Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

NOVÉ POZNATKY O OLOMOUCKÉM HRADU BUDOU ZVEŘEJNĚNY

Vít Dohnal

Duby, z nichž byl postaven most, který vedl do hradu na dómském návrší a byl zasypaný už kdysi ve středověku, byly poraženy v r. 1230. Tuto informaci, která potvrzuje dřívější archeologické datování a týká se až pozdní fáze olomouckého hradu, se podařilo získat před několika týdny díky spolupráci se specializovanými pracovišti ve Vídni.

Dlouhodobý a nakonec předčasně ukončený výzkum přinesl nejenom pozoruhodné nálezy, ale umožnil už i hlubší pohled na záhady kolem tohoto nejstaršího moravského hradu. Starší výklady se totiž soustředily obvykle jen na románský palác, dlouho považovaný za sídlo údělných knížat z vedlejší větve Přemyslovského rodu a označovaný proto za Přemyslovský palác. Dnes díky průzkumu víme, že to bylo reprezentační sídlo olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Se širším, obsáhlejším pohledem na hrad se za dřívějšího stavu vědomostí nedalo počítat. Historických zpráv není totiž mnoho a tak není divu, že o Olomouci kolovaly nejrůznější dohady. Ještě v minulém století se např. tradovalo, že zde byly hrady dva, založené bájnou Libuší, které ještě v předvelkomoravské době sloužily jako jakési pohraniční pevnosti. Ve východnějším, nacházejícím se na dómském návrší, měli sídlit velkomoravští panovníci a měla tam stát hradní kaple sv. Václava, zatímco ve druhé, daleko rozsáhlejší pevnosti, někde v prostoru kostela sv. Michala, jíž se říkalo velký hrad nebo prostě Velehrad, se měl usídlit jiný mýtický hrdina, Jaroslav ze Šternberka, oslavovaný přemožitel Tatarů. Později sice už takové romantikou a fantazií překypující představy šanci neměly, nicméně olomoucký hrad zůstával při nedostatku pramenů i nadále velkou neznámou. Jediným uchopitelným zdrojem tolik potřebných informací bylo zmíněné palácové torzo, k němuž se právě proto upírala po dlouhá desítiletí pozornost badatelů. Tam se bylo možno dobrat při racionálním přístupu přece jen spolehlivějších indicíí. Ukázala to zejména poslední souhrnná práce, vydaná před čtyřiceti lety. V ní najdeme už zcela jasně formulované přesvědčení, že palác není "Přemyslovský" ale patří olomouckým biskupům. Tehdy se zároveň ukázalo, že možnost poznat dávnou realitu tím skončila, že bylo dosaženo maxima a má-li se v poznání pokročit, nezbude než dát se do průzkumu v terénu.

Začalo se nejdříve se sondáží. Desítky ručně kopaných, mnohametrových, hlubokých sond, rozmístěných v sedmdesátých letech po obvodu dómských hradeb přinesl poznatky, které byly neobyčejně zajímavé z odborného hlediska, ale které zároveň naznačily, že případný solidnější průzkum nebude zrovna levný. Tehdy jsme se také poprve dověděli, že dómské návrší bylo od ostatního terénu odděleno hlubokým překopem, že na jeho dně byl vodní příkop, přes nějž vedl do hradu dřevěný most, a že toto zařízení fungovalo v první polovině 13. století, jak teď vídeňské rozbory potvrdily.

Přemyslovci poprve na Moravě

A najednou se vynořila spousta otázek, jaké si badatelé dříve vůbec nekladli. Ukázalo se např., že v Olomouci se Přemyslovci objevili už ve druhé polovině 10. století, tedy přinejmenším o 50 let dřív, než se dosud předpokládalo, a že toto pronikání jejich bojovníků daleko za hranice českého kmene - z písemných zpráv víme, že ovládli i Krakov - umožnila prastará obchodní stezka, která právě v Olomouci musela překonat významnou přírodní překážku, jíž byla řeka Morava. Není divu, že si tehdy na dómském návrší vybudovali na troskách jakési starší slovanské osady svoje opevnění, které bylo co do způsobu stavby na Moravě naprosto neznámé, do detailů však stejné s opevněními, jaká se stavěla všude, kam čeští bojovníci pronikli. Opevnění však nemělo dlouhého trvání a koncem 10. nebo na počátku 11. století už leželo v troskách. Souviselo to zřejmě s válečnými událostmi, které se zde odehrávaly. Víme, že v té době bojoval o Moravu český kníže s vojsky mocného polského knížete. Pozoruhodný archeologický doklad o tom máme v Přerově, kde před několika lety bylo zjištěno soudobé opevnění, postavené jiným, naopak zase v českých zemích neznámým způsobem, typickým ale pro kraje polské.

Přemyslovci v Olomouci už definitivně

Dómské návrší po katastrofě bylo opevněno znovu. Tentokrát už to byl řádný kamenný hrad s hradbou, jejíž zbytek se podařilo zachytit pod stojící budovou kapitulního děkanství, užívanou ještě Univerzitou Palackého. V tehdejším hradu stál neveliký kamenný kostel, postavený na zplanýrovaném valu prvního opevnění. Mnohaletý průkum doložil, že ke kostelu patřil také hřbitov, používaný ve druhé polovině 11. století. Ze hřbitova ovšem v zemi už mnoho nezbylo, neboť byl poničen pozdějšími výkopy a překryt mladšími stavbami, mezi jiným i budovou biskupského paláce. Je zajímavé, že o objeveném kostele se dochovala v pozdějších pramenech řada zpráv. Ovšem nemluví se v nich už o kostele, ale o kapli, zasvěcené sv. Maří Magdaléně. O té se mnoho uvažovalo, kde asi stávala. Ví se totiž, že ještě v r. 1541 v ní bylo vystaveno tělo zemřelého biskupa před pohřbem, ale po třicetileté válce byla ve zchátralém stavu a snažili se ji zachránit. Po neočekávaném úmrtí mecenáše, který celou akci financoval, stavba beze stop zmizela. Zbyly jen jakési ruiny, které mnozí považovali za kazatelnu ještě z cyrilometodějských dob. To vše potom dalo podnět k vykopávkám, mimochodem byl to první "archeologický" výzkum nejenom v Olomouci, při nichž se skutečně podařilo základy zaniklého kostela odkrýt. Násilným vylamováním zdiva byl půdorys citelně poničen. Inu, bylo to před polovinou 18. století, před tím, než postavili nynější kapitulní děkanství, a tak netušili, že našli základy druhého nejstaršího kostela v Olomouci.

Hrad se zmíněným kostelem byl postaven zřejmě brzy po vypuzení Poláků a následném připojení Moravy ke znovu se konsolidujícímu Přemyslovskému státu Čechů. Celá pevnost pak byla mnohokrát přestavěna, aby držela krok se stále zdokonalovanou dobývací technikou. Ale nejenom to. Někdy na začátku 12. století bylo rozhodnuto, že na hradě bude sídlit také biskup a začal se stavět dóm a další potřebné budovy. Vedle zeměpanského areálu ani ne za čtyřicet let vyrostla skupina kamenných staveb, tvořících do sebe uzavřený církevní okrsek. Ani zde se ovšem čas nezastavil a tak zde máme ten tzv. "Přemyslovský" palác pro biskupa, zgotizovaný původně románský ambit a mnohokrát přestavěný kapitulní dům - nynější dómské sakristie. Potom, co vymřela čtvrtá a poslední generace olomouckých Přemyslovců na konci 12. století, začala se měnit zeměpanská část hradu na tzv. Nový Hrádek, který je poměrně dobře známý z listin, a o jehož poloze se v odborných kruzích dost diskutovalo. Tehdy byla postavena válcová věž - nynější kaple s. Barbory - určená nejenom k obraně, ale zároveň i jako bezpečné obydlí prominentních osob. Od věže směrem k dómu pokračovala pozoruhodná hradba, jejíž základová část je nehluboko pod dnešní dlažbou, a patří k ojedinělým stavbám v Evropě. Také ta zmizela a na jejím místě vyrostly v gotice dvě kaple, z nichž ta mladší nabyla po přestavbě podoby kaple sv. Anny, jak ji známe dnes. K Novému Hrádku první poloviny 13. století patří také hluboký překop se zasypaným mostem, o jehož dendrochronologickém datování jsme se zmínili na začátku.

Obchodní centrum

Olomoucký hrad je jakýmsi moravským protějškem Pražského hradu a zasluhuje pozornost nejenom z hlediska české státnosti. Přítomnost údělného knížete a biskupa ho zároveň řadila mezi velká mocenská a kulturní centra, vyrostlá z domácího prostředí a srovnatelná s raněstředověkými středisky v neslovanské části Evropy. Tato centra byla navzájem propojena sítí dálkových cest, z nichž jedna vedla podél dómského návrší a směřovala do prostoru nynějšího hlavního nádraží. Naznačují to mísy z bronzového plechu naskládané do sebe a nalezené koncem minulého století při rozšiřování kolejiště. Mísy, zdobené postavami andělů, patří k běžnému obchodnímu artiklu, s nímž se obchodovalo zejména v severnějších částech Evropy ještě kolem poloviny 13. století. V našem případě jde zřejmě o ukrytý a už nevyzvednutý majetek jakéhosi obchodníka. Z daleko vyššího, dvorského prostředí pochází poněkud větší, podobná mísa, jejíž původ je poněkud záhadný. Byla rozpoznána sice teprve nedávno, nicméně je to jeden ze starých dómských nálezů, který se nám dochoval ze sbírek někdejšího diecézného muzea. To bylo založeno před více než sto lety a fungovalo nějaký čas ještě po poslední válce. Dnes už na ně upomíná jenom kamenná deska na budově kapitulního děkanství, osazená v třicátých letech. Unikátně zdobená mísa byla zhotovena na konci 12. nebo na samém začátku 13. století v Dolním Porýní nebo v sousedním Vestfálsku a ukazuje kromě jiného také výstroj a zejména helmy tehdejších rytířů. Ty podléhaly módním změnám zvlášť rychle, i když se na hlavách jenom "pro parádu" nenosily.

Nadační fond a jeho starosti

Považuje se za samozřejmé, že výsledky badatelské činnosti se přiměřeným způsobem zveřejňují, jednak aby vešly do obecného povědomí a také aby se nové poznatky šířily a mohly se dál prohlubovat. Platí to ve všech oborech, historické disciplíny nevyjímaje. Přirozeně se to týká i všeho toho, co přinesla víc než pětadvacetiletá badatelská aktivita na dómě. A právě o takovéto zúročení získaných poznatků jde Nadačnímu fondu Olomoucký hrad, transformujícímu se z dřívější nadace.*) Při navazování kontaktů s potencionálními budoucími partnery půjde vpodstatě o to, zda a jak brzy se objeví souhrnná a technicky dost náročná publikace, jejíž rukopis je připraven.

*) (Nadační fond Olomoucký hrad, Na trati 45, 779 00 OLOMOUC.)


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po 10:00–17:00 Út 10:00–17:00 St 12:00–19:00 Čt 10:00–17:00 Pá-ne zavřeno Od 10:00 do 11:30 je knihovna vyhrazena pro seniory a držitele průkazu ZTP ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2022
Aktualizováno: 20.08.2020 13:37
TOPlist