KNIHOVNY SOUČASNOSTI '94
-lk-
Ve dnech 15. a 16. listopadu hostil Hradec Králové letos již druhý ročník odborné konference Knihovny současnosti. V Malém sále kulturního zařízení ALDIS zasedlo přes dvě sta zejména řídících pracovníků různých typů knihoven a také zástupci několika firem podnikajících ve prospěch knihovnictví. Reprezentativní byla rovněž skladba účastníků za předsednickým stolem - vedle předsedů pořádajících profesních organizací (Sdružení knihoven ČR, Svaz knihovníků a informačních pracovníků, Ústřední knihovnická rada) to byli za hlavního pořadatele - Ministerstvo kultury ČR - náměstek Ing. Svoboda, ředitel odboru literatury a knihoven Dr. Císař a vedoucí oddělení knihoven téhož odboru Dr. Sedláková. Z dalších ústředních orgánů státní správy vystoupil náměstek pro VŠ a vědu ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ing. Ondráček a za Ministerstvo hospodářství ČR ředitelka odboru státního informačního systému Dr. Matoušová. Hostem ze zahraničí byla vedoucí oddělení knihoven Ministerstva kultury SR Dr. Faklová. V úvodním bloku konferenci pozdravil primátor Hradce Králové Ing. Martin Dvořák.Na konferenci odeznělo celkem 44 příspěvků, které tu samozřejmě nelze podrobně hodnotit. Pokusím se o rekapitulaci vždy jen několika větami, protože v plném znění budou materiály prezentovány v ústředním knihovnickém tisku.
V úterý dopoledne řídila jednání Dr. Sedláková. Hlavní téma referátů bylo "Nové úkoly knihoven v probíhajícím transformačním procesu". Zástupci Ministerstva kultury ČR se pokusili vymezit, o co vlastně při transformaci knihoven jde, a zejména objasnit roli ministerstva v tomto procesu. Chtějí poněkud omezit své funkce přímých zřizovatelů (ponechají si ústřední a jedinečné instituce) a více se zaměřit na legislativu, meziresortní a mezinárodní vazby. Finanční prostředky ve prospěch knihoven chtějí přidělovat cíleně na schválené projekty. Při přeměně knihoven je třeba vycházet z místních podmínek a individuálních zájmů té které instituce. Celému procesu je třeba vtisknout systémový charakter - vytyčit základní principy, jejichž průsečíkem je stanovení veřejného zájmu, určit základní postupy, jak principy naplnit, a stanovit realizační kroky v krátkých časových úsecích. Studium zahraničních zkušeností ukázalo (a konference v Hradci potvrdila), že z evropských zemí pro nás může být inspirující zejména situace v Holandsku.
Náměstek ministra školství Ing. Ondráček hovořil o nutnosti povznést prestiž knihoven, k čemuž má přispět i nový vysokoškolský zákon. Na přelomu 20. a 21. století jde o "globální infrastruktury". Internet otvírá cestu do světa, informační technologie musí přijít na stůl do domácností. Dr. Matoušová z Ministerstva hospodářství ČR ve svém vystoupení logicky a jasně formulovala své pojetí transformace knihoven jako stimulovaného a řízeného procesu. Zdůraznila, že knihovna není jen objektem přeměn, ale zejména jejich subjektem. Uvedla hlavní charakteristiky knihovny jako kulturní instituce i konkrétní obsah obecných principů. Časový limit příspěvků bohužel neumožnil, aby plénu sdělila své další originální myšlenky. Příspěvek paní Menšíkové z Odborového svazu pracovníků knihoven byl velmi kritický. Hovořila o mnohdy "divokých transformacích", které napáchaly hodně zla. Ministerstvo kultury v těchto souvislostech hodnotila jako neakceschopné, pomalé a bez kompetencí. Dr. Sodomková, ředitelka odboru knihovnictví Národní knihovny v Praze, v rámci referátu o vyrovnávání se s úkoly minulé konference přednesla značně podrobnou výroční zprávu svého pracoviště. Zajímavé, i když vlastně ne překvapivé, byly statistické rozbory. Vyplynulo z nich mj., že počty čtenářů klesají (jsou zhruba na 13 procentech, zatímco např. v Německu se pohybují mezi 20 a 30%, v Dánsku až kolem 45%), avšak výpůjčky stoupají. Nepříliš povzbudivá je situace ve mzdách a financích na provoz, kde hlavně kvůli vysokým nájmům stále menší částka zbývá na knihy (kritická hranice je 20%). Dr. Rupešová, ředitelka Státní technické knihovny v Praze, doplnila předchozí přednesené charakteristiky transformace o další: jde o přeměnu z knihoven zaměřených na fondy na knihovny zaměřené na služby; od relativní soběstačnosti až izolovanosti je třeba postoupit k začlenění se do světových kontextů, vstoupit do konkurenčního prostředí, v němž fungují i komerční informační centra. Podobné vyznění měly příspěvky tří ředitelek veřejných knihoven - Dr. Bimkové z MěstK v Praze, Dr. Kalouskové z MěstK Ústí nad Orlicí a Mgr. Čížkové z Knihovny Jana Drdy v Příbrami. Nesdílejí katastrofické vize, vyznávají heslo Když se knihovna stará, má, aneb pomocná ruka je na konci vlastního ramene. Dr. Zajíček, ředitel lékařské knihovny Masarykovy univerzity v Brně, hovořil zejména o spolupráci státních vědeckých knihoven a knihoven univerzit. Vymezil obecná specifika obou typů informačních institucí a uvedl, že při integračních procesech má vždy jít především o transformaci funkcí s maximálním efektem pro čtenáře. Příspěvek doc. Špály z Ústavu vědeckých informací 1. lékařské fakulty Karlovy univerzity v Praze byl orientován na postavení vysokoškolských knihoven ve vědní politice. Vysoké školy stojí o partnerství s Akademií věd ČR. Jde o pomoc těch, kdo vědí, těm, kdo vědět chtějí. Tématem posledního příspěvku dopoledního bloku bylo "jak to stát myslí s veřejnými vědeckými knihovnami", autorka Mgr. Vohlídalová, ředitelka SVK v Liberci.
Řízením odpoledního bloku Automatizace a informatizace byl pověřen předseda SDRUK Dr. Kubíček. Nejprve dostaly slovo firmy, jejichž aktivity zasahují do oblasti knihovnictví. Ing. Pálková od Digital Equipment pohovořila krátce o historii firmy, která dnes dosahuje obratu přes 13 miliard $, je vedoucí světovou firmou ve výrobě a dodávkách počítačových systémů a sítí na bázi client/server a vlastní největší soukromou počítačovou síť na světě. V r. 1991 byly zřízeny pobočky v Praze a v Bratislavě. Z novinek byl představen zejména systém Alpha AXP s první skutečně 64bitovou architekturou a program MOSAIC pro dobrou orientaci a komunikaci v síti INTERNET. Digital spolupracuje s dodavateli systémů pro ČR - firmou ExLibris (ALEPH) a IME (TINLIB). Vzdělávacím institucím poskytuje slevy u hardware až 20%, u software až 50%. Na vystoupení Ing. Pálkové navázal pan Hernandez od ExLibris. Uvedl, že pro jejich firmu byl rok 1994 jedenácti měsíci "stavby úzké cesty a přechodu k dálnici". Nyní již věří v "superdálnici". Jejich programátoři vytvářejí novou technologii, takže v r. 1995 už nabídnou instalaci ALEPHu na ORACLu, clientské prostředí v OPACu, grafické prostředí pro práci se systémem apod. Úspěch má již nyní verze pro malé instalace ALEPH-Lite. Z 28 zákazníků, s nimiž firma uzavřela v roce 1994 smlouvu, jsou tři z ČR (Státní technická knihovna, VŠCHT a Národní lékařská knihovna v Praze). Přednost systému je mj. v tom, že se snaží plně vyhovět měnícím se standardům v našem knihovnictví. V dalším vystoupení představil Ing. Houdek firmu FIDES, která vyvíjí, prodává a montuje elektronické zabezpečovací systémy a má řadu zákazníků v resortu kultury, protože i tam se po r. 1990 ukázala větší potřeba chránit majetek. Zástupce firmy IdentCode Brunensis s.r.o. pan Dittel měl snadnou pozici. Jejich specializace na aplikace čárových kódů (od prodeje HW, přes SW po dodávky hotových etiket) jim otevřela dveře již v mnoha knihovnách. I z konference si odváželi hromadnou objednávku na zhruba 1/2 miliónu etiket. Logicky k těmto prezentacím firem patřilo ještě vystoupení Ing. Janhuby o systému SMARTLIB, ačkoliv bylo zařazeno až v pokročilejším odpoledním čase.
Vystoupení knihovníků zahájil svým příspěvkem ředitel Národní knihovny v Praze Dr. Balík. V úvodu formuloval funkce NKP tak, jak by měly být vymezeny v připravovaném novém statutu, a pak shrnul aktivity na úseku automatizace - podíl na programu UBCIM, prosazování nových standardů, retrospektivní konverze katalogů, kooperační systémy národní bibliografie a CEZL atd. Než Ing. Svoboda, ředitel odboru automatizace Národní knihovny v Praze, doplnil příspěvek Dr. Balíka o podrobnosti z realizace projektu CASLIN, ocharakterizoval ještě Ing. Brožek, ředitel SVK Ústí nad Labem, publikaci Přehled bází dat využitelných v knihovnách, vydanou v rámci edice Informační zdroje a danou k dispozici všem účastníkům konference spolu s dalšími materiály. Ředitelka SVK Olomouc Dr. Nádvorníková zrekapitulovala nové aktivity v oblasti retrokonverze ve vědeckých knihovnách. O koncepci automatizace ve vlastní instituci hovořili pak Dr. Vacová za Univerzitu Palackého v Olomouci, Dr. Pinkas za Národní lékařskou knihovnu, Ing. Vítek za knihovny Akademie věd ČR, Mgr. Čumplová za Státní pedagogickou knihovnu Komenského a Mgr. Hornychová za SVK v Hradci Králové. Obecnější ráz mělo vystoupení Dr. Kalinové z Albertiny icome zaměřené na spolupráci komerčních subjektů a knihoven. Postřehy z oblasti managementu předznamenávaly již hlavní téma příštího dne.
Z programu konference nelze vynechat večerní recepci sponzorovanou firmami Digital, ExLibris, FIDES a IdentCode Brunensis. Jak už to bývá zvykem, nešlo pouze o vychutnání vybraných lahůdek, ale i o neformální hovory a navazování kontaktů.
Na dopoledne 16.11. byl ohlášen okruh Management a public relations. Brzy se však ukázalo, že půjde o prezentaci tematicky značně nesourodých příspěvků, ačkoliv se předseda Ústřední knihovnické rady Dr. Vyčichlo v úvodním vystoupení důkladně věnoval vymezení pojmů. Nelze ovšem říci, že referáty, které se odchýlily od tématu, neměly informační hodnotu. Např. Dr. Schreiber z nadace Centrum pro demokracii a svobodné podnikání nabídl velkým knihovnám přímou spolupráci při doplňování americké literatury. Novým postupům v akviziční činnosti se věnoval i Dr. Choc, ředitel Ústavu vědeckých informací 1. lékařské fakulty UK v Praze. Dr. Kalinová z Albertiny icome přednesla referát kolegy Ing. Psohlavce o digitalizaci rukopisů a vzácných knih. Předsedkyně východočeské organizace SKIP paní Blažková si zvolila téma Informační výchova ve školních a veřejných knihovnách. Vedoucí Ústřední knihovny Pedagogické fakulty v Ústí nad Labem Dr. Brožek úsměvnou formou hovořil o nedostatcích, s nimiž se setkává při návštěvách knihoven v ČR. Dr. Burgetová, předsedkyně SKIP, se podělila o dojmy z kongresu německých knihovníků v Dortmundu. O nových směrech ve výuce na Ústavu informačních studií a knihovnictví referovala Dr. Černá, o prostorové stísněnosti knihoven Dr. Franc, konzultant SKIP. Jako zatoulané z prvního dopoledne působily příspěvky o práci Knihovny Boženy Němcové v Domažlicích a Městské knihovny v Čáslavi. Stanovené téma plně dodrželi vlastně jen čtyři referující: Dr. Horáková, náměstkyně SVK Plzeň, referovala o výsledcích dotazníkového průzkumu, který zorganizovala, aby získala podklady pro řídící práci. Dr. Kadlecová, ředitelka Knihovny AV ČR, zastoupená Ing. Vítkem informovala o atestacích vědeckých pracovníků. Dr. Stoklasová, ředitelka Odboru zpracování fondů Národní knihovny v Praze zaujala příspěvkem Management a standardy a konečně doc. Špála z 1. lékařské fakulty UK se věnoval tématu knihovnická prestiž.
V závěrech konference byla vyslovena podpora úsilí o bourání meziresortních bariér, o koncepčnější a systémovější spolupráci, o naplnění vládního prohlášení k udržení úrovně veřejných knihoven, o rozvoj infrastruktury, o plnohodnotné užívání sítě INTERNET, o budování souborného katalogu CASLIN, o zavádění nových standardů do knihovnické praxe. Zároveň bylo formulováno doporučení organizátorům budoucího ročníku konference, aby se pokusili zlepšit formální úroveň konference, např. posílením diskuse či rozčleněním pléna do sekcí. Tyto náměty nechtěly a nemohly zkalit celkově dobrý pocit knihovníků z opět jedné zdařilé akce.
TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakce vkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498. |
Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz
© 2008-2023 Vědecká knihovna v Olomouci
Tisk stránky | Mapa webu | Zajímavé odkazy
| RSS 