Staré tisky - co s nimi? Zapsat do paměti národa a lidstva
12. ročník odborné konference
Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska
Staré tisky - co s nimi? Zapsat do paměti národa a lidstva
Jaroslava Kašparová
Je všeobecně známo, že evidence a zpřístupnění historických knižních fondů, a to v celonárodním měřítku, je naléhavým úkolem nejen z hlediska dějin knižní kultury (poznat a popsat knižní fondy, a tím poskytnout důležité informace týkající se historie, literatury a dalších vědních oborů, dějin knihtisku, knižního ilustračního umění, typografie i dějin knižního obchodu, dějin četby a čtenářské recepce atd.), ale rovněž z hlediska poskytování kvalitních služeb čtenářské veřejnosti.Skutečnost, že knihovní instituce prioritně nakupují, zpracovávají a zpřístupňují moderní literaturu domácí i cizí, je zcela logická a pochopitelná, neznamená to však, že zpracování a zpřístupnění starých knižních fondů by mělo být odsouváno na vedlejší kolej nebo podceňováno. Naopak. Kromě reálné hodnoty, penězi vyčíslitelné, je v nich uložena i nesmírná hodnota kulturní a je na nás, na majitelích, správcích a knihovnících, zda tyto hodnoty zůstanou zachovány a předány dalším generacím, či nikoliv.
Schopnost podat uživateli žádané informace, nabídnout efektivně fungující nástroj pro jejich vyhledávání, posiluje prestiž knihovní instituce jako takové; žijeme v době, kdy nejen knihy, ale i informace o nich mají svoji kulturní a finanční hodnotu; těch, kteří jsou schopni je poskytnout, bychom si právem měli vážit a po zásluze je odměňovat (a nejen morálně).
Dovolte mi stručně zrekapitulovat současný stav katalogizace starých tisků 16.-18. století v Národní knihovně ČR , zejm. vzhledem k výsledkům dvouleté retrokonverze generálního katalogu KATIF (staré tisky). Katalogizace probíhá v bázi STT - báze starých tisků a map 1501-1800, jež je součástí elektronického katalogu NK ČR.
Struktura pracovního listu se měnila s přechodem na ALEPH500 i v závislosti na vývoji katalogizace starých tisků, takže jeho současná podoba je dosti odlišná od té, jakou měla ve svých počátcích a jaká je zachycena v příručce z roku 2001. [1]Změn bylo více, řekla bych spíše pozitivních, a tou zásadní je to, že byla dána přednost fondovému popisu před popisem bibliografickým, tj. katalogizaci spojující popis bibbliografický s popisem exemplářových zvláštností. Fondový popis tedy není chápán jen ve smyslu fyzické knihovny jako zápis týkající se pohybu knih a manipulace s nimi.
Národní knihovna ČR buduje primárně svůj fondový katalog starých tisků v prostředí MARC, a to ve spolupráci s jinými domácími i zahraničními knihovními institucemi, což se ukázalo jako správné a opodstatněné. Bibliografický i výměnný formát UNIMARC se jeví pro vzájemné sdílení a přebírání záznamů bez ohledu na jeho plánovanou konverzi do formátu MARC21 jako primární.
Zpracované záznamy v bázi STT budou v rovině vyšší vstupovat do různých typů sdružených a souborných katalogů, mezi nimiž na prvém místě jmenujme virtuální server Jednotná informační brána a souborný katalog historických knižních fondů budovaný v programu MASTER Manuscriptorium.
Oba typy katalogů, fondové i souborné, mají svoje existenční opodstatnění. Jsou koncipovány na odlišných principech, daných jejich povahou a uživatelským zaměřením, ale s vědomím, že jsou oba dva nedílnou součástí jednotné informační sítě.
Báze STT 1501-1800 zahrnuje záznamy vzniklé katalogizací nezpracovaných přírůstků (akvizicí), záznamy rekatalogizovaných knih a záznamy vzniklé retrokonverzí generálního lístkového katalogu GK I, jež jsou postupně revidovány a doplňovány tak, aby se staly plnohodnotnými záznamy databáze. Ta obsahuje v současnosti něco přes 400 hotových záznamů vzniklých přímou katalogizací a rekatalogizací nebo revizí retrokonvertovaných záznamů (s knihou v ruce) a ca 1000 nerevidovaných záznamů starých tisků vzniklých prostou retrokonverzí (ne vždy zcela obsahově i formálně vyhovujících). [2]
První zkušební etapa prací na retrokonverzi generálního katalogu I - staré tisky 1501-1800 , která byla součástí programu VISK 5 (Retrokon - Národní program retrospektivní konverze katalogů v ČR), byla v Národní knihovně zahájena roce 2002. Byly vytvořeny a ověřeny optimální metodické postupy pro výběr záznamů (v programu RIS), pro jejich přepis (v programu TEXTIF) a jejich strukturování (v programu PROTAG) tak, aby konvertované záznamy mohly být převedeny do Báze STT 1501-1800, kde jsou postupně revidovány a doplňovány o další údaje.
Během roku 2002 bylo vybráno cca 5000 základních i odkazových lístků starých tisků skříně A, strukturováno a převedeno jako retrokonvertované záznamy do Báze STT 1501-1800 bylo cca 1200 záznamů.
Představa pracovníků ORST byla taková, že proces retrokonverze lístkových záznamů starých tisků zahrne i finální fázi revize a doplnění údajů s knihou v ruce. Specifika historických fondů a různá úroveň lístkových předloh vyžaduje, aby tato revize a případné opravy a doplňky proběhly, protože v opačném případě by nemuselo být zaručeno formálně i obsahově korektní uživatelské zpřístupnění. Bohužel program VISK 5, jenž ve svém programové koncepci počítá pouze s pouhým importem strukturovaných záznamů, tuto závěrečnou revizi de visu, která by znamenala další finanční a personální zajištění navíc, nezahrnuje. Bylo tedy rozhodnuto, že retrokonverze starých tisků GK I v té podobě, jaká byla testována, do procesu retrokonverze katalogů Národní knihovny ČR zařazena už nebude. V roce 2003 se rozběhnuté práce dokončí tak, aby byl pokud možno hotov retrokonvertovaný převod písmena A (záznamy budou přepsány, strukturovány a importovány do Báze STT).
Výsledky testovacího období retrokonverze starých tisků v NK ČR v rámci VISK 5 hodnotím jako velmi cennou zkušenost vzhledem k metodickým postupům, které mohou být částečně využity v další katalogizaci či rekatalogizaci fondů knihovny a které mají význam i pro ostatní knihovní instituce, jež se rozhodnou tuto či podobnou cestu při zveřejnění svých evidenčních pomůcek zvolit.
Dát jednoduchý návod, jak při zpřístupňování klasických katalogů postupovat, zda volit cestu retrokonverze, či katalogizace (rekatalogizace), nelze. Je nutno zvážit všechny výhody i nevýhody obou postupů a nalézt optimální řešení. Rozhodnutí záleží na tom, jak kvalitně má instituce zpracovány klasické evidenční pomůcky (lístkové katalogy či tištěné soupisy), jak rozsáhlý knihovní fond vlastní, s jakou finanční částkou a s jakým počtem pracovníků může disponovat, zda tyto činnosti bude zabezpečovat v rámci základních knihovnických činností, anebo formou grantových úkolů, apod.
Nevýhody a obtížnosti retrokonverze starých tisků spočívají především v její časové a finanční nákladnosti (má-li být dokončena v rámci grantového úkolu, očekává se, že nebude její dokončení rozloženo na příliš dlouhé časové období, a to může být právě u velkých knihovních fondů problém) a také v její závislosti na kvalitě předloh, z nichž vychází. Je dle mého názoru nezodpovědné předložit uživateli informace, jež jsou přejaty pouze z druhé ruky, tj. z lístkových katalogizačních záznamů, informace nekonfrontované nějakým způsobem s existujícím popisovaným předmětem. Konfrontace záznamu s knihou v ruce je nutná vždy, musí minimálně potvrdit trvající existenci knihy v instituci a platnost signatury, nemluvě o tom, že často však odhalí nesrovnalosti a chyby původních katalogizačních popisů, které je nutno opravit.
K výhodám retrokonverze naopak patří větší dělba práce, možnost využití externích pracovních sil, často z řad studentů, rychlý výběr fondu starých tisků podle zadaných příznaků a filtrů a následné kritické využití stávajících informací uložených v záznamech, a tím možnost rychlejších a úspornějších úprav záznamu.
Každá instituce si tedy musí položit otázku, co je pro ni efektivnější a reálnější. Zda při elektronickém zpřístupnění knihovních fondů postupovat cestou prosté retrokonverze starších katalogů a evidencí a následné kontroly konvertovaných údajů s údaji v knize, nebo v případě nevyhovujících předloh, zvolit cestu standardní stručné rekatalogizace de visu.
Velký rozsah fondu starých tisků (okolo 250 000 svazků knih) a nedostatek pracovních sil pro katalogizaci a uživatelské zpřístupnění starých tisků i současná složitá ekonomicko-politická situace v oblasti kultury vede k tomu, že se pracovníci Oddělení rukopisů a starých tisků spolu s vedením Národní knihovny ČR zamýšlejí nad tím, jaké priority zvolit v evidenci a katalogizaci knihovních fondů a jak je realizovat. [3] Základní podmínkou dosažení pozitivních změn v práci oddělení je však kvantitativní i kvalitativní personální posílení oddělení na úroveň srovnatelnou s jinými obdobnými institucemi v Evropě. [4]
Prioritou v oblasti zpracování starých tisků je sice urychlená katalogizace nezpracovaných přírůstků, ale ne na úkor katalogizace (či rekatalogizace) základního fondu starých tisků, který je již částečně uživateli zpřístupněn v katalogu KATIF. Koncepce postupné rekatalogizace celého generálního katalogu starých tisků podle abecedního principu, využívající program RIS otestovaný v rámci úkolu VISK, umožňující vybrat množinu obrazových lístkových záznamů starých tisků, jež budou srovnávány s fyzicky dochovaným knižním fondem, by měla zůstat zachována i v budoucnu. Tempo, s nímž bude postupovat, bude pochopitelně dáno počtem pracovníků oddělení, možnostmi finančních dotací i příležitostné externí spolupráce či možnostmi využití výhod sdílené katalogizace.
Kooperace v oblasti katalogizace starých tisků
Poznámky pod čarou[1] V roce 2001 vyšla publikace shrnující první etapu zkušeností s katalogizací starých tisků v Národní knihovně ČR (ještě v DOS systému ALEPH300): Katalogizace starých tisků 1501-1800 v Národní knihovně ČR Báze STT 151-1800 (Stav k roku 2000). Zpracovala Jaroslava Kašparová za spolupráce Dany Mrákotové. Praha, Národní knihovna ČR 2001.
[2] Blíže k informacím o bázi viz http://sigma.nkp.cz:4505/F/?func=file&file_name=base-info.
[3] Plnohodnotná retrokonverze celého tohoto fondu by představovala přibližně částku 17,5 milionu Kč. Při ročním objemu 20 000 zpracovaných záznamů ročně a zapojení týmu 10 lidí (2 internisté a 8 externích pracovních sil v rámci grantu) by trvala přibližně 18-20 let. Pokud by instituce dala přednost přímé katalogizaci, a to v rámci plnění svých základních činností, v rámci grantového úkolu, s využitím některých postupů vypracovaných v retrokonverzi (program RIS pro výběr záznamů), katalogizace stejného počtu knih by za podmínky plného nasazení 10 pracovníků (interních pracovních sil) s průměrnou měsíční mzdou 20 000 Kč a výkonem 2000 záznamů na jednoho pracovníka ročně, trvala 14-15 let a stála by přibližně 36 milionů Kč. Při současném personálním obsazení oddělení rukopisů a starých tisků (1 a ˝ pracovního úvazku), kdy bychom předpokládali silně ideální stav, že 1 pracovní síla zvládne při dalších knihovnických činnostech pořídit 3000 záznamů ročně, trvala by katalogizace celého fondu tisků cca 85 let!
[4] Srov. např. situaci v sousedním Polsku, Maďarsku, omezíme-li se na bývalé země východního bloku. Národní knihovna by měla navíc podle zákona plnit funkci metodického a poradenského centra - viz Statut Národní knihovny ČR, Článek II. Vymezení základního účelu a předmětu činnosti, zejm. paragraf g, j, r.
[5] Srov. elektronicky dostupné materiály na adrese http://www.vkol.cz/staretisky/ a můj referát, jež jsem na toto téma přednesla v květnu tohoto roku v Třebíči na semináři pořádaném v rámci 8. veletrhu muzeí ČR (http://www.zmm.cz/).
[6] Adresa elektronické konference je http://www.vkol.cz/staretisky/. Složení pracovní skupiny a kontakt na jednotlivé členy lze nalézt na adrese http://www.nkp.cz/standard/clenove/adrst.htm.
[7] Pro navrhované členění ORST hovoří nejen dlouhodobý evropský úzus chronologizace starých tisků, ale i úzus, který je zaveden i do velkých elektronických databází - např. souborný katalog starých tisků 16. století na území Itálie - ICCU (1501-1600), německé třídění tisků 16. a 17. století (1501-1600 - VD16, 1601-1700 - VD17) apod.
[8] Viz soubor autorit pro místa vydání starých tisků 1501-1800 - úvod http://www.nkp.cz/start/knihcin/ORST/autority_geo.htm a též báze k vyhledávání http://sigma.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-a&local_base=aut10
Aktualizováno: 04.09.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz
© 2008-2023 Vědecká knihovna v Olomouci
Tisk stránky | Mapa webu | Zajímavé odkazy
| RSS 