Rukopisy a staré tisky na Internetu, projekt MEMORIA

Připravuje se poskytování dat prostřednictvím protokolu Z39.50. K systému bude zrealizován Z39.50 server podporující Bath profil Functional Area A level 1. Data budou předávána ve formátu UNIMARC.

OAI

Pro výměnu dat mezi kooperujícími systémy bude použit protokol Open Archives Initiative Protocol for Metadata Harvesting (OAI-PMH). Data budou poskytována a přebírána ve formátu XML ve struktuře podle DTD OpenM (NK Praha).

Druhy dat

V databázi Manuscriptorium se setkávají data různého typu.

Data zastupující originály

Digitální obrazy

Tato data si kladou za cíl co nejvěrněji nahradit kontakt s originálními dokumenty a tím originály ochránit.Při pořizování obrazových dat je úzkostlivě dbáno na úplnost a věrnost vznikajících informací.

Plné texty dokumentů

Plné texty jsou další cestou, jak zpřístupnit informace obsažené v historických dokumentech. Tento postup se zkouší. Předpokládáme, že plné texty budou využívat standardu TEI. Budou zpřístupňovat zpravidla:

1. pragmatické edice historických dokumentů reprezentovaných v otevřeném katalogu historických fondů, případně i v podobě digitální kopie
2. texty sekundárních dokumentů, vztahující se k originálům

Pro zpřístupnění výše uvedených dat postavených na XML vzniká řada nástrojů, která jejich zpracování a zpřístupnění usnadňuje.

Popisná data

Prostřednictvím dat, která popisují dokumenty, je umožněn přístup k originálům, respektive k datům zastupujícím originály jsou to především

Popisná data vzniklá v souvislosti s digitalizací

Digitalizované dokumenty jsou hlavním výsledkem projektu VISK6 – MMSB. V roce 2003 již bylo překročeno 1000 kompletně digitalizovaných dokumentů, tj. přes 400.000 jednotlivých obrazů. Popisná data dosud vznikala ve formátu DOBM, nyní probíhá přechod z DOBM na MASTER – tento převod bude do konce roku 2003 dokončen. Poté se budou popisy dokumentů produkovat v XML, s využitím výsledků projektu MASTER.

Popisy dokumentů v MASTER

Dokumenty vzniklé na základě projektu MASTER představují data, která jsou svým způsobem vzniku a použitým formátem blízká s předchozími. Tato data představují nyní cca 5000 záznamů.

Další data

Existuje množství dalších dat, která mají charakter od podrobných popisů až po stručné inventární seznamy obsahující však desetitisíce záznamů. Tato data jsou vesměs snadno převoditelná do formy MASTER a mohou tedy využít stejných prostředků pro zpřístupnění jako výše uvedené typy.

Všechna výše uvedená data mají společného jmenovatele – formát MASTER, ve kterém vznikají nebo do kterého jsou do značné míry převoditelná.

Způsoby zpřístupňování dat

Základem jsou doposud CD-R disky, které jsou použitelné bez instalace specielních programů jako dostatečná elektronická náhrada přístupu k obsahu originálních dokumentů pro velkou většinu badatelů. Na CD-R discích jsou nyní uchovávány také archivní kopie dat. Stále větší význam si získává zpřístupnění na Internetu, kde jsou digitální dokumenty zpřístupňovány v rámci elektronického on-line katalogu – databáze Manuscriptorium. Katalog je opatřen výkonnými vyhledávacími nástroji, které jsou uzpůsobené specifikám oboru.

Kolekce digitalizovaných dokumentů

Všechna data v projektu jsou v současné době nabízena a zpřístupněna v rámci jediné souhrnné kolekce. Tato kolekce je poněkud nehomogenní, protože zahrnuje všechny dokumenty, které jsou v projektu Memoria zpřístupněny. Výběr digitalizovaných dokumentů je poznamenán množstvím nezávislých přispěvatelů, růzností jejich odborných specializací i motivací k digitalizaci. Díky projektu VISK 6 a podpoře Ministerstva kultury ČR je možnost digitalizace a zpřístupnění využívána opravdu mnoha institucemi.

Častou motivací je ochranná digitalizace – nahrazení přístupu k příliš využívanému originálu přístupem k jeho digitálnímu obrazu. U institucí, které již zahájily spolupráci s projektem MEMORIA, je dále zřejmá snaha o postupné úplné zpřístupnění lokálních kolekcí.

Příznivě se zde projevuje, že návrhy na zařazení do digitalizace schvaluje jmenovaná komise odborníků, tvořící poradní orgán Ministerstva kultury ČR. Celostátně řízený výběr dokumentů přispívá v delším čase ke vzniku tematicky souvisejících kolekcí. Tato odborná koordinace, spolu s počtem kompletně digitalizovaných dokumentů, dává záruku postupného vzniku kolekcí, které přesahují hranice fyzického uložení dokumentů.

Přestože jsou hranice tematických kolekcí již viditelné, rozhodli jsme se pro začátek ponechat jediný kompletní digitalizovaný fond. Rozsáhlé rešeršní nástroje vyhledávacího systému dovolují snadno dospět ke specifické kolekci a konkrétním dokumentům.

Již nyní jsou zřetelné snahy některých badatelů ovlivnit další postup digitalizace konkrétními požadavky na doplňování vznikajících kolekcí. Vyhovět těmto potřebám je jedním z úkolů projektu MEMORIA. Je pravděpodobné, že využíváním databáze Manuscriptorium se tento trend prohloubí.

Nejvíce digitalizovaných rukopisů v DB Manuscriptorium pochází z Národní knihovny ČR. Výběr zde má již od počátku svou strategii a soustřeďuje se především na specifické fondové celky a na středověké monistické a scholastické texty. Postup digitalizace za Národní knihovnu a tedy vznik tematických kolekcí určuje především PhDr. Zdeněk Uhlíř.

Podrobnější informace lze najít na http://www.memoria.cz, v sekci Kolekce. Je zde zpřístupněn také fundovaný pohled na dokumenty pocházející z institucí mimo Národní knihovnu od paní profesorky PhDr. Zdeňky Hledíkové, CSc. a pohled na zastoupení hudebních rukopisů z hlediska hudebního vědce PhDr. Stanislava Tesaře.

Významná kolekce orientovaná na Metternichovské dokumenty vzniká z iniciativy PhDr. Miloše Říhy, správce kynžvartského zámku a tamní zámecké knihovny. Charakteristika této práce je dostupná na stránkách Kynžvartské digitální knihovny http://www.kynzvart.cz/libra.html/

Díky projektu VISK6 a podpoře Ministerstva kultury se služba digitalizace využila pro mnoho dalších institucí, kde bylo obvykle digitalizováno menší množství dokumentů.Častou motivací je ochranná digitalizace – nahrazení přístupu k často využívanému originálu přístupem k jeho digitálnímu obrazu.

Zařazení do digitalizace tedy není motivováno výhradně vznikem kolekcí.

Přesto je toto hledisko zohledňováno, protože návrhy na zařazení do digitalizace schvaluje jmenovaná komise odborníků, která tvoří poradní orgán.

Volný přístup

Projekt MEMORIA předpokládá volné zpřístupnění veškerých dostupných dat, nesoucích informaci o existenci dokumentu a jeho základní popis. U dokumentů, u nichž existuje digitální kopie, bude volně dostupný kompletní náhled do celého dokumentu v kvalitě nezbytné pro orientaci v dokumentu.

Volně jsou také poskytovány plné digitální obrazy všem aktivně spolupracujícím subjektům.

Licencované zpřístupnění

Podrobnější informace, zejména obrazy vyšší kvality a tzv. plné texty dokumentů, budou zpřístupněny na základě udělení licence, opravňující k jejich využívání. Licence reguluje nakládání s těmito informacemi v zájmu projektu MEMORIA a je obecně nezbytná pro přístup k dokumentům v plné kvalitě.

Zájem o přístup na Internetu

Projekt MEMORIA a hlavně prezentace jeho praktických výsledků na internetu v databázi MANUSCRIPTORIUM prošla v tomto roce rychlým vývojem.

První reakce jsou velmi pozitivní, množství návštěv www stránek překročilo všechna očekávání.

Významné je, že podstatná část těchto návštěv je ze zahraničí.

Věříme, že projekt bude zajímavý a užitečný pro badatele i v době, kdy ztratí punc novosti a stane se nástrojem běžné práce.