Digitalizovat nebo ochraňovat originály,
... toť (chybná) otázka.
Jako fakt bereme, že zpřístupnění obrazu dokumentů je účelné především v elektronické formě a že tato forma bude stále více převažovat nad studiem mikrofilmů i originálů. Při úvahách zda digitalizovat se přes toto tvrzení nejprve zamyslete nad následujícími otázkami:
Každé omezení používání originálu přispívá k jeho ochraně.
Digitalizace historických dokumentů je časově náročná a stále ještě drahá záležitost. Proto je velmi závažný požadavek na standardizaci a dlouhodobou použitelnost vznikajících dat. Tento příspěvek předkládá naše úvahy vedoucí k společné snaze přispět k vytvoření akceptovatelných základů pro spolupráci mezi nejrůznějšími pracovišti. Tyto úvahy již mají svůj reálný obraz ve výsledcích, kterých jsme dosáhli s NKČR.
Digitální obraz
Pro koho je určen, co od něj očekáváme, může být nadčasový?.
Digitální dokument (obraz, zvuk...+ informace o nich)
Lze vytvořit digitální dokument nezávislý na programech a technice? Proč SGML a HTML?
Zpřístupnění digitálních dokumentů
Lze trvale použít měnící se moderní technologie k zpřístupnění těchto digitálních dokumentů?
Dlouhodobé uchování digitálních dokumentů
Je šance na bezpečné dlouhodobé uchování digitálních dat? Jakou roli hraje použité medium?
Díky těmto pracím jsme se seznámili s nejrůznějšími koncepcemi, cíly a výsledky mnoha podobných pracovišť a vzali za své cíle projektu "Paměť světa" t.j. ochrana a zpřístupnění.
Když začneme mluvit o zpřístupnění, ihned se vynoří otázky co a pro koho zpřístupňovat, v jaké kvalitě a jakými prostředky. Odpovědí na každou z těchto otázek jsou ovlivněny i odpovědi na otázky zbývající. Prvé dvě otázky jsou určeny pro odborné pracovníky knihoven, druhé dvě spíše pro techniky. Při komunikaci mezi těmito dvěma typy lidí je nutno mít stále na mysli, že mají kořeny svého uvažování ve zcela jiném prostředí a že stejná slova mohou mít dosti posunuté významy. Například "častý přístup k datům" představuje pro historika rukopis vyndávaný z trezoru jednou týdně. Budete-li mluvit o rychlosti přístupu k datům, pak technik je ochoten akceptovat několik sekund, jinak je přesvědčen, že v systému je chyba. Badatelé jsou trpělivější. I když se nový systém buduje z nejmodernějších komponent, může rozvaha a přiměřenost významně ovlivnit náklady i morální životnost systému.
Obdobně je tomu i se vznikajícími digitálními daty. Když jsme před lety vydali první disky s obrazy rukopisů, kriteria akceptovatelné kvality stanovili historici z požadavků na čitelnost a rozlišitelnost užitečných detailů. Tyto požadavky vznikly na základě úvah shrnutých dále v odstavci "Co nabízí digitalizovaný obraz badatelům?".
Přečtení a první zobrazení stránky rukopisu z CD-ROM disku na singel-speed mechanice a počítači 386 trvalo asi pět minut, a technici to považovali za nepoužitelné. Totéž dnes trvá na slušném počítači ani ne 10 sekund. Vezmeme-li v úvahu, že digitalizace rukopisů bude v Národní knihovně trvat několik let, kde bude technika až dokončíme digitalizaci jen těch nejvýznamnějších dokumentů. Budou naše data ještě použitelná?
Snažíme se o to, abychom mohli odpovědět, že ano.
Celý systém reprodukční techniky je přizpůsoben vlastnostem našich očí, slouží pouze pro zachování a opětné vyvolání subjektivních vjemů oka.
Diskuse o digitalizaci v takové kvalitě, aby bylo možno alespoň částečně zrekonstruovat originál, vedou v lepším případě jen k opakování diskuse o tom, pro koho má být tato rekonstrukce akceptovatelná. Dle našeho názoru má jít o výjimečné, dobře zdůvodněné akce, rozhodně ne o hromadný cíl. Náš názor na digitalizaci ve extrémním rozlišení zdůvodňovaném potřebami badatelů je skeptický. Badatelů zabývajících se rukopisem jako objektem, pro které mají nejjemnější detaily význam, není mnoho a bez rukopisu se nakonec obvykle stejně neobejdou. Jsou to obvykle špičkoví odborníci, kteří by neměli rukopisu ublížit. S požadovanou kvalitou rostou velmi strmě vynaložené náklady. Zvláště pro staré dokumenty (používané jen výjimečně) platí, že náklady na digitalizaci v extrémní kvalitě klesají v čase mnohem rychleji nežli se zhoršuje jejich stav stárnutím. Z tohoto hlediska může být účelnější investovat spíše do přímé ochrany těchto rukopisů, než do digitalizace.
Jiná situace je u dokumentů často vyhledávaných a používaných badateli, které nezajímá rukopis ani tak jako celý objekt, ale jako zdroj informací. Tito badatelé jsou vlastně v roli čtenáře, který očima přijímá zprávu, kterou mu přes staletí posílá pisatel. Pro tyto badatele není důležité medium nesoucí informaci. Je-li nosným mediem originál (papír, pergamen, papyrus) opotřebovává se, ačkoli stejnou informaci může poskytnout mikrofilm, či obrazovka počítače. Pro tyto badatele pracujeme především.
Vyjděme ze skromného, avšak věřím, že opodstatněného předpokladu, že hlavním cílem naší práce je zpřístupnění obrazu dokumentů, zprostředkování co nejvěrnějších vjemů pro oči. To nám dovolí pochopit jak, proč a pro koho vznikla různá technická doporučení. Možnosti techniky v oblasti digitalizace rostou velmi rychle, ceny zařízení klesají a tento trend se nezastaví, nezastaví-li se naše civilizace. To však neznamená, že je trvale lepší čekat až bude kvalita ještě lepší a ceny ještě nižší. Oko má své hranice možností. Je-li možno pro oko nabídnout srovnatelný vjem z obrazovky a z pohledu na originál, a je-li při tom mnoho badatelů zajímajících se o obsah těchto dokumentů, pak má digitalizace své oprávnění. Srovnatelný vjem se samozřejmě musí lišit díváme-li se na originál a jeho kopii tak jak jej viděl při psaní pisatel, či použijeme-li lupu nebo mikroskop. Používat však digitalizaci místo mikroskopu je nehospodárné a těžko obhajitelné. Zpřístupnit digitalizací dokonalý pohled na rukopis je však možné a účelné už dnes. Tyto úvahy byly základem pro zahájení rutinní digitalizace rukopisů v Národní knihovně, kterou zajišťuje naše firma, jak již bylo řečeno, třetí rok.
http://digit.nkp.cz/
Toto nové pracoviště je mobilní a bylo již využito v MZK v Brně, ve Státním archivu v Jihlavě, v VK Olomouci a do konce roku 1998 ještě navštíví Národní muzeum v Praze.
První program GenTEMP generuje dle známých vlastností popisovaného dokumentu textová soubor, který je vlastně formulářem, který odborník vyplní v libovolném (svém oblíbeném) editoru.
Program GenHTML z takto připravených dat generují zjednodušeně řečeno WWW stránku zpřístupňující tento dokument. Zdigitalizované obrazy se ukládají na CD-R disky spolu s HTML soubory do jednoduché adresářové struktury. Na disku jsou samozřejmě uchovány ještě další informace, kromě identifikace a kalibračních informací i identifikační soubor UNIMARC.
Dokumenty takto vytvořené mají svoji definici vytvořenou v SGML , jsou však interpretovatelné v libovolném prohlížeči HTML souborů, libovolným WWW prohlížečem.
Tatáž data jsou přímo zveřejnitelná ve zvolené kvalitě na Internetu. Systém je založen na úzké vazbě na Internet, nezávisí na produktech konkrétních firem a je tedy komerčně nezávislý. Těší nás, že námi rutinně používaná metodika využití SGML je v plném souladu s nově publikovanými doporučeními v tomto oboru.
Současný stav považujeme za na tolik hotový a životaschopný, že v ČR oslovujeme spolu s NK další knihovny s cílem poskytnout jim možnost využít dosažených výsledků. Podrobné informace i ukázky souvisejících programových prostředků (freeware) pro tuto práci jsou shrnuty na CD-ROM, který vážným zájemcům poskytneme na požádání,a jehož další verze vyjde v krátké době.
Stejný digitální dokument, jak ho zobrazuje EXPLORER a MANUFRET
Nadstavbou těchto jednotlivých dokumentů je databázový systém evidující digitalizované rukopisy. Dovoluje po Internetu získat informace o tom, co je již přístupno v této formě.
Tento automatizovaný systém katalogového charakteru je již k dispozici na serveru NKČR. Umožní zpřístupnění digitálních dokumentů v přiměřené kvalitě po Internetu. Tím Internet poskytne své specifické informační služby vedle náročnějšího zpřístupnění pomocí CD-ROM.
Při digitální archivaci v NKČR jsme se rozhodli z mnoha důvodů pro CD-ROM. Protože máme zajištěnu možnost měřit spolehlivost a rezervu uchování digitální informace na CD-ROM disku, můžeme zajistit prakticky 100% jistotu trvalého uchování digitálních dat.
Prosíme vážné zájemce o tuto problematiku, ozvěte se na adresu:
Albertina icome Praha s.r.o., U stadionu 157, 266 01 Beroun, Česká republika
e-mail: digitstorageaip.cz
Aktualizováno: 03.09.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz
© 2008-2023 Vědecká knihovna v Olomouci
Tisk stránky | Mapa webu | Zajímavé odkazy
| RSS