Paměti, archiv a závěť Josefa Macůrka
10. ročník odborné konference
Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska
Paměti, archiv a závěť Josefa Macůrka
(Ke stému výročí narození historika)
Josef Macůrek (1901 - 1992) byl významný vědec minulého století, jehož rozsáhlá tvorba naplnila velkou část 20. století.
Tento rodák ze střední Moravy se zabýval převážně historií. Svým vzděláním byl historik a geograf. Profesně působil na pražské a pak na brněnské univerzitě. Josef Macůrek bývá obyčejně považován za žáka pozitivisticky orientovaného historika Jaroslava Bidla (1868 - 1937), který poskytl J. Macůrkovi první vědeckou orientaci.
Je samozřejmě nasnadě otázka, jestli také Josefa Macůrka nepovažovat za příslušníka, byť i pozdního, tzv. Gollovy pozitivistické historické školy. V jistém ohledu Josef Macůrek, jak o tom bude pojednáno později, v díle Jaroslava Golla (1846 - 1929) pokračoval.
O tomto významném historikovi Josef Macůrek ve svých pamětech píše: - Jako asistent jsem se často stýkal s profesorem Jaroslavem Gollem, zakladatelem české, tzv. pozitivistické školy, který koncem 20. let přicházíval do studovny historického semináře, vždy pečlivě oblečený a oholený, pouze se štětičkou vousů pod dolním rtem, kterou z žáků Gollových napodoboval jen profesor Václav Novotný. Jaroslav Goll vyhledával profesora Josefa Pekaře a Josefa Šustu a projevoval zájem o to, jak pokračuje překlad jeho článků z Revue historique, či tisk jeho Drobných spisů. [1]
Josef Macůrek inklinoval - a spíše v začátcích a na konci svého tvůrčího života, ke knižním monografickým pracem. Jeho knižní tvorba obsahuje celkem 23 publikací o velmi nestejném rozsahu. [2] Stejně tak osudy těchto knih byly různé. Některé z nich Josef Macůrek později odmítl, jako dobově podmíněné. Dvě dokonce v rozpoložení mysli sám zničil. Jedna se při korekturních úpravách ztratila. Dvě monografie vyzvaly široké spektrum názorů a také negativních. [3] Jedna Macůrkova knižní práce zůstala v pozůstalosti a o té posléze promluvíme. [4]
Zmíněný historik měl v oblibě vztahová témata (přitom je třeba zdůraznit jeho studium bohemik v zahraničních archívech). Na rozdíl od svého učitele Jaroslava Bidla se snažil dějiny Evropy pojmout jako jeden celek.
Paměti bývají obyčejně pojímány jako určitý písemný útvar, nacházející se na rozhraní mezi uměleckou literaturou a literaturou faktu. Memoáry, coby vypsání starých dobrých, či méně dobrých mezilidských vztahů Josef Macůrek odmítal (nechci vytahovat staré osobní věci, pravil tehdy) a bránil se jim. [5] Avšak - napsat úvahy, týkající se mé vědecké práce (nikoliv celkové paměti), pokládal jsem vždy za nutné. [6]
Tyto úvahy historik chápal jako vědecké krédo, které mu bylo komplexem názorů a představ. Ukázal, že paměti mohou mít v tomto pojetí vysokou poznávací a vědeckou hodnotu.
Je třeba zdůraznit, že pro své zaneprázdnění Josef Macůrek začal shromažďovat materiál ke svým závěrečným úvahám až v osmdesáti letech života. Stále ještě nebyl hotov s aktuální vědeckou prací. [7]
Své paměti zakončil Josef Macůrek roku 1987, respektive v roce 1989. [8] Je nápadné, že k nim nepřipojil žádnou předmluvu a jeho závěr je umístěn doslova jen na několika řádcích. Komplikované zakončování poslední knihy J. Macůrka je třeba vidět ve spojitosti se stále zhoršujícím se zdravím historika. Písemný projev Josefa Macůrka je také velmi antikvovaný.
Zmíněné úvahy byly vydány roku 1998 a jejich rukopis se nyní nachází v Archívu Masarykovy univerzity v Brně. Tak se tedy dostáváme k archívu J. Macůrka, o kterém se již za života historika vědělo, že je značně rozsáhlý.
Roku 1996 byl tento archív, spolu s knihovnou historika předán dcerou Josefa Macůrka RNDr. Radmilou Holubovou, CSc Archívu Masarykovy univerzity. Tento archív již byl zkatalogizován a je uložen v 90 kartonech. [9] Knihovna byla umístěna spolu s archívem podle přání Josefa Macůrka a obsahuje 1100 svazků k tématům, která Josef Macůrek zpracovával.
Tento archív je vcelku kompletní. Některé své pramenné materiály však J. Macůrek věnoval například Valašskému muzeu v Rožnově pod Radhoštěm (byly to zejména ty, které se týkaly, tzv. valašské kolonizace). Menší část svých nashromážděných pramenů předal také Archívu Akademie věd v Praze, popřípadě Státnímu ústřednímu archívu tamtéž. [10]
Některé své archiválie ovšem Josef Macůrek předával ke zpracování svým žákům jako například Richardovi Pražákovi, a také Jiřímu Procházkovi. [11]
Je také třeba říct, že menší část této pozůstalosti je nyní považována za ztracenou a jedná se, kromě jiného, i o mnohé fotografie.
Součástí této zachovalé pozůstalosti jsou soubory různých pramenů a zejména archiválií, které Josef Macůrek získal v zahraničních archívech (například, Vídeň, Insbruck, Stockholm, Gdaňsk, Budapešť a jiné). Pak některé nepublikované kratší práce - například, České země mezi východem a západem. [12] A dále některé studie ve zkrácených verzích (například o Nicolae Iorgovi), kratší publikované práce (například o Michalu Chrabrém), torza a náčrty některých prací, různé výpisky. Součástí archívu Josefa Macůrka je i korespondence a z ní vyplývá, že Josef Macůrek měl velmi blízko k Otakaru Odložilíkovi. Zachovalo se celkem 84 dopisů, které také historik Otakar Odložilík adresoval Josefu Macůrkovi. [13] V pozůstalosti, jak již bylo zmíněno, nejsou zastoupeny fotografie a ví se o jejich ztrátě v době přemísťování archívu.
Po první světové válce byl ve střední Evropě velmi aktuální spor o Těšínsko. Na Karlově univerzitě v Praze, jak později vzpomínal Josef Macůrek, se však nenašel nikdo, kdo by se mohl k této problematice z historického pohledu vyjádřit. [14]
Na konci roku 1926 odjíždí asistent Historického semináře Karlovy univerzity Josef Macůrek ke studijnímu pobytu do Polska. Jeho záměr byl zřejmý - chtěl studovat vztahovou problematiku. [15]
Ve Varšavě pobýval v tamějším hlavním archívu (Archivum glówne) a v Národní knihovně (Bibliotheka Narodowa). Zájem o Těšínsko a Polsko u Josefa Macůrka trval a výsledky svých výzkumů shrnul nakonec ve své monografii: -Dějiny polského národa (Praha 1948), kde seznamoval se hlavními problémy polských dějin. O nich nakonec napsal: Žádný kraj v Evropě neměl takové množství šlechty jako Polsko, kde v 16. století šlechta tvořila 8 % obyvatelstva. Nikde v sousedství nedošlo k takovému ztotožnění šlechty se státem, či národem a k takové převaze šlechtického živlu ve státě. [16]
Materiály k polským dějinám však Josef Macůrek shromážďoval i nadále. Tak vznikla jeho práce - Češi a Poláci ve druhé polovině 16. století (Praha 1948) a řada časopiseckých statí s touto tématikou. Konečně byla napsána kolektivní práce pod vedením Josefa Macůrka - Češi a Poláci v minulosti, I, Praha 1964, do které J. Macůrek napsal úvod a některé kapitoly. Stále mu však zůstávala nevydána práce - Češi a Poláci v dokumentech, která byla historikem neustále doplňována a nakonec jako rukopis uložena v Macůrkově pozůstalosti.
Jedná se o dílo, které obsahuje úvod a čtyři kapitoly. [17] První kapitola zaobírá období od poloviny 15. století po rok 1526. Druhá časový úsek od roku 1526 po počátek 16. století. Třetí oddíl obsahuje materiály z let 1618-1620 a konečně čtvrtý shromažďuje materiály za období 1621-1648.
Celkem rukopisná práce obsahuje 490 pramenných příloh, které se vztahují k česko-polským vztahům v 15.-17. století. U některých položek však nacházíme jen odkazy na dřívější publikované prameny. Pro úplnost dodejme, že nepatrné části tohoto uceleného souboru Josef Macůrek zveřejnil. [18]
Nakonec se Josef Macůrek o tomto svém díle zmiňuje: - Jde o to, aby pracně získaný uvedený archívní výzkum neupadl v zapomění, ale aby jeho výsledky byly přístupny dalším zájemcům, neboť otázky dějin česko-polských styků v minulosti budou nesporně také dále opět a opět řešeny ... [19]
Zmíněnou práci považoval Josef Macůrek za tak důležitou, že se o ní zmiňuje i ve své poslední vůli. [21]
Josef Macůrek V Brně, 1.11.1985
Doplněk k mé poslední vůli
V mé knihovně jsou ve dvojím přepisu dva exempláře mé poslední práce - Češi a Poláci v dokumentech v 15.-.17. století. Jde o sbírku archívních pramenů k dějinám česko-polských vztahů a styků v uvedené době, které jsem shromáždil při dlouhodobém studiu v archivech českých, polských, rakouských, švédských, které doposud nebývaly předmětem studia, nebyly dosud souborně vydány tiskem a které nebylo možno užít v publikaci - Češi a Poláci v minulosti, I., Praha 1964, vydané Československou akademií věd. Jde o práci v rozsahu asi 800 stran handlového formátu, popsaných strojem, která má delší úvod, týkající se povahy česko-polských vztahů v uvedené době, přehled dosavadních edic pramenů a dosavadní historické literatury, seznam archívů domácích i zahraničních, v nichž uvedené prameny byly studovány. U jednotlivých pramenů jsou výstižná regesta, místa uložení poznámky, jmenné, místní a věcné rejstříky, takže práce je na první pohled připravena k tisku, k němuž dosud nedošlo.Jak je výše uvedeno, je práce ve dvou exemplářích, prameny jsou pečlivě kolacionovány, podle filmů a fotografií, které jsou též v mé knihovně.
Prosím, aby jeden (prvý) exemplář mé práce, položený zatím v regálu u okna knihovny, byl uložen v univerzitním archívu univerzity UJEP v Brně a druhý exemplář aby byl odevzdán na nejbližším zasedání československo-polské historické komise v Opavě v červnu t.r. - vedoucímu polské historické sekce prof. dr. J. Chlebowczykovi s tím, aby byl uložen v archívu Polské akademie věd (PAN), anebo v archívu Historického ústavu PAN ve Varšavě.
Pověřil jsem dr. Vladislava Šťastného, CSc, vedoucího Československo-sovětského institutu v Brně a člena české sekce československo-polské historické komise, aby převzal v mém bytě mou uvedenou práci (Češi a Poláci v dokumentech) a odevzdal ji při nejbližším zasedání československo-polské historické komise vedoucímu polské sekce s tím, aby tento ji dále odevzdal jako můj dar Polské akademii věd, eventuálně Historickému ústavu PAN ve Varšavě.
Prosím, aby o uložení uvedené mé práce na straně polské i české byla uveřejněna zpráva ve vhodném vědeckém časopise polském i českém.
Prosím, posléze, aby polští i čeští badatelé, kteří budou čerpat zprávy z mé pramenné sbírky, citovali ve své studii, odkud své informace převzali.
V Brně 1. února 1985 Prof. J. Macůrek,
Měřičkova 19, Brno 21
P.S. Tento doplněk mé poslední vůle jsem vlastnoručně napsal a podepsal.
V Brně 26.VIII.1985
Doplněk k mé poslední vůli, napsaný po úmrtí předsedy polské sekce československo-polské historické komise, prof. dr. J. Chlebowczyka (srpen 1985) ve věci druhého strojopisu mé práce - Češi a Poláci v dokumentech v 15.-17. století
- prosím, aby uvedený druhý strojopis mé práce Češi a Poláci v dokumentech převzal po náhlé smrti prof. dr. J. Chlebowczyka nový předseda polské sekce československo-polské historické komise a to při nejbližším zasedání této komise.
- Jinak zůstávají v platnosti má přání, která jsou uvedena v doplňku 1.
Prof. J. Macůrek, Měřičkova 19, Brno 21
Tento doplněk jsem vlastnoručně napsal a podepsal.
P.S. Druhý exemplář mé práce Češi a Poláci v dokumentech byl odevzdán polské sekci československo-polské historické komise na jejím zasedání v Brně r. 1987 s tím, aby byl uložen v archívu Institutu historii PAN ve Varšavě.
P.S. Prosím, aby kdokoliv by čerpal z mé uvedené práce, aby uvedl, odkud informace převzal.
Jiří Procházka
Poznámky pod čarou[1] Josef Macůrek: Úvahy o mé vědecké činnosti a vědeckých pracích, Brno 1998, s. 37. Rukopis práce je uložen v Archívu Masarykovy univerzity, B 88, Josef Macůrek, karton 44-45.
[2] Velmi rozsáhlá je publikace : - Josef Macůrek: Valaši v západních Karpatech v 15.-18. století. K dějinám osídlení a hospodářsko-společenského vývoje jižního Těšínska, jihozápadního Polska, severozápadního Slovenska a východní Moravy, Ostrava 1960, 527 s.
Velmi útlá je oproti tomu: - Josef Macůrek: Z minulosti Hlinska pod Hostýnem, Hlinsko pod Hostýnem 1977, 7 s.
[3] Josef Macůrek: Dějepisectví evropského východu, Praha 1946. Týž: Valaši v západních Karpatech v 15.-18. století. K dějinám osídlení a hospodářsko-společenského vývoje jižního Těšínska, jihozápadního Polska, severozápadního Slovenska a východní Moravy, Ostrava 1960.
[4] Poslední literatura o J. Macůrkovi: - Josef Macůrek 31.3.1901-20.4.1992. Personální bibliografie. Zpracovali Jaromír Kubíček a Jitka Stránská, Brno, Státní vědecká knihovna 1992. Jiří Procházka: Josef Macůrek (1901-1992), Südostforschungen 1993/52, s. 297-289. Juvenilie Josefa Macůrka (uspořádal Ctibor Nečas), Brno, Masarykova univerzita 1996. František Kutnar, Jaroslav Marek: Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví, Praha 1997, s. 809-814. Ctibor Nečas: Josef Macůrek, Bibliografie Slovanské knihovny, Praha, Národní knihovna České republiky 1998.
[5] Zde se autor opírá o své vlastní svědectví. Také: - Josef Macůrek: Úvahy ..., s. 182. (Doslov Jana Janáka).
[6] Josef Macůrek: Úvahy ..., s. 180.
[7] Ibid., s. 180.
[8] Ibid.
[9] Archív Masarykovy univerzity, B 88, Josef Macůrek, Inventář, uspořádal PhDr. Jiří Pulec, III, 1998, 84 s. Zmíněný inventář je rozdělen do 6 částí. 1. Životopisný materiál, 2. Korespondence, 3. Vědecká a odborná činnost, 4. Veřejná činnost, 5. Ilustrační materiál o původci fondu, 6. Písemnosti cizí provience.
[10] Josef Macůrek: Úvahy ..., s. 113.
[11] Tamtéž ..., s. 113. Vzhledem k charakteru tématu, které jsem tehdy zpracovával se jednalo o jednu archiválii a jednu publikaci.
[12] AMU, B 88, Josef Macůrek, 38, 815.
[13] AMU, B 88, Josef Macůrek, Inventář ... karton 10.
[14] J. Macůrek: Úvahy ..., s. 40-41.
[15] Josef Macůrek: Úvahy ..., s. 29-30.
[16] Ibid. ..., s. 95.
[17] Josef Macůrek: Češi a Poláci v dokumentech 15.-17. století, Archiv Masarykovy univerzity, B 88, Josef Macůrek, karton 42-44, s. 792.
[18] Josef Macůrek: Z korespondence pobělohorské emigrace. Sborník Filozofické fakulty brněnské univerzity, 23-24, 1975, řada historická, C 21-22, s. 153-166.
Týž: Ještě k tématu "Češi a Poláci v minulosti". In: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, 29, 1980, řada historická, C 27, s. 63-75.
[19] Josef Macůrek: Úvahy ..., s. 132.
[21] Josef Macůrek: "Doplněk k poslední vůli", AMU, B88, 838, karton 42-44.
Aktualizováno: 01.09.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz
© 2008-2023 Vědecká knihovna v Olomouci
Tisk stránky | Mapa webu | Zajímavé odkazy
| RSS 