Hudební nástroje ve středověkých iluminovaných rukopisech gotické doby ve VK v Olomouci
Lucie Hattanová
Tématem tohoto vystoupení jsou Hudební nástroje ve středověkých iluminovaných rukopisech doby gotické zdejší SVK, které jsme měli možnost podrobit analýze v rámci stejnojmenné bakalářské práce vzniklé na Katedře muzikologie FF UP.
Výzkumem zobrazení hudebních nástrojů či hudebních motivů se zabývá muzikologická disciplína hudební ikonografie. V naší zemi je tento obor teprve v počátcích. Jeho problematika a pole výzkumu by se dala přirovnat k jakési mapě, na níž se stále ještě nachází řada bílých míst. Cílem je evidence, studium a interpretace obrazových dokumentů (ikonogramů). Studuje tak kresby, malby, mozaiky, grafiku, plastiky, mince, tapiserie, fotografie a další vizuální objekty, které obsahují hudební motivy či s hudební tematikou souvisejí.
Poznatky vyplývající z výzkumu se týkají sociální funkce hudby, úlohy hudebníků, různých aspektů dobové provozovací praxe hudby, hudebního instrumentáře atd. Značnou váhu mají tyto informace pro muzikology zejména při studiu nejstarších období dějin hudby, kdy obrazové dokumenty mohou alespoň do určité míry nahradit neexistenci přímých hudebních pramenů.
Naše práce je dílčí sondou do souboru středověkých iluminovaných kodexů. Úkolem bylo evidovat a zdokumentovat zobrazení hudebních nástrojů a dalších hudebních motivů, jejich organologická analýza a interpretace s přihlédnutím k ikonografické stránce.
Na samém počátku práce vyvstalo několik otázek, na které se postupně pokusíme odpovědět : Do jaké míry jsou v souboru středověkých iluminovaných rukopisů reflektovány hudební ikonogramy? Jaký druh hudebního nástroje se nejčastěji vyskytuje? Kde jsou umístěny iluminace? Jaký je jejich vztah k textu?
Ve fondu Vědecké knihovny v Olomouci se nachází celkem třináct iluminovaných rukopisů. Po prohlédnutí všech těchto pramenů byly v pěti z nich identifikovány hudební ikonogramy. V devíti případech se jednalo o vyobrazení hudebních nástrojů, dalšími jsou motivy zpěvu.
Prvním analyzovaným pramenem je tzv. Bible kapucínská, sign. M I 716, pergamenový rukopis ze 2. poloviny 14. století. Kodex o 517 ff. a rozměrech 24 x 16 cm má vazbu renesanční, dřevěné desky jsou potaženy bělavou, slepě tlačenou koží, na dvě spony.
Na foliu 205b se nachází malovaná iniciála B, s rozměry 28 x 28 mm a je umístěna na počátku knihy Žalmů - u žalmu č. 1 ( B - eatus vir...). Do písmene, jež je tvořeno růžovým listovým základen na zeleném podkladu, je vkomponována postava vousatého krále Davida hrajícího na tympanon. Hudební nástroj tympanon - nazývaný též psalterium, dekachordum, v češtině žaltář, žaltář deseti strun či slavník - drží král David v levé ruce, opírá jej o klín a pravou rukou drnká na struny. Vzhledem k tomu, že hrající ruka má jen čtyři prsty, tympanon jen tři struny a úplně chybí rezonanční otvory, lze se domnívat, že iluminátor pravděpodobně neměl příliš zkušeností se způsobem hry na tento nástroj.
Méně obvyklý hudební nástroj zpodobuje iniciála E s rozměry 28 x 28 mm na foliu 231b v úvodu 81. žalmu ( E - xultate d´o...). Jedná se o zvonce, označované také tintinabulum, zvonková hra, skrovadnicě i zvonci. Písmeno je opět tvořené růžovým listovým základem na zeleném podkladu, jenž je ohraničen zlatou tapetou. Uvnitř iniciály je zachycena postava vousatého stojícího krále Davida v modrém královském šatu se zlatoliliovou korunou na hlavě. David drží v pozdvižených rukou dva červené zvonce se srdcem, též zlacené.
Druhý kodex - Bible olomoucká , sign. M III 1/I - II je pergamenový, z roku 1417, čítá 2 svazky o 290 a 289 ff. Vazba z doby pozdní gotiky, dřevěné desky potažené slepě tlačenou koží mají částečně zachovalé kování.
Scénická miniatura s rozměry 90 x 90mm je namalována na počátku knihy Žalmů pod červeně psanou rubrikou : Skonaly sie knyehy Jobovy. Počínají sie knyehy Davidovy jménem zzaltarz slovy podepsanými takto. V levé části kompozice je vyobrazen bezvousý král David se zlatoliliovou korunou, oděný do modrého roucha. Sedí na trůně pod baldachýnem, v levé ruce svírá tympanon se dvěma rezonančními otvory, opírá jej o bradu a téměř o levé koleno, takže nástroj je jakoby ve vzduchu. Pravou rukou drnká do strun. Žaltář má napjaté jen tři struny namísto deseti. Uprostřed miniatury před králem Davidem stojí na zeleném ornamentálním podkladě hudebník v zelenošedém dobovém oděvu a hraje na fidulu. Obě postavy se sobě navzájem dívají do očí a koordinují tak souhru. Smyčcový nástroj fidula (předchůdce nástrojů houslových) je zpodobena beze strun se dvěma protáhlými rezonančními otvory v polovině korpusu, ve velmi šikmé poloze. Hráč ji nemá posazenou pod bradou ale spíše nad ní. Také způsob držení smyčce a směr jeho tahu po strunách naznačují spíše stylizaci než reálné zobrazení nástrojové hry. V pravé části kompozice stojí osm postav ve světském pestrobarevném šatu. Se zájmem vzhlížejí ke králi Davidovi a jeden z mužů se mu dokonce uklání. Miniatura se zlaceným ornamentálním pozadím, které je zasazeno ve mřížce, je ohraničena šedohnědým rámečkem.
V úvodu 98. žalmu je umístěna další miniatura o rozměrech 90 x 90 mm, jež popisuje starozákonní scénu - dva Židé v dobových oděvech nesou na nosítkách zlacený stánek úmluvy; v čele průvodu kráčí král David v modrém šatu se zlatoliliovou korunou. V levé ruce má tympanon se dvěma rezonančními otvory (počet strun není patrný), pravá ruka je postavena jako při drnkání. V pozadí starozákonního výjevu je na hnědém podkladu zdobeném zlatými ornamenty zachyceno šest mužů v barevnách splývavých rouchách (jedná se tedy o příslušníky duchovního stavu). Před nimi je pulpit s otevřeným kodexem, ze kterého zpívají. Miniatura je ohraničena světle a tmavě modrým rámečkem.
Zelenými tóny orámovaná miniatura o rozměrech 90 x 90 mm následuje po červené rubrice na foliu 181b: Skonaly sie czztwrte knyehy kraloue. Poczzynaji sie prve knyehy paralipomenon slovy podepsanými tiemito. Na zeleném poli přicházejí do chrámu dva muži v dobovém šatu s nosítky, na nichž je zlatý stánek úmluvy. Před nimi jde světsky oděný hudebník a hraje na tympanon. V levé ruce svírá nástroj se dvěma rezonančními otvory. V pravé ruce drží trsátko, jehož údery rozechvívá struny žaltáře (celkem je jich sedm). Pozadí tvoří hnědý podklad se zlatou šikmou mřížkou. Zajímavé je, že miniatura je sice vkomponována na úvod 1. knihy Paralipomenon, ale scéna svým obsahem patří spíše ke 2. knize Letopisů.
Další zeleně orámovaná miniatura je namalována na foliu 264a u počátku 27. žalmu. Její rozměry jsou totožné s předchozími. Jedná se zde o ztvárnění trůnícího bezvousého Davida v modrém šatu se zlatým pásem. Vedle něj na trůně leží zlatoliliová koruna. David má sepjaté ruce a přijímá požehnání od ženy a muže v dlouhých šatech, kteří stojí před ním a kladou mu levé ruce na hlavu. Žena drží v pravé ruce zlacenou nádobku. Za ní stojí muž též ve dlouhém oděvu, jenž klopí oči k zemi a jejich konání nepřihlíží. Za Davidem stojí další muž a nalevo od něho hraje hudebník na fidulu. Nástroj drží takřka pod paží, prsty nejsou na hmatníku, ale spíše sahají přes hmatník. Směr tahu smyčce je šikmo vzhůru, lze se tedy domnívat, že se jedná o další stylizaci hudebního nástroje. Podklad výjevu je zelený a modrý s ornamenty.
Posledním hudebním ikonogramem v Bibli olomoucké je velmi známá miniatura se skupinou hudebníků obklopujících trůnícího krále Davida bez vousů. Je situována v úvodu 81. žalmu a představuje velký orchestr. David je oděn ve světle hnědý šat, zdobený zlaceným pásem a levou rukou udává takt. Hudebník s červenou pokrývkou hlavy v levé části kompozice má u pasu zavěšen pár malých bubínků , na něž hraje paličkami. Hráč, který bubeníkovi hledí do očí, rozeznívá fidulu. Stojí za trůnem, ruka na hmatníku je zakryta králem Davidem, nelze tedy přesně určit, zda je postavení prstů na hmatníku správné. Hra na nástroj je opět stylizována - tah smyčce je velmi šikmý. Hudebník za Davidem drží v obou rukou roh. Vedle stojící postava má v levé ruce střmen (nověji triangl) a pravou jej rozeznívá tyčinkou. Před ním se nachází hráč s loutnou. Prsty jeho levé ruky jsou na hmatníku postaveny v akord, v pravé ruce drží muž trsátko. Loutna je pětistrunná. Posledním hudebníkem na tomto vyobrazení je dudák. Z velké části jsou ale dudy zakryty, patrná je jen ústní trubice a měch.
V Bibli boskovické, sign. M III 3, pergamenovém kodexu ze 20. - 30. let 15. století,
s rozměry 45,5 x 33 cm a o 536 ff. byly nalezeny iluminace dvě. Obě mají rozměr 90 x 90 mm.První z nich je šedá iniciála R. Tvoří ji listový základ. Nachází se na počátku 81. žalmu (R - adujte sye bohu...) Do písmene je vkomponován trubač v červeném dobovém oděvu. Pravou ruku má opřenou v bok, levou drží fanfárovou trubku se zlatočerným praporcem. Trubku nemá přímo v ústech.Pozadím iniciálky je zelený podklad s květy a zlacenou šikmou mřížkou.
Druhá iluminace - zeleně orámovaná - je na začátku knihy Žalmů. V kruhovém rámu je namalován vousatý král David ve světlém oděvu se zlatoliliovou korunou na hlavě. Stojí rozkročen a v levé ruce drží tympanon, pravou drnká do strun. Nástroj má plný počet strun - tedy deset a tři rezonanční otvory. Poloha drnkající ruky je zachycena správně. Tato iluminace zobrazuje žaltář nejvěrněji, avšak ten je v obrácené poloze. Iniciála má ornamentální pozadí.
Pergamenový Misál, sign. M III 7, ze druhé poloviny 15. století o počtu 262 ff. obsahuje na foliu 51a iniciálu Q, která zasahuje do červené čtyřlinkové notové osnovy. Uvnitř je vkomponován profil lidské hlavy na žlutém podkladu, s pohledem ve směru toku not a s pootevřenými ústy. Je možné se tedy domnívat, že je takto symbolizován zpěv. Iniciála se nachází v části mešního ordinária, kde jsou českou rhombikou 15. století notovány všechny preface, Pater noster a Pax Domini. Geometrický filigrán je kreslen černým inkoustem. Tato a jí podobné iniciály se vyskytují v incipitech zpěvů pro každý den.
Posledním pramenem obsahujícím hudební motiv je Graduál loucký, sign. M IV 1. Pergamenový rukopis vznikl v roce 1499, jeho rozměry jsou 61 x 42 cm a čítá 524 ff. Na 353. straně se nachází též velmi známá iluminace premonstrátů při chórovém zpěvu. Jedná se o 100 x 100 mm velkou iniciálu S na počátku sekvence Sancti spiritu. Iniciála, psaná gotickou majuskulí, má velmi živé vymalování ze zelených lístků a lodyh, jež se rozvětvují v akantové výběhy. Uvnitř je ztvárněno dvanáct mužů v premonstrátském řeholním rouchu v době bohoslužby. Uprostřed kompozice stojí u pulpitu s kodexem kněz se zlatou štolou a ukazovátkem naznačuje, na kterém řádku se při zpěvu premonstráti nacházejí. Před ním zpívají čtyři pueri. Nejmenší z nich pěje zřejmě s velkým zaujetím a zbožností, což dokládají pevně sepjaté ruce a sklopené oči.Větší druh pokládá svou pravou ruku na jeho rameno. Jeden z mnichů stojící za nimi hladí chlapce po vlasech a druhou rukou mu cosi ukazuje. Postavy ostatních premonstrátů se vzájemně zakrývají.V pozadí jsou patrné dva sloupy a tři oblouková gotická okna, patrně s tmavomodrou mozaikou. Nad nimi se v temně karmínovém polokruhu se zlatými hvězdičkami vznáší bílá holubice se zlacenou svatozáří - symbol Ducha svatého. Půl oblouk je olemován vlnovkou z modrobílých obláčků, které jsou obklopeny svazečky zářících paprsků, jež znázorňují přítomnost nebeského světla. Z iniciály přímo vyzařuje její vnitřní rytmus a řád - navozený také zpěvem.
Jak jsme již předeslali, zodpovíme nyní otázky položené v úvodu. Na počátku své práce jsme předpokládali v rukopisech větší výskyt hudebních ikonogramů. V pěti zkoumaných pramenech bylo nalezeno deset vyobrazení nástrojů, v jedné iluminaci zpěv a jeden ikonogram byl kombinován - zpěv i nástroj.
Nejčastěji zastoupeným hudebním nástrojem je tympanon neboli žaltář. Ten se vyskytuje v pěti kompozicích. Celkem třikrát byla nalezena fidula, dále po jednom nástroji: zvonce, bubínek, roh, dudy, loutna, střmen a trubka.
Tři z analyzovaných pramenů jsou bible: olomoucká, boskovická a tzv. kapucínská. Nabízí se tedy otázka, zda jsou iluminace v knize Žalmů umístěny u žalmů stejných, případně vykazují nějaké podobné nebo dokonce shodné rysy. Z podrobnější analýzy lokace iluminací i jejich obsahu vyplývá fakt, že se přímo vztahují k textu žalmů č. 1, 81 a 98. U všech tří žalmů se nacházejí v Bibli olomoucké, kde jsou také provedeny nejdůsledněji (např. poloha tympanonu při hře je zachycena zcela správně). Věrné je též zobrazení v Bibli boskovické na foliu 252b - jedná se o žaltář, na který hraje král David. Velmi živá je i iluminace zpívajících řeholníků v Graduálu louckém.
Bezesporu zajímavým hudebním ikonogramem se ukazuje být zobrazení zvonců u 81. žalmu v Bibli kapucínské, které se v dalších pramenech neobjevuje. Poněkud sporné je pak umístění iluminace Vnášení stánku úmluvy do chrámu v Bibli olomoucké v úvodu 1. knihy Paralipomenon - obsahově by ale patřila spíše na úvod 2. knihy Paralipomenon.
V ostatních případech jsou hudební nástroje stylizovány - chybí např. správný počet strun, či jsou drženy v - pro hru - nepřirozené poloze. Tento charakteristický rys většiny kompozic ukazuje tedy na ne příliš velkou vizuální zkušenost iluminátorů s hudebními nástroji, případně na použití jen schematických předloh pro knižní malbu. Avšak i tyto výsledky analýzy přinášejí muzikologii cenné dílčí poznatky o způsobu a míře reflexe motivů hudby - ať se jedná o nástroje či zpěv - a mohou dokreslovat představu o hudbě i o roli, kterou hrála v tehdejší době - tedy v době gotické.
Závěrem lze říci, že v iluminovaných rukopisech doby gotické ve fondu SVK Olomouc, jsou hudební nástroje a motivy zpěvu obsaženy jen v malé míře. Důvodem tak nízkého procenta zobrazení hudebních ikonogramů může být skutečnost, že v tomto období středověku, kdy ještě neexistoval knihtisk, byla rukopisná kniha velmi nákladnou záležitostí - včetně iluminací. Také ne každý rukopis umožňoval po stránce obsahové ilustrace s hudební tematikou. Ukazuje se, že v Bibli k tomu poskytovala ideální příležitost především kniha Žalmů.
Jsme si vědomi toho, že hudební ikonogramy se nepochybně vyskytují i ve fondech jiných knihoven. Pro hudební ikonografii se tak otevírá další možné pole výzkumu. Věříme, že tato sonda podnítí další pozornost ke zkoumání této velice zajímavé oblasti, v jejímž středu se stýkají dvě uměnovědné disciplíny: ikonografie a organologie.
Literatura
Literatura:
- Bible. Písmo svaté Starého a Nového zákona, ekumenický překlad. Stuttgart 1984.
- Brockhaus Riemann Musiklexikon. Mainz 1995
- Brown, Michelle P.: Understanding Iluminated Manuscripts, London 1994.
- Dějiny českého výtvarného umění od počátku do konce středověku 1/2, Praha, Academia 1984.
- Eidnerová - Pštrossová, Vladimíra: Graduál z kláštera řádu premonstrátského v Louce u Znojma, diplomová práce FF UK, Praha 1974.
- Hudební věda, sv. 2, Praha, Státní pedagogické nakladatelství, 1988.
- Hutter, Josef: Hudební nástroje, Praha, vyd. Fr. Novák, 1945.
- Katalog rukopisů VKOL prof. Čády a prof. Boháčka. Dosud nepublikováno.
- Krása, Josef: České iluminované rukopisy 13./16. století, Praha, Odeon, 1990.
- Lexikon der christlichen Ikonographie. Roma 1990
- Modr, Antonín: Hudební nástroje, Praha, Státní vydavatelství, 1961.
- Petrů, Eduard: Z rukopisných sbírek Universitní knihovny v Olomouci, Praha, Státní pedagogické nakladatelství, 1959.
- Sieveking, Hinrich: Der Meister des Wolfgang-Missale von Rein, München, Prestel-Verlag, 1986.
- Stejskal, Karel: Iluminované rukopisy doby husitské, Praha, Vydavatelství a nakladatelství Grafit, 1991.
- The New Grove Dictionary of Music and Musician. Edited by Stanley Sudie. London, 1980.
Prameny:
- Sign. M I 716, tzv. Bible kapucínská, VKOL.
- Sign. M III 1/I-II, tzv. Bible olomoucká, VKOL.
- Sign. M III 3, tzv. Bible boskovická, VKOL.4.
- Sign. M III 7, Misale festivum iuxta consuetudinem olomoucensis ecclesiae, VKOL.
- Sign. M IV 1, tzv. Graduál loucký, VKOL.
Seznam fotodokumentace:
- Iniciála B - Trůnící David s tympanonem, M I 716, fol. 205b, fotografie - R. Vítková, VKOL.
- Iniciála E - Král David se zvonky, M I 716, fol. 231b, fotografie - R. Vítková, VKOL.
- Trůnící král David s tympanonem, M III 1/I-II, fol. 159b, fotografie - R. Vítková, VKOL.
- Židé se stánkem úmluvy a David s tympanonem, M III 1/I-II, fol. 180b, fotografie - R. Vítková, VKOL.
- Vnášení stánku úmluvy do chrámu, M III 1/I-II, fol.181b, fotografie - R. Vítková, VKOL.
- Korunovace Davida, M III 1/I-II, fol.264a, fotografie - R. Vítková, VKOL.
- Skupina hudebníků, M III 1/I-II, fol. 276a, fotografie - R. Vítková, VKOL.
- Iniciála R, M III 3, fol. 249b, fotografie - R. Vítková, VKOL.
- Král David s tympanonem, M III 3, fol. 252b, fotografie - R. Vítková, VKOL.
- Iniciála Q, M III 7, fol. 51a, fotografie - R. Vítková, VKOL.
- Premonstráti při chórovém zpěvu, M IV, p. 353. fotografie - R. Vítková, VKOL.
Aktualizováno: 03.09.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz
© 2008-2023 Vědecká knihovna v Olomouci
Tisk stránky | Mapa webu | Zajímavé odkazy
| RSS 