O Našinci
J. I. Unzeitig
|
Našinec
roč. 1(1869) - roč. 77(1941) |
Olomoucký Našinec byl jedním z nejstarších a nejrozšířenějších deníků s víc než stoletou radicí. Po celou dobu jeho trvání jej vedli jako šéfredaktoři známí novináři a spisovatelé, z nichž poslední byl J. Řezníček, popravený za okupace nacisty. V tu dobu deník prodělával těžkou hospodářskou krizi, ze které ho vyvedl vynikající organizátor a ekonom P. Beneš. Deník byl v tu dobu majetkem a. s. Ligry, ale po porážce nacistů a obnovení ČSR přešel teoreticky do rukou ČSL, neboť politické deníky nemohly být vydávány jinak než politickými stranami. Po popraveném šéfredaktoru Řezníčkovi se stal šéfredaktorem PhDr. A. Uher, novinář na slovo vzatý s bohatými známostmi a zkušenostmi, který si do reakce vybral osvědčené pracovníky a jako externí přispěvatele a dopisovatele celou řadu známých osobností z řad vědců, spisovatelů i politiků. Do Našince v tu dobu přispívali univ. profesoři dr. O. Králík, dr.Cinek, dr. Matocha i první rektor PU J. L. Fischer, ze spisovatelů J. Čep, V. Renč, J. Zahradníček, mnozí vědečtí pracovníci jako dr. Smetana, političtí experti jako dr. Řehulka, poslanec Hořínek a Hrbáček, z umělců hudební skladatel Iša Krejčí, malíři F. Šén, A. Beran a mnoho dalších.
Když jsem po návratu z nacistického koncentráku Dora nastoupil do redakce jako vedoucí rubriky místního a regionálního zpravodajství, měla redakce se mnou 12 redaktorů, k nimž během půl roku přibyli další dva. Zástupcem šéfredaktora byl poslanec ZNV H. Růžička, který současně řídil politickou stránku. Stranu kulturní vedl J. Benetka a náboženskou P. Pokorný, bývalý politický vězeň a autor knihy "V městě satanově". Dr. Vrátná a R. Mayerová vyplňovaly strany deníku výpisky a překlady o mezinárodní politice z cizozemských časopisů. Sportovní redakci vedl A. Svoboda a regionální rubriku J. I. Unzeitig, který měl v oddělení pro místní zpravodajství K. Poláčkovou, pro severní Moravu Fr. Teimra, pro Prostějovsko P. Sachra. Mimo hlavní redakci měl v Praze pobočku J. Jíra, který zasílal denně dálnopisem zprávy ze zasedání vlády i parlamentu, takže Našinec přinášel čtenářům z Prahy nejčerstvější zprávy ze všech deníků, které přicházely do Olomouce i z Prahy a Brna. Během půl roku posílil redakci H. Rulíšek, který přibyl do Našince z Ostravy. J. Kodýtek byl redakčním tajemníkem.
Jaký div, že s tak bohatým a dobrým interním i extením osazenstvem úroveň i obliba Našince stále stoupala a že se zvedaly počty nákladů. Před osudným únorem 48 dosahoval denní náklad i 80 tisíc a nedělní až 100 tisíc. Našinec v tu dobu již nebyl pouhým regionálním deníkem a v mnoha tisících se posílal do celé republiky i na Slovensko, na Ostravsko a Slovácko. Mnoho set výtisků šlo i do zahraničí, do Itálie, Francie, Německa, USA, Kanady, ba i do Austrálie a na Nový Zeland. Zvlášť v Polsku, Kanadě a USA byla jeho prestiž často větší než mnoho pražských deníků.
A jaký div, že olomoucký deník se stal trnem v oku komunistické straně i jejím deníkům, což mu daly pocítit hned první den únorového puče. Hned v ten den přišel zákaz jeho vycházení, ač jeho zastavení se zatím nedotklo jiného lidoveckého tisku, tedy ani brněnské Obrody, ani pražské Lidové demokracie. Vzpomínám živě na tento osudový den. Ihned po zákazu dalšího tisknutí dr. Uher si nahlásil dovolenou a osobnímu oddělení dal příkaz k rozpuštění redakce a aby redaktorům byly ústně a pak písemně dány výpovědi. Měl jsem v ten den službu při "lámání" listu, který jsem však přes příkaz upravoval dál a pokyn k zastavení rotačky jsem nedal. Před večerem vtrhl do mé redakce neznámý soudruh z odbočky Ministerstva informací a nařídil mi, abych mu předložil k cenzuře ještě vlhké obtahy. Opravdu již nevím, kolik článků mi z listu vyškrtl, protože hned po něm přiřítil se jiný soudruh z výboru KSČ se stejnou žádostí. Dílo zkázy dokonal šéfredaktor Stráže lidu Tecl, takže toto poslední historické číslo Našince bylo vybíleno celkem na šestnácti místech. Přes zákaz jsme Našinec přece jen rozeslali, ale to už jsem byl od odpoledne v redakci sám a sám. Měl jsem pět čísel tohoto ztrýzněného Našince uschováno doma, ale bohužel při několika domovních prohlídkách jsem o všechna přišel. Nevím, najde-li se některé v některých univerzitních nebo státních archivech, ale vím jistě, že v archivu Ministerstva spravedlnosti je při mých spisech. Ministr Čepička je vytáhl z fasciklu mých obžalob a vytýkal mi, že když prý již "všechny reakční deníky se podrobily, já jsem ještě v Našinci štval". Ale to patří již do historie náboženského týdeníku Rozsevač, který jsem až do jeho zastavení od března řídil.
TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakce vkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498. |
Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz
© 2008-2023 Vědecká knihovna v Olomouci
Tisk stránky | Mapa webu | Zajímavé odkazy
| RSS 