29 ročníků zpravodaje Z KNIHOVNICKÉ PRAXE
M. Nádvorníková
Zpravodaj Z knihovnické praxe jako regionální periodikum pro knihovníky někdejšího Severomoravského kraje vycházel od roku 1964. Předchozí stejnojmenný časopis nepravidelně vydávala Vědecká knihovna v Olomouci jako své interní periodikum. V roce 1964 vyšel poprvé čtvrtletník s regionálním záběrem.29 let existence časopisu, která dvojčíslem 115-116 sešitu skončila, je příležitostí k ohlédnutí, ke zhodnocení. Posláním zpravodaje bylo věnovat se všem typům knihoven v regionu, přispět ke zvyšování jejich odborné úrovně, poskytnout platformu k výměně zkušeností. Věnoval pozornost stanovení a řešení závažnějších, zvláště dlouhodobých úkolů, na jeho stránkách vycházely směrnice a pokyny nadřízených orgánů. Zpravodaj se stal svým způsobem kronikou vývoje severomoravského knihovnictví s důrazem na knihovnictví veřejné.
60. léta byla v lidovém knihovnictví ve znamení první etapy centralizace lidových knihoven - budování střediskového systému. Od 1. 1. 1964 zahájila experiment tři střediska - Vrbno pod Pradědem, Moravský Beroun a Šternberk. Časopis ZKP zveřejnil organizační řády střediskových knihoven (seš. 1 a 2/1964) a seš. 8 byl celý věnován výměně zkušeností při budování střediskového systému.
Již v 60. letech se ustaluje profil ZKP" ve smyslu preference lidových knihoven. V prvním nebo druhém čísle se každoročně objevují jako stálý příspěvek rozbory činnosti lidových knihoven. Později se připojuje i srovnávací tabulka výkonů dvou státních vědeckých knihoven - v Olomouci a v Ostravě.
Zvláštní v historii zpravodaje byl rok 1966, který byl rokem 400. výročí založení Vědecké knihovny v Olomouci. Ročník byl tedy zasvěcen tomuto výročí. 2. polovina 60. let se však opět vrací k problematice střediskového systému, který již na konci 60. let v severomoravském lidovém knihovnictví naprosto převládá. Celkem bylo v 2. polovině 60. let zveřejněno 26 příspěvků o budování střediskového systému, nejzávažnější z nich shrnoval výsledky průzkumu střediskových knihoven, který uspořádala a vyhodnocovala Krajská knihovna v Ostravě (seš. 24/1969).
Rysem severomoravského knihovnictví bylo, že se zde v předstihu řešily určité problémy, které měly nadregionální platnost. Několikrát byly z toho důvodu v regionu pořádány k dané tematice národní nebo celostátní semináře. Příkladem může být karvinský seminář k otázce zřizování sídlištních knihoven (seš. 18/1968). Problém zavádění knihovnických služeb v nových sídlištích byl v kraji zvláště silně pociťován ve velkých hornických městech.
V roce 1972 se na stránkách zpravodaje ZKP odrazila reorganizace metodické práce, resp. fungování jejího krajského článku. Metodické působení vůči knihovnám všech typů - podle staré terminologie vůči jednotné soustavě knihoven - bylo převedeno na státní vědecké knihovny. Do oblasti působnosti VK v Olomouci patřily knihovny univerzálního charakteru, speciální knihovny připadly SVK v Ostravě. Na pokyny zveřejněné v seš. 36/1972 navazovaly články o metodické činnosti obou vědeckých knihoven.
Celostátní akcí, která rovněž završovala vývoj severomoravských lidových knihoven, byl seminář o střediskových knihovnách v Karlovicích (okres Bruntál) 25. - 27. 4. 1973. Jednotlivým vystoupením, diskusním příspěvkům a závěrům byl věnován celý sešit 39. V následujícím roce se v Sm kraji konalo ústřední kolo soutěže BVLK, což byla příležitost přiblížit účastníkům na stránkách zpravodaje charakter Sm kraje i činnost knihoven regionu.
V roce 1977 zahájily severomoravské lidové knihovny vyšší etapu centralizace organizace a řízení - vytvoření okresních systémů. Experiment byl zahájen v okresech Bruntál a Nový Jičín. Jeho vyhodnocování (61/1979. 62-63/1979), rozšíření experimentu na celý kraj i jednotlivým centralizovaným agendám věnoval zpravodaj hodně místa.
Rok 1977 přinesl další změnu do organizace metodické práce. Rada SmKNV schválila Návrh na zřízení krajského knihovnického a informačního střediska pro JSK a soustavu VTEI v Sm kraji (57/1978). Krajská metodická funkce připadla Vědecké knihovně v Ostravě.
Zpravodaj ZKP si všímal i podmínek, v jakých knihovny pracují. Seriál článků (78 a 79/1983) se zabýval prostorovou situací a estetizací interiérů knihoven.
Knihovnická práce zvláště ve veřejných knihovnách byla chápána nadřízenými orgány jako práce politická. V knihovnách byl spatřován nástroj politického působení na čtenáře. Aby bylo toto působení výraznější, knihovny zřizovaly kabinet politické literatury, zapojovaly se do soutěží aktivity. Toto dění našlo svůj odraz ve zpravodaji.
V roce 1985 se konal v Havířově aktiv 40 let budování knihovnictví v Sm kraji. Hlavní referát, který vyšel ve zpravodaji, shrnul čtyřicetiletý vývoj sm knihovnictví opět s hlavním zaměřením na lidové knihovny (86/1985).
V Zásadách rozvoje jednotné soustavy knihoven Sm kraje na léta 1986-1990 (89/1986) se vedle úkolů průběžných a obvyklých objevily i úkoly nové. Poprvé v souvislosti se státními vědeckými knihovnami je položen důraz na automatizaci knihovnických procesů; severomoravské vědecké knihovny zahájily řešení státního výzkumného úkolu P 13 334-807. Tento fakt předznamenal další vývoj spojený už i se sférou lidových knihoven.
V závěru 80. let zavádí zpravodaj monotematická čísla, kde články z jednotlivých okresů jsou uvozeny krajským příspěvkem - BIS pro děti a mládež (102/1989), materiálně technické podmínky k práci veřejných knihoven (103/1989), knihovny a školy (104/1989), školní knihovny (106/1990), práce knihoven s naučnou literaturou (107/1990), severomoravští knihovníci (108/1990).
Porevoluční doba přináší do knihovnické práce mnoho změn. Jedna politická doktrína je odstraněna, nastává názorový pluralismus, knihovny se orientují v nové ekonomické situaci. Zcela nová témata samozřejmě přináší i zpravodaj ZKP - práce knihoven s uvolněnými fondy (109/1991), veřejné knihovny v nových ekonomických poměrech (110/1991). I jednotlivé příspěvky odrážejí nové formy práce, hledání i tápání knihovníků.
Zpravodaj zůstal věrný především lidovým knihovnám, s nimiž prožíval dobré i zlé 29 let, byl jim instruktorem, rádcem, platformou pro publikování dobrých zkušeností. A za to mu patří dík.
TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakce vkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498. |
Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz
© 2008-2023 Vědecká knihovna v Olomouci
Tisk stránky | Mapa webu | Zajímavé odkazy
| RSS 