USA byl ze strany mladé generace velký zájem o studium. Lützow se zmínil též o své odpolední přednášce, která měla též kvalitní organizaci a dobrý průběh i ohlas. Večer uspořádal prezident /rektor/ univerzity slavností večeři na počest hostů - za účasti profesorského sboru. Již následující den zastihl Dr. Lützowa na cestě zpět do Chicaga. Na nástupišti čekali příjezd manželů Lützowových a jejich doprovodu chicagští Češi - pan Štěpánek, Beránek rovněž pan Skála a redaktor Geringer a řada dalších.
Pobyt v Chicagu
V Chicagu se v rámci společenských styků uskutečnilo setkání s tamními Čechy a představiteli českých spolků ,ale i s zástupci tamních Srbů. Chorvatů, Slováků, Ukrajinců .Dr.Lützow pohovořil s Srby v jejich jazyce. Další den uspořádal na počest hostitelů pana Cormica a paní Cyrusové banket.
Ve středu dne 21. února došlo k podstatnému zhoršení počasí. Nastala sněhová vichřice - tzv. Clizzard /Blizart/ rozpoutala se nad Michigenským jezerem ležícím naproti našemu hotelu. A tak nám nezbylo než zůstat celý den v hotelu a nevycházet ven. V hotelu byli též naší přátelé z česko-amerického tiskového spolku /kanceláře/ a náš známý , který již předtím hrál v našem domě na harfu- hudebník pan Lerando Zelenka. Následující den se skutečnila slavnostní večeře u manželů Cormickových. Přítomen byl i úřadující francouzský velvyslanec pan Jusserand , který velmi chválil kanadskou vládu jak vychází vstříc a má pochopení pro jeho krajany žijící na kanadském území, poskytuje jim volnost v rozhodování pro užívání jazyka, vyznávání náboženství . Též jim zřizuje školy a úřady fungující na principu francouzštiny. Večer byl ve znamení návštěvy u pana Vopičky, krajana , který nás přijal s velkou srdečností a též i pohostil. Navštívili jsme restauraci Sokolovny , kde se hovořilo o amerických poměrech. Vyslechl jsem na svoji adresu až příliš pochvalných řečí ,že jsem si musel vzít slovo a uvést věci na pravou míru, aby té chvály nebylo příliš. Společenský život pokračoval v následných dejeneurs uspořádaném v elegantním Chicago Club .Velvyslanec Jusserand se prokázal jako skvělý řečník. Litoval ,že musíme naše rozmluvy a zábavu přerušit , protože již za hodinu musím na univerzitě mít přednášku. Po přednášce jsem byl pozván rektorem prof. Judsonem na slavnostní večeři na moji počest. Večer se konal banket , který uspořádala na naši počest Česko-americká tisková společnost v Kongres -Hotelu. Početně byla zastoupena česká kolonie žijící v Chicagu. Přítomných bylo tolik ,že si je oslavenec ani všechny nemohl zapamatovat. Uvedl jména : prezidenta české tiskové kanceláře p. Štěpiny, viceprezidenta p. Beránka, Sekretáře Dr.Vojana a pánů Skála, Fučík a redaktor Karel Richter z Milwaukee. Redaktor Geringer a pan Vopička, Leo Lerando. Z ostatních hostů je možné jmenovat prof. Judsona, ale převažovali američtí Češi.
Konverzace probíhala velmi hbitě a hrabě L. poskytl též interwiev českému tisku Chigacos. Pan Štěpina mu představil svoji dceru a svého zetě paní a pána Shannonovi Znovu se setkal s členem Kongresu Mr.Sabbathem , kterého znal již z Washingtonu.
Následující den - neděle 25. února byl věnován odpočinku. Zůstali jsme v hotelu a odpočívali a já vyřizoval korespondenci. Došlo mi z Čech velké množství dopisů.
Po krátké cestě do Medisonské univerzity , kde jsem též přednášel jsem se vrátil do Chicaga. V době, kdy jsem byl hostem této univerzity jsem měl příležitost pohovořit s panem McGovernem guvernérem státu Wisconsin, který mi opět předvedl americkou srdečnost k cizincům , která je u tamních veřejných představitelů častým jevem. Již druhý den ráno jsme nastoupil zpáteční cestu do Chicaga , kde trvala sněhová bouře.
Teprve večer jsem přijel, protože vlak měl z důvodů těchto podmínek zpoždění.
Již 28. února náš pobyt v Chicagu skončil a vydali jsme se na další putování, tentokráte do státu Yowa hlavního města Jowa city. Následovala přednáška na tamní univerzitě.
Ovšem následovala další trasa do města Lincoln, v státě Nebraska.
Téma přednášky o české historii a dějinách české literatury - tam působí též Spolek Komenský , který vydává časopis v českém jazyce. Profesorkou na této univerzitě je i Češka, ač narozená v USA, Šárka Hrbková. Navštívila před několika lety Čechy a velmi by si přála vidět a prohlédnout si zámek Žampach, kapli, knihovnu a přízrak dámy zobrazené na obraze.
V okolí města žije mnoho českých zemědělců ,kteří si s oblibou říkají farméři. Navštívil jsem řadu z nich a poznal jejich psychiku - lásku k vlasti a angažovanost v českých záležitostech, mezi nimi bylo i několik velkostatkářů. Hostil nás rektor univerzity se svou příjemnou ženou paní Avery. Pan rektor nás seznámil i s univerzitními sbírkami, zaměřeným speciálně na prehistorii indiánů. Sbírky jsou velmi zajímavé a umožnily nám přiblížit si historii indiánů o nichž jsme četli mnoho legend i románových příběhů.
Samotná přednáška na univerzitě proběhla l. března v Memorial Hall za účasti velkého množství publika ca 1000 posluchačů. Večer následoval banket uspořádaný spolkem Komenský v hotelu Lincoln. Zdařilý banket umístěný do hlavního sálu hotelu navštívila řada českých usídlenců z nejrůznějších míst Nebrasky. Neúprosný čas nás opět zavedl na další etapu naší cesty do Minneaopolisu a odtud do Omahy. Také zde , ještě ve státě Nebraska muselo dojít ke změně naplánované trasy. Na nádraží se sešlo velké množství krajanů, kteří skandovali a nakonec byla uspořádána slavnostní večeře v místním hotelů Rome, největším ve městě. V přátelském prostředí jsme poznali řadu nových lidí. Hotel byl ozdoben americkou a českou vlajkou na naši počest. Hovořilo se mnoho a tito milí, energičtí lidé plní elánu nám připravili hezký zážitek z Omahy.
Omaha však též nepříznivě zasáhla do plánů Dr.Lützowa. druhý den měl nehodu, úraz , když upadl na kluzkém sněhu a zle si pohmoždil nohu. Pokračoval však druhý den, přes velké bolesti v noze do Minniapolisu, kam dorazili Lützowovi se svým doprovodem večer.
Přes nepřízeň osudu, zdálo se totiž ,že vzhledem k zranění, již Lützowovo poslání v USA je u konce, se nakonec podařilo , že hrabě Lützow se v krátké době uzdravil natolik ,že mohl přednášet ještě na několika dalších univerzitách. Poslední přednáška proběhla 11. března 1912 na univerzitě v Princetonu, předcházela ji též odborná vystoupení Dr.Lützowa na univerzitě Cornellově a v Clevvelendu.
Návrat do Evropy se uskutečnil až v březnu r. 1912, opět z New Yorku.
Zpáteční cesta měla výchozí bod opět v New Yorku , odkud hrabě Lützow a jeho manželka odjeli 13. března na palubě lodi Mauretania.
Celkově můžeme konstatovat, že turné Dr.Lützowa , připravené českými krajany po amerických univerzitách , kde hrabě přednášel o české literatuře a historii bylo úspěšné. Rovněž se uskutečnila řada setkání a společenských akcích s krajany v nejrůznějších místech , které hrabě se svým doprovodem navštívil. Rozhodně jeho pobyt přispěl k společenskému zvýraznění českých Američanů i přiblížení českého národa, historie, literatury a problematiky americkým politikům, kulturním činitelům a některým významným osobnostem.
Literatura:
Josef Hajniš: Dr. Frant. Hrabě Lützow 1916 - 1936. Vydáno u příležitosti vzpomínkových oslav 20. výročí úmrtí hraběte Lützowa v roce 1936 ve VamberkuPetr Mašek : Modrá krev, Praha 1996
Josef Hajniš: Dr.František hrabě LÜTZOW,1936 Vamberk
Hrabě Lützow. Památce českého vlastence. Hrsť vzpomínek. Sestavil a vydal Dr. A.Sum, 1925
Aktualizováno: 01.09.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz
© 2008-2023 Vědecká knihovna v Olomouci
Tisk stránky | Mapa webu | Zajímavé odkazy
| RSS 