HISTORICKÉ KNIHOVNY V ANGLII
V. Pumprla
Ve dnech 17. - 25. září 1994 jsem se zúčastnil zájezdu do anglických historických knihoven, zahrnujících vědecké, národní, zámecké a katedrální knihovny, jejich správu a ochranu. Pořadatelem byla Britská rada v Praze a Knihovna Národního muzea (dr. Jarmila Kučerová) v Praze. Odjezd se uskutečnil v sobotu dne 17. září v 9.00 hod. pravidelnou autobusovou linkou Praha-Brusel-Londýn.Vlastní starost o program a jeho plnění si na sebe vzala vedoucí oddělení slovanských literatur Britské knihovny paní Děvana Pavlíková. Je její velikou zásluhou, že se navrhovaný program beze zbytku splnil a účastníci zájezdu měli možnost vidět nejpřednější knihovny Anglie a též tři další knihovny mimo Londýn.
První návštěva patřila Canterbury. Prohlédli jsme si krásnou katedrálu a katedrální knihovnu. Po prohlídce vystavených exponátů následovala návštěva pracoviště, kde nám pracovnice knihovny paní Sarah Grayová předváděla v praxi záznamy ukládané do databáze počítače. Vysvětlila pracovní postup a velmi ochotně zodpověděla i naše dotazy. Knihovna má 50 000 svazků, nedoplňuje se již, ale na požádání je přístupna badatelům prezenčně. Popis tisků do počítače je shodný pro veškerou literaturu, tj. jak pro starší, tak i současnou. Vyhotoví se nejprve verze "pracovního listu" a z něho paní Grayová přepisuje údaje do počítače. Vyplývá z toho, že záznamy jsou pro všechny druhy literatury stejné a poměrně velmi krátké. (Na způsob Adamsova soupisu tisků z let 1501- 1600 uložených v Cambridgi. Vydán 1967.) Spolupracují s okolními obdobnými pracovišti v britské verzi MARCU.
Úterní návštěva patřila Britské knihovně, umístěné v budově Britského muzea. Nejprve jsme navštívili oddělení rukopisů i jeho studovnu a seznámili se se zásadami jejího užívání. Hlavním mým poznatkem bylo, že rukopisy zásadně nevydávají osobám, které nemají vystaven čtenářský průkaz (jen na doporučení!), což téměř vylučuje ztrátovost či svévolné poškozování rukopisů. Osobním poznatkem bylo, že uživatelé mohli do všech prostor knihovny (mimo sklady) vcházet s taškami i svrchním oblečením, ovšem až po prohlídce tašek při cestě tam i zpět. Poučné zejména bylo, že se nikdo této proceduře nevzpíral, nikdo se nedovolával svých práv a svobod.
Dále jsme si prohlédli stálou expozici vynikajících psaných a tištěných památek. Poněkud nás udivilo, že šlo vždy o originály, jeden z nich např. z konce 7. století.
Navštívili jsme rovněž fotodílnu (zhruba 60% fotoprací je pro Britskou knihovnu, 40% pro badatele). Zaujalo mne široké vybavení dílny, kontrola provedených zakázek před podáním žadatelům, rychlá doba zhotovení snímků - do 14 dnů i evidence zakázek na počítači (umožňuje zpětně provést přehled zájemců, skutečnou dobu výroby snímků, cenu apod.). Vše si provádí sám fotograf.
Byl nám umožněn vstup přímo do skladů. Neobvykle působil volný přístup všech zaměstnanců do skladu a možnost brát si přímo z regálu knihy, které zrovna potřebují - samozřejmě jen na své pracoviště, protože celá Britská knihovna je pouze prezenční. Ocenil jsem dobrý nápad ponechat výpůční lístek žluté barvy na místě v regále, z kterého si zaměstnanec odnesl knihu - např. ke studiu, vypracování rešerše, bibliografické práci apod. Funguje zde však systém "černých šerifů", kteří mají povolení k případnému nahlédnutí do tašek i u zaměstnanců při jejich odchodu a nejen tedy u čtenářů. V celém prostoru BL funguje systém doporučovaných čtenářských průkazů, což má za následek, že do knihovny přichází v naprosté většině lidé, kteří vědeckou práci skutečně vykonávají a nemohli potřebnou literaturu najít v jiných knihovnách či ústavech.
Navštívili jsme rovněž konzervační oddělení BL. Je velké a prostorné, dobře vybavené přístroji a stroji a má k dispozici všechny potřebné materiály. Toto oddělení se však přísně nedělí na část restaurátorskou a knihařskou, jak tomu bývá většinou u nás, ale obě práce jakoby splývaly a rozdíl je patrně v tom, že odbornější práce jsou svěřovány jen starším odborníkům, knihařskou práci pak provádějí mladší zaměstnanci. Ocenil jsem bezpečnostní plastický štít u ruční řezačky.
Pohledem na překrásnou a známou kruhovou čítárnu jsme se s Britskou knihovnou, čítající na 11 milionů svazků, rozloučili.
Den jsme zakončili recepcí v budově Library Association, kde jsme byli přijati a pohoštěni představiteli britské knihovnické asociace.
Středa byla věnována zámku Chatsworth, který obsahuje rovněž knihovnu s 50 000 starých i moderních tisků. Je otevřena na požádání též k prezenčnímu studiu badatelům. Prohlédli jsme si standardní uspořádání zámecké knihovny, hlídané elektronicky a napojené na centrální dispečink střežení celého objektu po 24 hodin. V úžas mne uvedl Gutenbergův tisk z roku 1460. Zajímavostí bylo, že nejde o "mrtvou" zámeckou knihovnu, ale majitelé zámku do něj i její knihovny poměrně pravidelně přicházejí. Katalogizace sbírek je však podle sdělení knihovníka, dost pomalá, k informaci slouží již starší katalog, na jehož foliových stranách jsou nalepeny (a doplňovány) tištěné lístky v abecedním pořadí. Středeční večer jsme po příjezdu z Chatsworthu strávili v Quaritschově antikvariátu, jehož vedoucí a zaměstnanci nám umožnili prohlídku prostor antikvariátu s příručkami (sklady však má antikvariát na pro nás neznámém místě), poté nás pozvali na večeři do čínské restaurace. Vzhledem k národnostnímu složení zaměstnanců antikvariátu nás nepřekvapila jejich široká znalost několika světových i jiných jazyků.
Čtvrtek byl věnován návštěvě Bodleian Library v Oxfordu. Linkovým autobusem, s časovými intervaly charakteru kyvadlové dopravy, jsme se dostali do Oxfordu, kde jsme si prohlédli vlastní prostory knihovny a setkali se s vedoucími pracovníky pro zvláštní sbírky, konzervaci vzácných tisků i pro počítačové zpracování fondů. Jde o komplex asi 100 knihoven rozmístěných v 36 kolejích. Patří k nejstarším knihovnám Anglie (znovuzaložena r. 1602, koleje pak mnohem dříve). Dnes je druhou nejstarší knihovnou v zemi. Původní rukopisná sbírka budovaná od roku 1437 byla pravděpodobně za doby reformace zničena, roku 1602 však byla Thomasem Bodleyem znovu budována a soustředila se hned od samého začátku na nejlepší literaturu své doby. Proto dnes Oxfordská knihovna sluje velkým počtem vynikajících středověkých rukopisů. Zásluhou Thomase Bodleye - jeho dohody s nakladateli v Londýně o pravidelném zasílání jednoho exempláře do Oxfordu - stal se tento princip, jenž nyní nazýváme povinným výtiskem, nejstarším v Anglii (hned druhý v časovém pořadí za Francií). Právo povinného výtisku má v Anglii pouze 6 knihoven. Přednášející nám sdělil zajímavou informaci, že vzhledem k neexistenci vědecké literatury na středověkém anglickém trhu, se mnoho literatury nakupovalo na knižních veletrzích pořádaných již od středověku ve Frankfurtu nad Mohanem.
Rukopisy a tisky starší provenience jsou uchovávány na jednom podlaží jedné z budov knihovny a jsou zpracovávány, podobně jako v Britské knihovně, jako běžný přírůstek. Sbírka je to skutečně obdivuhodná, protože obsahuje např. 36 000 svazků vydaných před rokem 1640 a asi 90 000 svazků je již na kompaktních discích, další se do počítačů dostávají průběžně již od roku 1989 z peněz Mellonovy nadace. Předpokládají, že všechny záznamy z katalogů budou mít počítačově zpracovány do 10 let od zahájení. Katalogizační lístky budou zničeny.
Jisté těžkosti působí ochrana všech těchto fondů. Sporný moment je v tom, že jsou rozmístěny v různých budovách a převozem mezi budovami při výpůjčkách pro čtenáře trpí tyto fondy rozdíly teplot venkovního i vnitřního prostředí, stejně tak i samo prostředí v místech jejich trvalého uložení má nestejnou klimatickou hodnotu. Proto sjednotit podmínky uložení a půjčování je neobyčejně obtížné a takřka nemožné. Řádově jde o pohyb asi 300 000 svazků ročně. Používá se zvláštního systému expedice knih prostřednictvím podzemního přepravního pásu v bednách.
Zajímavě a zároveň zatím pro nás neobvykle působilo zejména to, že univerzita ani knihovna nedostávají žádnou státní dotaci. Proto se univerzita i knihovna musí stále prezentovat na veřejnosti, aby od dárců a sponzorů získávala peníze na svůj provoz. Má zřízen Klub přátel knihovny s ročním příspěvkem asi 2 000 liber na osobu. Rovněž ten, kdo zaplatí opravu a převazbu knihy, je uveden na zadním přídeští.
Zajímavá byla i skutečnost, že exponáty na výstavce měly nejen velmi dobré klimatické podmínky, ale byly také uloženy v plastikové kopii podložky podle svého formátu. Vystavená kniha tak netrpí, protože je rozevřena jen podle potřeby a opírá se bezprostředně o tvarovanou (plastickou) podložku.
Poslední (oficiální) den pobytu byl věnován prohlídce zámecké knihovny v Blickling Hallu, což je zámek severovýchodně od Londýna. Zámek i knihovna patří do tzv. National Trustu, což je obdoba našeho Památkového ústavu. NT nedostává žádné peníze od státu, peníze na provoz a údržbu více než 200 objektů v Anglii si vydělává vlastní "přidruženou výrobou", vstupným, ale i dary více jak 2 milionů členů z Anglie a jiných zemí světa. Práce kolem údržby a provozu objektů NT je založena zejména na dobrovolnosti (9 dobrovolných pracovníků na jednoho kmenového zaměstnance). Sama knihovna je knihovnou typickou pro zámky tohoto druhu, zaujalo snad jen nedávno pořízené zamřížování dřevěných skříní s knihami v prostorách, jimiž procházejí návštěvníci. Katalogizace knih na zámcích NT zatím pokulhává, protože na správu knih NT (asi 1 000 000 svazků) je pouze jedna placená knihovnice.
Celkové poznatky z návštěvy anglických knihoven jsou kladné ve smyslu krásy a údržby navštívených objektů, ale i z hlediska odborného zpracování a uchovávání historických fondů. Překvapil mne jen malý zájem o objekty a jejich mnohdy značně cenné sbírky ze strany státu (viz. s. 38). Byl bych rád, kdybychom si v tomto směru vzali poučení. Zejména proto, že mentalita našich lidí je ve vztahu k historickým tradicím značně odlišná, a proto by mohlo dojít k velkým újmám na našich cenných historických knižních celcích.
TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakce vkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498. |
Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz
© 2008-2023 Vědecká knihovna v Olomouci
Tisk stránky | Mapa webu | Zajímavé odkazy
| RSS 