SONDA DO STAVU VYDÁVÁNÍ ODBORNÉ LITERTURY
Karel Černý, šéfredaktor SNTL
Jaká je dnes situace ve vydávání odborné literatury? Budou dále existovat dřívější odborná nakladatelství, nebo vzniknou nová nakladatelství, která se budou tomuto druhu literatury věnovat? Přežije česká odborná literatura vůbec rok 2 000? Tyto a podobné otázky si v poslední době často kladou knihovníci a uživatelé odborné literatury z řad naší odborné veřejnosti, kteří s obavami sledují výrazný úbytek vydávaných odborných publikací včetně odborných učebnic pro střední a vysoké školy.Podstatnou změnu situace ve vydávání odborné literatury v nejbližším období si uvědomili pracovníci 6 nejvýznamnějších odborných nakladatelství záhy po listopadu 1989. Už v lednu 1990 se sešli k prvé pracovní schůzce a v únoru 1990 sestavili obsáhlý rozbor situace, který obsahoval i upozornění na hlavní nebezpečí hrozící této sféře včetně doporučení jaké kroky by byly potřebné, aby nedošlo k úplnému ochromení jejich činnosti a postupné absenci českých odborných knih na našem trhu. Materiál byl rozeslán předsedovi federální i české vlády, České národní rady, 6 zainteresovaným ministrům, v plném rozsahu jej publikoval časopis Tvorba a rozsáhlejší či stručné pasáže z něj uveřejnilo Svobodné slovo, Mladá fronta a některé další deníky. Odezvou na tento materiál byly dopisy ze 2 ministerstev a předsednictva české vlády, jinak hrozícímu nebezpečí nebyla věnována větší pozornost, neboť před veřejností vyvstávala řada větších problémů, které bylo třeba urychleně řešit. Zhoršující se situace sice nezůstávala nijak utajena, občas na nepříznivý osud odborné literatury poukázal některý novinář, ale kromě hrstky odborníků, profesionálních nakladatelských pracovníků, knihovníků či pedagogů současný stav nikoho příliš neděsí.
Pozitivní změnou po roce 1989 byl bezesporu vznik řady nových nakladatelství. Jestliže do r. 1989 působilo v České republice 36 nakladatelství, počátkem roku 1991 překročil jejich počet 2 000 a dnes se hovoří o 3 000 nakladatelů. Většina z nich však vydala dosud 1-5 knih a řada z nich neuvedla n trh zatím dokonce žádnou publikaci. Odborné literatuře se ale s výjimkou nakladatelství Grada, zabývajícího se počítačovou literaturou a nakladatelství Fortuna, zaměřeného na vydávání učebnic, nevěnuje nově téměř nikdo. Důvod je jasný. Vydávání odborné literatury v podmínkách tržního hospodářství je bez podpory státu či sponzorů ekonomicky nezajímavé, neboť nejenom nevede k rychlým ziskům, nýbrž přináší většinou naopak rychlé ztráty. Ceny papíru, polygrafických prací i dalších výrobních nákladů se od r. 1989 několikrát zvyšovaly, došlo k rozpadu distribuční sítě, když zmizely téměř všechny prodejny specializované na prodej odborné literatury a výrazné zvýšení prodejních cen se vymyká finančním možnostem knihoven, které odebírají podstatně menší množství knih než v minulosti. Navíc vzhledem k neutěšené ekonomické situaci mnoha státních podniků byla zrušena řada podnikových knihoven, což spolu s poklesem kupní síly odborné veřejnosti znamená, že od vydávaných publikací se prodá menší počet výtisků než v minulosti. To vede nakladatele zákonitě k zvyšování prodejních cen a jejich výše pak zpětně vyvolává nižší odbyt, čímž se kruh uzavírá. Výsledkem je nezájem nakladatelů o vydávání odborné literatury, neboť tyto podnikatelské aktivity vedou k ekonomickým ztrátám.
Vydávání odborné literatury bylo v mnoha případech ztrátové i před r. 1989. V tehdejší netržní ekonomice měla jednotlivá nakladdatelství na vydávání určitého druhu literatury prakticky monopol a vydávání ztrátových titulů kompenzovala ziskem z vybraných populárněvědeckých či slovníkových titulů, které autoři neměli možnost vydat někde jinde. Dnes dřívější omezení padla a autoři tyto publikace vydávají v nakladatelstvích nabízejících jim nejlepší podmínky a navíc tyto tituly už nepřinášejí tak vysoký zisk jako v minulosti, protože doba urychleného rozebrání statisícových nákladů definitivně skončila a za ekonomicky a odbytově úspěšné se považují ty publikace, kde se podaří rychle rozebrat náklad 10-20 000 výtisků. Kromě toho v minulosti některá odborná nakladatelství měla charakter rozpočtových či příspěvkových organizací a konečně i hospodářské organizace mohly končit své roční hospodaření po patřičném zdůvodnění a schválení nadřízeným orgánem se ztrátou.
Nemá-li česká odborná literatura úplně zaniknout, je dnes v prvé řadě zapotřebí, navyknout čtenáře a uživatele z řad odborné veřejnosti na to, že ekonomické ceny odborných publikací budou několikanásobně vyšší než v minulosti. Žádný pozvolný přechod na vyšší ceny není u nízkonákladových odborných titulů po odbourání nejrůznějších dotací možný, nemají-li stávající odborná nakladatelství zcela zkolabovat. Odborná literatura je drahá i v zahraničí. Tam jsou odběratelé na vysoké ceny odborných publikací ovšem zvyklí a dobře vědí, že investice do nákupu nejnovější odborné literatury se jim zpětně vrátí. U nás takováto přímá úměra až na některé výjimky nebyla do nedávna platná. I v Anglii, Francii nebo Německu jsou přes nepoměrně větší počet odborníků náklady ve výši 1000-2000 výtisků považovány u odborné literatury za dostatečně vysoké a ekonomicky zajímavé. Je to dáno tím, že prodejní cena těchto publikací je stanovena tak, aby skutečné náklady byly plně pokryty při prodeji 400-5 000 výtisků a prodej každého výtisku nad tuto kvótu už přináší zisk. U nás by při dodržení této zásady ceny publikací vzrostly do takové výše, že by byly prakticky neprodejné a reálný odbyt by poklesl na několik desítek výtisků, což by výrobní náklady nepokrylo. Vidíme to konečně podle výše prodeje zahraničních odborných publikací, kterých se při cenách 1 000- 3 000 Kč (někdy i vyšších) prodá omezené množství. Platy našich odborníků jsou ve srovnání se zahraničím podstatně nižší a tím je limitována i jejich kupní síla.
Ve vydávání odborné literatury lze nastoupit i druhou cestu, kterou se v minulosti vydaly některé menší západoevropské národy (např. Holanďané) - vydávat tento typ literatury pouze v angličtině a snažit se převážnou část původních děl našich autorů přímo či prostřednictvím spolupracujících západoevropských firem exportovat do zahraničí. Tento postup má 2 hlavní úskalí. Jazyková vybavenost mnoha našich odborníků není dosud na takové výši, aby mohli studovat bez problémů odbornou literaturu v cizích jazycích a několik let ještě potrvá, než bude tento starý dluh smazán. Druhým úskalím je skutečnost, že je nutné , aby nadále existovalo české odborné názvosloví a učebnice pro střední a vysoké školy byly vydávány v mateřském jazyce.
Celá oblast vydávání nízkonákladových odborných učebnic pro střední a vysoké školy je však v současné době v kritickém stavu, neboť poté, co MŠMT ČR odstoupilo v r. 1991 od poskytování dotací na tento druh literatury, nakladatelství většinou pozastavila rozpracované projekty, protože tzv. ekonomické ceny těchto učebnic se pohybují běžně v rozmezí 100-300 Kč a nezřídka tuto horní hranici i překračují. Školám pak chybí prostředky na nákup drahých učebnic a tak i několik dokončených titulů zůstává například našemu nakladatelství z větší části na skladě a zvyšuje tak ztrátovost tohoto podnikání. Za těchto podmínmek není o realizaci rozpracovaných projektů zájem a na školách se pomalu začíná projevovat nedostatek některých odborných učebnic.
K výraznému zlepšení došlo po roce 1989 především v rychlosti vydávání odborné literatury. Zatímco dříve trvala výroba odborné publikace běžně 2 roky i déle, dnes jsou tiskárny schopny díky rozšiřování a modernizaci výrobní základny dodávat odborné publikace mnohdy v rekordně krátkých lhůtách. Tím se omezuje nebezpečí, že jsou na trh uváděny publikace obsahově zastaralé, což zvláště u rychle se rozvíjejících oborů bylo dříve běžné. Podstatně se zlepšily i podmínky pro dovoz odborné literatury, kde padla některá dřívější omezení. Požadavky zájemců v tomto směru lze vcelku dobře uspokojovat, ovšem vysoké prodejní ceny citelně omezují okruh odběratelů, což spolu s již zmíněnou jazykovou bariérou prozatím neumožňuje pokrýt potřebu odborné literatury pouze jejím dovozem. Navíc přes vysoké výrobní náklady jsou dosud ekonomické prodejní ceny českých překladů zahraniční odborné literatury podstatně nižší. Lepší cenová dostupnost překladů odborné literatury spolu s lepší přístupností nových odborných knih předkládaných v mateřském jazyce tedy hovoří alespoň pro částečné zachování české odborné literatury.
Po zvážení všech kladů a záporů, které přineslo porevoluční období do oblasti vydávání odborné literatury lze odpovědně konstatovat, že nejbližší perspektiva tohoto oboru není příliš optimistická. Přestože do budoucna je možno počítat s postupným přechodem na vydávání původní české odborné litertury v angličtině, je potřeba české odborné literatury momentálně nesporná a nelze zapomínat ani na to, že vždy budou existovat určité vědecké a oborné publikace, které by v cizojazyčné verzi nemohly splnit svůj účel. A má-li naše společnost zájem na zachování a dalším rozvíjení české odborné literatury, která je neodmyslitenou součástí vzdělávacího procesu, potom musí vydávání této literatury účinně napomáhat vytvářením nejrůznějších nadací, sponzorskými dary i eventuelními garancemi či přímou podporou státu. Bez účinné podpory je jinak nutno počítat s tím, že zejména z některých oborů budou nové a aktuální české odborné publikace na našem knižním trhu v blízké budoucnosti chybět.
TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakce vkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498. |
Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz
© 2008-2023 Vědecká knihovna v Olomouci
Tisk stránky | Mapa webu | Zajímavé odkazy
| RSS 