Menu

• Odborné činnosti
  • Bibliografie
  • Historické fondy
  • Doplňování fondů
  • Zpracování fondů
• Publikační činnost a propagace
• Konference a odborná setkání
  • 28. ročník odborné konference
  • 27. ročník odborné konference
  • 26. ročník odborné konference
  • 25. ročník odborné konference
  • 24. ročník odborné konference
  • 23. ročník odborné konference
  • 22. ročník odborné konference
  • 21. ročník odborné konference
  • 20. ročník odborné konference
  • 19. ročník odborné konference
  • 18. ročník odborné konference
  • 17. ročník odborné konference
  • 16. ročník odborné konference
  • 15. ročník odborné konference
  • 14. ročník odborné konference
  • 13. ročník odborné konference
  • 12. ročník odborné konference
  • 11. ročník odborné konference
  • 10. ročník odborné konference
  • 9. ročník odborné konference
  • 8. ročník odborné konference
  • 7. ročník odborné konference
• Archiv výstav a dalších akcí
  • 2020
  • 2019
  • 2018
  • 2017
  • 2016
  • 2015
  • 2014
  • 2013
  • 2012
  • 2011
  • 2010
  • 2002
  • 2009
  • 2007
  • 2008
  • 2005
  • 2006
  • 2003
  • 2004
  • 2001
  • 2000
• Exkurze
• Projekty a granty
• Mezinárodní spolupráce
  • Polsko
• Pro nakladatele
• CoderDojo Olomouc

Z nejstarších inventářů piaristických knihoven v českých zemích

Počátky v dějinách knihtisku

8. ročník odborné konference (20. - 21. října 1999)
Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska

Z nejstarších inventářů piaristických knihoven v českých zemích

Václav Bartůšek

Nejdůležitějšími prameny, které nás do dnešní doby celkem spolehlivě informují o stavu piaristického knihovnictví jsou inventáře tehdejších knihoven. Podoba (ve formě knihy, sešitu nebo svázaných listů papíru s údaji v kolonkách) nejstarších z nich byla s většími či menšími rozdíly stejná od 17. století, kdy piaristický řád do českých zemí přišel¹⁾ až do 19. století, kdy se zejména v jeho druhé polovině začaly přístupy ke zpracování knih měnit a kdy se začala dávat přednost katalogům složeným z volných listů a zejména pak menších lístků jednotného formátu (alespoň pro jeden určitý katalog), zpravidla uložených v zásuvce, před katalogy svazkovými, tak jak se většinou dochovaly z nejrůznějších klášterních a kolejních knihoven i dalších v našich zemích církevních řádů, případně i jiných církevních institucí.²⁾ Jakým způsobem mohou ještě v dnešní době doplnit tyto prameny náš obraz o piaristickém knihovnictví vedle dalších pramenů např. narativní povahy?³⁾

Dějiny piaristického knihovnictví nejsou dnes již nezmapovanou oblastí, vedle několika studií ryze obecného charakteru,⁴⁾ této otázce již bylo věnováno i několik významnějších statí a byla řešena i v rámci monografických prací o piaristickém řádu, zejména z pera Augustina Aloise Neumanna, Josefa Svátka, metodějě Zemka, Jana Bombery i Václava Bartůška.⁵⁾ V tomto směru vzniklo i několik samostatných drobnějších článků, které na sebe do určité míry navazují a vytvářejí tak úplnější představu o celém problému nejen již od některých zde jmenovaných autorů,⁶⁾ ale i od jináých autorů, zejména ve sbornících ze seminářů k výročím založení piaristických kolejí, jejichž konání se pustupě vžilo natolik, že se z něho vytvořila jakási tradice pro oslavující města.⁷⁾

Bohužel se dobové inventáře z piaristických knihoven nedochovaly odevšad, proto si všimneme zejména inventářů dochovaných v nejznámějších a nejpoužívanějších fondech k historii piaristického řádu, tedy zejména ze Státního ústředního archivu v Praze (dále SÚA),⁸⁾ Státního okresního archivu Svitavy se sídlem v Litomyšli (dále SOkA Litomyšl)⁹⁾ a Moravského zemského archivu v Brně (dále MZA)¹⁰⁾. Historickým vývojem byl archivní materiál piaristického řádu svezen nebo předán na různá archivní pracoviště, a proto můžeme staré knihovní inventáře a katalogy najít spojeny s nejrůznějšími archivními fondy a většinou v jiných místech, než jsou uloženy knihovny , kterých se týkají.¹¹⁾ Někde jsou dochovány pouze knihovny bez inventářů, z jiných míst sice inventáře známe, ale knihovní fondy se během doby dostaly již do jiných knihoven, takže o nich nemáme dnes přesnější představy a nemůžeme je proto ani dodatečně podrobněji zrekonstruovat.¹²⁾

Největší počet takových inventářů se nalézá v SÚA v Praze ve fondu Ŕád piaristů (ŘPi), který je největším fondem k dějinám tohoto řádu v českých zemích vůbec.¹³⁾ Je rozdělen do podle materiálů k dějinám jednotlivých kolejí, nejvíce pramenů se zde nachází k dějinám řádové provincie a piaristické koleje v Praze. Nejstarší knihovní piaristický inventář v SÚA Praha však najdeme ve fondu Benediktini Emauzy (1635-20.stol.). Měl vztah ke koleji ve Staré Vodě . Podle chronogramu ho lze datovat do roku 1746.¹⁴⁾ Nevelká piaristická kolej (pro 12 členů řádu) ve Staré Vodě, která byla proslulá jako poutní místo již od 16. století, byla založena v roce 1690 a postupně při ní vzniknul řádový noviciát, nižší gymnázium a elementární (trojtřídní) škola.¹⁵⁾ Knihovna zde začala působit asi souběžně se založením koleje, jak bylo v této době v souladu s řádovými stanovami požadováno i při založení jiných piaristických kolejí a škol v českých zemích.¹⁶⁾ Prvních dest let však asi nebylo tak výrazných, takže se s obsazováním funkce knihovnka začalo asi až od roku 1701, kdy zde byl knihovníkem P. Mansuetus Greg a S. Joanne Baptista, který byl zároveň prefektem (ředitelem) škol. ¹⁷⁾ Z účetního materiálu, který se dochoval z 18. století lze vidět, že nákup knih probíhal v této době celkem rovnoměrně, až na rok 1725, kdy je zaznamenán v místních análech větší nákup knih. Získávání knih nebo knihovních celků dary a odkazy se od zavedení pravidelného nákupu knih od roku 1723 stalo až druhotným zdrojem přírůstků zdejší řádové (případně i školní knihovny), který asi nebyl nikterak velký.

Můžeme to dosvědčit též na základě inventáře, který vznikl zhruba v té době, kdy rovněž v ostatních piaristických kolejích provincie Germania, kam české a moravské koleje spadaly, byla této otázce věnována zvláštní péče. ¹⁸⁾ Ten je tradičně, jak to bývalo tehdy zvykem rozdělen podle jenotlivých oborů, které podobně jako v jiných klášterních knihovnách vůbec, korespondovaly s uložením materiálu v jednotlivých skříních.¹⁹⁾ Postupně se přechází od teologických a biblických oborů k oborům filozofickým, a pokračuje dále od oddílů filologických a literárněhistorických k oborům přírodovědeckým, lékařským , praktickým a ekonomickým až po varia a miscelanea.²⁰⁾ Přírodovědecká a praktická díla jsou ovšem ve zdejší knihovně, podle informací z katalogu i počtu popsaných stránek, obsažena daleko méně než spisy z teologie, filozofie či dalších humanitních věd.²¹⁾

S podobnou situací se setkáváme i ve druhém daleko mladším inventáři knihovny starovodských piaristů. Ten pochází z roku 1812 a je uložem ve fondu Řpi spolu s dalšími materiály z koleje ve Staré Vodě.²²⁾ Má celkem 27 oboustranně popsaných listů svázaných do sešitu. Také on obsahuje většinu knih rozdělených podobným způsobem jako v předchozím inventáři do dvaceti tématických celků i se zachováním pořadí podle věd. Velmi málo bylo např. lékařských a přírodovědeckých knih, ikdyž i zde bychom mohli najít i několik vzácnějších děl, jako např. opis matematické příručky sestavené pravděpodobně od piaristického astronoma P. Athanasia (Langra) a S. Josepho nebo spis piaristického lékárníka P. Františka Trčíka a S. Barbara Pharmacopolium domesticum.²³⁾ Vznik tohoto inventáře souvisel s nařízením piaristického provinciála P. petra Brucknera a S. Francisca Romana o uspořádání všech knihoven v česko-moravsko-slezské provincii, jehož motivem byla hlavně finanční evidence.²⁴⁾

V materiálech z piaristické koleje v Doupově, uložených v piaristickém fondu SÚA se ještě nachází seznam knižní pozůstalosti asi z přelomu 18. a 19. století, ale ten se týká soupisu knih z majetku jezuitů, kteří zde byli v letech 1770-1773, tedy těsně před založením piaristické koleje v roce 1775. Jde o seznam knih podle skříní, kterých mělo být celkem 10, zda ovšem přešel do majetku piaristů není z názvu tohoto soupisu dostatečně jasné.²⁵⁾

Z první poloviny 19. století pochází inventář piaristické knihovny ve Slaném . Podle chronogramu ho můžeme datovat do roku 1837. ²⁶⁾ Tato kolej měla knihovní tradici po celé své působení a jsme o jejím složení informováni již z konce 17. století.²⁷⁾ Slánský katalog je ovšem již složitější a daleko propracovanější než je tomu u některých soupisů ze 17. nebo 18. století. Vedle řazení podle oborů, které je zde již alfabetické (teologie, filozofie a humanitní vědy pochopitelně převažují také zde), je možno vyhledávat i v dalších seznamech. Jsou to seznamy knih podle umístění v jednotlivých skříních, seznam všech knih s odkazem na jednotlivá čísla katalogu, seznam podle jednotlivých autorů s uvedením příslušných děl, které jsou seřazeny v abecedním pořadí, a červeným inkoustem bylo zaznamenámo místo uložení knihy (vlasně jakýsi předchůdce signatur). ²⁸⁾ Tento katalog svědčí již také o potřebě vyhledávání knih podle několika kritérií, jak to jistě dělali někteří současníci tehdejších slánských piaristů v jiných knihovnách již několik desítek let.²⁹⁾

Celou situaci pak může dokreslit i letmý pohled do svazkových katalogů z druhé poloviny 19. století , připadně i do knih uložených v některých místech tohoto fondu vůbec, což představuje většinou rukopisnou literaturu (opisy nebo i původní díla) z přelomu 18. a 19. století.³⁰⁾ V tomto směru je třeba připomenout zejména katalogy piaristické knihovny v Mladé Boleslavi, která byla pokračovatelkou kosmonosské koleje.³¹⁾ Téměř současně s nimi byl zpracován pro zdejší gymnázium katalog profesorské knihovny a vydán na pokračování ve výročních zprávách mladoboleslavského gymnázia.³²⁾ Katalog knihovny piaristické koleje z Moravské Třebové z roku 1899, tříděný ještě podle oborů, obsahuje vedle převahy německých knih z 19. století i českou literaturu, kromě přírodovědné literatury bychom zde i pedagogickou literaturu, spisy o umění a soupisy uměleckých děl. Většina knih pocházela z 19. Století, avšak několik starých tisků spíše z 18. století se zde rovněž nalézá.³³⁾

Pro pražskou piaristickou knihovnu se zde nalézají dva inventáře, z nichž první, pojednává o koupi knih v létech 1878-1919, druhý, rozsáhlejší na volných dvojlistech papíru se vztahoval k profesorské knihovně, do které již tehdy asi přešla i provinciální piaristická knihovna z Mikulova. Dva katalogy z pražsko koleje jsou svázány v sešitech a týkjí se žákovské knihovny pražských piaristických novoměstských škol.³⁴⁾ Obsahuje zejména učebnice a literaturu doporučenou ke školní četbě. Ve fondu se také nacházejí rukopisy z pražské piaristické knihovny, zatímco ostatní tisky , převážně z 19. století, i staré tisky se nacházejí v knihovně SÚA v Praze.³⁵⁾ některé z rukopisných knih piaristické knihovny byly pozoruhodné, takže se o nich můžeme dozvědět např. z vizitačního zápisu P. Tomase Vinyase z roku 1904, který v rámci generální vizitace tehdejšího řádového generála P. Alphonsa Marii Mistrangela a Virgine de Misericordia v zaalpských piaristických provinciích tehdy navštívil také Prahu.³⁶⁾

Ve fondu ŘPi se nacházejí také ještě zajímavé materiály o kroměřížském knihovnictví, kde byly činnost kolejní piaristické knihovny velmi úzce propojena nejen s existencí, ale i činností, knihovny olomouckých biskupů na zámku v Kroměříži. Zde se dokonce zachovalo poměrně značné množství materiálu ke knihovnickému provozu z let 1690-1828. Jako, příklad zde mohu uvést biskupovy instrukce pro svého knihovníka, býval jím zpravidla piarista ze zdejší koleje, které jsou tezemi jednoho z nejstarších knihovních řádů v českých zemích.³⁷⁾ Tento materiál, podpobně jako knihovní inventáře piaristických knihoven, které se nacházejí v MZA v Brně pro Strážnici a v SOkA Litomyšl pro piaristickou kolej v Litomyšli si budou žádat vzhledm ke svému významu, a protože se jedná o poměrně kompletní celky, v budoucnu samostatné zpracování, které ještě může prohloubit náš obraz o piaristickém knihovnictví 17.-19. století.³⁸⁾

Z našeho krátkého seznámení s inventáři piaristických knihoven uloženými v SÚA Praha můžeme udělat alespoň několik stručných závěrů. Inventáře většiny piaristických knihoven bývaly svazkového charakteru s primárním rozdělením podle oborů a hojným zastoupením teologické a filozofické literatury až dlouho do 19. století. Bývaly často obnovovány, takže jich některé knihovny mívaly i více exemplářů. Soupisy knihovních fondů vznikaly často z nařízení řádových představených, zejména piaristických provinciálů, jak můžeme vidět např. ve čtyřicátých letech 18. století (asi 1741) nebo po roce 1812. Většinou byly uloženy v archivu příslušné koleje spolu s významnými listinami a materiálem hospodářské povahy, což umožnilo jejich alespoň částečné dochování a možnost využití při výzkumech k dějinám knihovnictví tohoto významného vzdělávacího řádu.

1. Piaristický řád jehož posláním bylo především vyučování chudé mládeže v elementárních školách a gymnáziích přišel do Mikulova na Moravě roku 1631, avšak většina zde používaných inventářů (katalogů knihoven) pochází z 18. století.
2. Lístkové katalogy začaly např. vznikat v 1. pol. 19. stol. v knihovně Musea království českého v Praze (Národní muzeum) nebo ve 30. letech 19. stol. v C.K. universitní knihovně v Praze v Klementinu (Národní knihovna ČR), ale systematická práce na generálním katalogu této knihovny začala až koncem 19. stol.
3. Vedle inventářů a soupisů knihoven se o nich nacházejí zprávy v dějinách jednotlivých piaristických kolejí, které psávali většinou jejich rektoři, případně další zprávy se mohou najít v účetních knihách (o nákupech knih) nebo v aktovém materiálu (pokyny pr knihovníky nebo čtenáře apod.), vyjímečně se mohou dochovat např. i knihy výpůjček).
4. Např. Dokoupil, V.: Dějiny moravských klášterních knihoven ve správě Univerzitní knihovny v Brně. Brno 1972, 380 s.; Horák, F.: Klášterní knihovny v českých zemích In: Knihovna (sborník), 6, 1966, s. 219-270.
5. Např. Neumann, A., A.: Piaristé a český barok. Přerov 1933; Zemek, M., Bombera, J., Filip, A.: Piaristé v AEechách na Moravě a ve Slezsku 1631-1950, kde jsou zvláštní kapitoly o řádovém knihovnictví. (dále Piaristé).
6. Srv. Bartůšek, V.: Z dějin piaristického knihovnictví v Benešově. In: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska. (dále Problematika...) Sborník z 3. odborné konference Olomouc 5.-6. října 1993. Olomouc 1993, s. 66-70; Bartůšek , V.: Piaristické knihovnictví za Alpami v 17. století. In: Problematika.... Sborník z 5. odborné konference Olomouc 10.-11. října 1995. Olomouc 1996, s. 21-29.
7. Nejnověji Piaristé v Příboře. Sborník příspěvků z odborného sympozia 300 let piaristického gymnázia v Příboře, konaného 1.-3. června 1994. Nový Jičín 1995, 327 s.
8. SÚA Praha. ŘPi.
9. Skřivánek, M.: Gymnázium v Litomyšli , část I. do r. 1873, prohloubený inventář OA Svitavy se sídlem v Litomyšli, Litomyšl 1977.
10. Fond E 54 Piaristé Strážnice.
11. Platí to zejména o inventářích v SÚA Praha z 18. a 1. pol. 19. století.
12. Srv. Bartůšek, V.: Z dějin piaristického knihovnictví v Benešově. K této knihovně je zpracovám inventář ke knihám v Okresním muzeu v Benešově až ze šedesátých let tohoto století. Další část přešla do jezuitské knihovny spolu s kolejí 1933 a je v současné době uložena v Krupce.
13. Tvoří do jisté míry např. protiklad generálního řádového archivu v Římě.
14. SÚA Praha, Ř Benediktini Emeuzy 1635-20. st. , Catalogus librorum bibliothecae Veteroaquensis cler.[icorum] reagul.[larium] paup.[erum] matris Dei Scholarum Piarum ad Sanctam Annam. K emauzským benediktinům se katalog dostal za jejich působnosti ve Staré Vodě v letech 1922-1930.
15. Srv. Piaristé s. 58, 59.
16. Wotke, K.: Das Oesterreichische Gymnasium in Zeitalter Maria Theresias I., Berlin 1905, s. 30, 32. Srv. např Generálí archiv piaristického řádu v Římě, CART 133A, P-R, kde se např. při zprávě o pokusu o založení koleje v Pelhřimově z roku 1680 uvádí jako podpůrný argument, že je zde možné zřídit knihovnu.
17. Bombera, J.: Archiv a knihovna piaristů ve Staré Vodě. In:Poutní místo Stará Voda. Olomouc 1997, s. 136-139.
18. Podle materiálů o knihovnách nebo archivech z jiných piaristických kolejí lze uszovat na rok 1740 nebo 1741.
19. Většinou byla vždy celá skříň věnována samostatnému oboru.
20. Dokazuje to např. rozvržení stran v inventáři.
21. Srv.: Barrtůšek, V.: K počátkům zájmů J.E. Puurkyně o přírodu. In: XVII. Mikulovské sympozium, 1987, Brno 1988, s. 69-76.
22. SÚA Praha, ŘPi, kolej Stará Voda, č. kart. 88.
23. Bombera, J.: Archiv..., s. 138.
24. Ibid.
25. SÚA Praha, kolej Doupov, č. kart. 69.
26. SÚA Praha, ŘPi, kolej Slaný, Catalogus Librorum Bibliothecae Slanensis Scholarum Piarum., č. kn. 576.
27. Viz Bartůšek, V.: Piaristické knihovnictví za Alpami...
28. Skládaly se z velkého písmene a lomení čísel.
29. Velmi brzy se začaly lístkové katalogy užívat např. v Knihovně Národního muzea (tehdy musea království českého) v Praze, kde je psal již první knihovník Václav Hanka.
30. Z přelomu 18. a 19. Století pochází celá řada rukopisů, která mají charakter literárních děl a jsou uožena v historických fondech.
31. SÚA Praha, kolej Mladá Boleslav, č. kart. 79.
32. Katalog profesorské knihovny c.k. gymnasia v Mladé Boleslavi. V l. 1897-1903 sestavil Weger, J. a pro r.1704 J. Vrba. In.: Program gymnasia v Mladé Boleslavi 1897-1904.
33. SÚA Praha, kolej Moravská Třebová, Katalog der Bibliothek des Piaristencollegiums in Mährisch Trübau 1899, č. kn. 511.
34. SÚA Praha Řpi, provincie, Seznam knih zakoupených v létech 1878-1919, č. kn. 44, Knihovna a) seznamy knih 19.st., č. kart. 27.; Ibid. kolej Praha, Inventář školní knihovny , s.d. (19. stol.), č. kn. 185, 186.
35. SÚA Praha, Řpi. Fond piaristické knihovny je součástí knihovny A a v současné době se zpracovává.
36. Vinas, T.: De itinere per Austriae, Bohemiae, Poloniae et Hungariae Scholarum Piarum provincias a die 20 aprilis ad diem 20 maii anni 1904 ab ex[celsissi]mo ac r[everendissi]mo P. Alphonso Ma[rio] Nistrsngelo(sic!) praeposito generali peracto memoriae. In: Archivum Scholarum Piarum 7-8, Romae 1980, s. 328.
37. SÚA Praha, Řpi, kolej Kroměříž, č. kart. 71.
38. MZA Brno, E 54, Piaristé Strážnice, č. 88, Inventář archivu a knihovny z r. 1741, č. 90, Katalog knihovny strážnické z 18. st.; SOkA Litomyšl, Gymnázium Litomyšl I., do r. 1873, Duplex catalogus librorum bibliothecae Litomisslensis Scholarum Piarum 1741-1803, č. kn. 101; Ibid. Liber comparatii pro bibliotheca Litomissliensis Scholarum Piarum 1742-1842, č. kn. 102. Srv. též ©afránková, M., Skřivánek, M.: Soupis starých tisků a rukopisů s astronomickou tématikou, uložených v knihovně a archivu piaristické koleje v Litomyšli. In.: Litomyšl, duchovní tvář českého města (Sborník historických prací). Litomyšl 1994, s. 121-148.

Aktualizováno: 21.05.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz