Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

HISTORIE A SOUČASNOST EDIČNÍ ČINNOSTI OLOMOUCKÉHO MUZEA

Vlastimil Tlusták

V letošním roce si připomíná olomoucké muzejnictví hned několik výročí: 110 let od založení prvního českého muzea na Moravě, 120 let od založení uměleckoprůmyslového muzea v Olomouci, 145 let od založení prvního muzea v Olomouci. V říjnu letošního roku to bude také 110 let, kdy výbor nově založeného Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci přijal rozhodnutí o vydávání vlastního časopisu. První číslo vyšlo již v lednu následujícího roku s názvem Časopis vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci. Redaktorem byl jeden ze zakladatelů spolku středoškolský profesor Jan Havelka. Časopis vycházel v rozsahu 1-3 tiskových archů, zpočátku 1x později až 4x ročně. Orientace časopisu byla shodná se zaměřením spolku. Převládaly historické vědy, zejména články z archeologie a národopisu. ČVSMO je považován dokonce za první český národopisný časopis. Významná je spolupráce redakční rady i spolku na vydávání Vlastivědy moravské. Soupis publikací zpracovaný M. Pískovou (1983) dokládá rozsáhlou aktivitu VSMO v ediční oblasti. Za prvních dvanáct let existence vydal spolek mimo časopis více než 20 publikací a to je číslo, kterému se současné olomoucké muzeum nemůže ani zdaleka rovnat. K nejvýznamnějším patří 3 svazky díla o moravských ornamentech, geologická mapa Moravy a Slezska od etnografa a přírodovědce Josefa Klvani (1888), Tovačovská kniha ortelů olomouckých od V. Praska (1896) a další. I nadále je však nedůležitějším počinem vydávání na svou dobu moderního a velmi ceněného časopisu. Po smrti J. Havelky se jeho redaktory postupně stali Jindřich Wankel, Vítězslav Houdek, Jan Paliardi. V roce 1909 došlo k reorganizaci časopisu, kterou provedl nový redaktor prof. Adolf Vašek. Vydávání bylo poprvé přerušeno vlivem válečných událostí v letech 1915-1920. Od roku 1922 se v ČVSMO rozlišuje samostatný oddíl přírodovědný a společenskovědný, to již pod redakcí pozdějšího předsedy dr. Maurice Remeše. 20. a 30. léta představují druhou nejvýznamnější etapu dějin spolku.

V roce 1941 bylo vydávání časopisu zastaveno podruhé. Pak bohužel následovala poměrně krátká epizoda poválečné obnovy a v roce 1950 vychází poslední 59. ročník.

V letech 1951-52 došlo ke zrušení VSMO a olomoucké muzejnictví bylo sjednoceno v nový právní subjekt Krajské muzeum v Olomouci.

Pro úplnost nutno dodat, že v 70. a 80. letech došlo k pokusům o obnovení časopisu v rámci Vlastivědné společnosti muzejní. Sborníky této společnosti, číslované sice od č. 1, byly v závorce značeny od čísla 60 a měly tak připomínat skutečnost, že jsou jakýmsi pokračováním slavného spolkového časopisu (později pod názvem Středisko). Bohužel tomu tak nebylo. Celkem vyšlo 12 sborníků. Dlužno připomenout, že společnost vydala od roku 1968 řadu dalších zájmových publikací. Za nejzdařilejší považuji dva sborníky nazvané Olomoucká zastavení (1980, 1984) a především Bablerův překlad Opilého korábu Arthura Rimbauda s výtvarným doprovodem Otakara Lenharta. Za zmínku stojí i vydávání specializovaného sborníku Fričiana připravovaného pro kaktusářskou sekci VSMO (přes 50 svazků).

Nově zřízené muzeum se snažilo od samého začátku své existence navázat na bohaté vydavatelské tradice spolku. Základní koncepce, kterou si v ediční činnosti zvolilo, nebyla v zásadě opuštěna dodnes.

Pomineme-li poměrně krátké vydávání Sborníku SLUKO, je nejvýznamnějším edičním počinem od 50. let do současnosti nepřetržité vydávání muzejního periodika Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci. V rozsahem i formátem nevelkém časopise vyšly stovky vědeckých, odborných i populárních statí a sdělení. Časopis vycházel až do roku 1990 6x ročně ve formátu A 5 a rozsahu 32 stran. Celkem vyšlo 265 čísel. Jednotlivá čísla byla zaměřena na přírodní vědy, společenské vědy a později i výtvarné umění. S redigováním časopisu jsou nedílně spjata jména Václava Buriana a Bohumila Šuly. Právě jejich zásluhou si časopis udržoval velice solidní odbornou úroveň.

V současné době jsou zpracovávány rejstříky a hesláře tak, aby informace obsažené v této dlouhé řadě byly co nejlépe využitelné.

Po roce 1989 dochází ve vydávání časopisu k zásadní změně. Zcela jiná situace, ekonomické podmínky i snaha po modernizaci vedly redakci i vedení muzea k rozhodnutí zásadně změnit formu i obsah tohoto periodika. Dosavadní formát A 5 byl změněn na B 5, jak je běžné u většiny odborných časopisů doma i v zahraničí. Počet čísel v ročníku byl prozatím redukován ze šesti na dva. Zvětšení formátu i počtu stran však tuto redukci plně kompenzují. Zachována zůstala číselná řada, sudá čísla budou i nadále určena pro řadu společenskovědnou, lichá pro přírodovědnou. Nepatrně se změnil název na Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci. Tato opatření i další úpravy směřují k tomu, aby se časopis stal skutečnou pomůckou pro zájemce o vlastivědu i další společenskovědné a přírodovědné obory. Měl by posilovat regionální uvědomění v tom nejlepším slova smyslu a zároveň svou odbornou i grafickou úrovní navazovat na tradice olomouckých muzejních edic. Podaří-li se zvýšit počet čísel na čtyři ročně, mohl by poskytovat prostor i pro další odbornou veřejnost regionu.

K přehledu edičních aktivit olomouckého muzea je nutno přiřadit i tzv. Práce odborů přírodních a společenských věd, dříve také Oblastní galerie výtvarného umění v Olomouci. V těchto třech řadách vyšlo více než 60 svazků drobných monografií. Bohužel vydávání dalších titulů v těchto řadách je vázáno na současný nedostatek finančních prostředků.

Stejné, tedy finanční problémy, jsou příčinou téměř úplného zastavení vydávání katalogů k výstavám. Další edice těchto tiskovin je dnes odkázáno na sdružování prostředků a sponzorské příspěvky.

Za prioritní považujeme zachování muzejního časopisu v modernizované formě a obsahu. Teprve poté mohou přijít na řadu další edice, ať již katalogy sbírek, či odborné studie. Věříme, že podmínky připravovaného zákona o neziskových právnických osobách nám umožní nalézt další zdroje a možnosti. Muzeum tak bude moci i nadále plnit jednu ze svých základních funkcí a povinností, totiž prezentovat výsledky své sbírkotvorné a odborné činnosti.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po 10:00–17:00 Út 10:00–17:00 St 12:00–19:00 Čt 10:00–17:00 Pá-ne zavřeno Od 10:00 do 11:30 je knihovna vyhrazena pro seniory a držitele průkazu ZTP ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2023
Aktualizováno: 20.08.2020 13:37
TOPlist