Zpráva předsedy SDRUK dr. Jaromíra Kubíčka o dosavadní činnosti organizace všechny přesvědčila o bohatosti a šíři aktivit. Členství dnes už 28 vědeckých a odborných knihoven je spojeno s četnými odbornými a často i ekonomickými přínosy. Jednou z priorit SDRUK je doplňování fondů. Jsou pořádány pravidelné semináře k této problematice. SDRUK organizuje ve spolupráci s Asociací slovenských knihoven akci "Slovenská literatura pro české knihovny a česká literatura pro slovenské knihovny". U SDRUK si knihovny mohou objednávat veškerou zahraniční literaturu.
Značné slevy knihovny získávají při hromadných objednávkách čárových kódů. Využívání tohoto identifikačního znaku jak pro čtenáře, tak pro knihovní fond, se stává už zcela běžnou věcí.
Nejaktuálnější knihovnické problematiky postihuje ediční řada Informační zdroje. Používání čárových kódů, retrokonverze katalogů a přehled počítačových databází - to byly užitečné odborné materiály využívané v praxi. K nim přistupují již dvě vydání velmi vyhledávaného adresáře knihoven. Po diskusi se ustálil názor, že SDRUK nebude vydávat bulletin, ale zůstane u ročenek, které však nebudou obsahovat jen výroční zprávu, ale i odborné studie a články.
Pro členské knihovny organizovalo SDRUK účast již na dvou mezinárodních knižních veletrzích v pražském Paláci kultury. Knihovny prezentovaly publikace, další vydané materiály, ale především knihovnické softwarové produkty. Organizační příprava dalšího ročníku, tentokrát českého veletrhu Svět knihy '95, již byla také zahájena.
Mezinárodní knižní veletrh ve Frankfurtu nad Mohanem byla první cesta do zahraničí pořádaná SDRUK. Následovaly však další: do Dánska se představitelé členských knihoven jeli podívat na uplatnění izraelského softwaru ALEPH; návštěva veletrhu Libtech International 94 v Hatfieldu byla spojena s prohlídkou obou hatfieldských knihoven - univerzitní i veřejné; zájezd byl rozšířen i o pobyt v Londýně a v Oxfordu, takže se účastníci seznámili s British Library a slavnou oxfordskou Bodleianou.
SDRUK přijalo zásady činnosti sekcí. Jako první této možnosti využili bibliografové, kteří se zcela nevyrovnali se zamýšlenou orientací bývalé komise pro otázky národní a regionální bibliografie při Národní knihovně v Praze na problematiku převážně katalogizační. Činnost komise se rozhodli ukončit a založili při SDRUK sekci pro bibliografii.
Obrazem rozmanité činnosti SDRUK byla do jisté míry i zpráva o hospodaření, se kterou vystoupil ing. Aleš Brožek.
Členem SDRUK je také Knihovna Středoevropské univerzity. Byl přítomen její ředitel, pan John Miller. S příslovečným anglickým suchým humorem přednesl referát o vztahu státu ke knihovnám v dnešní Velké Británii. Jeho vystoupení bylo v angličtině, českou verzi dostali všichni účastníci k dispozici. Tak jsme mohli poznat, že i když se anglické knihovnictví svou organizací a zvláště vyspělostí od českého liší, je tady řada styčných ploch. I v Anglii je peněz nedostatek a tak se ze strany vlády a místních úřadů prosazuje názor, že je dobré považovat služby knihoven za zdroj příjmů. Koncepce "služby veřejnosti" jakožto hodnotného cíle upadá. Mnoho knihoven bylo zavřeno buď zcela, nebo bylo nuceno své služby omezit. Bylo zavedeno nesmírné množství poplatků, a to "za cokoli, za co je možné vybírat peníze".
Pan Miller si posteskl, že se stát ve Spojeném království o knihovny příliš nezajímá. S určitou nostalgií se loučil se zanikající starou úlohou knihovníka coby opatrovníka svazků. S mírnou skepsí se díval do budoucna, spojeného s projekty INTERNETu a informačními superdálnicemi.
Poslední připravený bod programu vyplnila dr. Rupešová, ředitelka Státní technické knihovny v Praze. Hovořila jako členka pracovní skupiny pro integraci knihovnictví do vědní, vzdělávací a kulturní politiky státu. Skupina vznikla jako meziresortní orgán resortů školství a kultury. Transformační proces v knihovnictví klade důraz na změny postavení knihoven ve smyslu vstupu do sítí. A to tak, aby uživatel dostal veškeré informace ze sítě bez ohledu na to, které konkrétní knihovnické pracoviště navštíví. Integraci komentovala dr. Rupešová ve sféře, kde se rozvíjí nejsilněji - mezi vědeckými a vysokoškolskými knihovnami.
Že tendence integrace už není teorií, ale postupně se stává realitou, potvrdila řada diskusních vystoupení ředitelů vědeckých knihoven z Českých Budějovic (dr. Cempírková je rovněž členkou meziresortní komise), Hradce Králové, Ústí nad Labem a Olomouce.
Zásadní diskusní příspěvek měla předsedkyně SKIP dr. Burgetová. Týkal se vývoje zpočátku poněkud problematického vztahu obou organizací. SKIP pohlížel na vznik SDRUK "okem nelaskavým", viděl v něm konkurenci. Nelibě nesl podobný překlad názvu SDRUK do angličtiny. Společné schůzky představitelů SKIP a SDRUK přispěly ke sbližování stanovisek. Ale hlavně čas a rozvíjející se činnost přinesly poznání: obě organizace si nekonkurují, ve svém profilu se značně liší. A pokud k organizaci některé akce spojí své síly, může to přinést českému knihovnictví jen prospěch. Dokladem je třeba právě konference Knihovny současnosti.
Závěr valné hromady patřil projednání návrhu usnesení. Valná hromada vzala na vědomí zprávu o činnosti a zprávu o hospodaření. Souhlasila s prověřením možnosti členství SDRUK v mezinárodní organizaci IFLA, s připraveným edičním plánem a se svoláním valné hromady v listopadu 1995.
TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakce![]() |
Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz
© 2008-2023 Vědecká knihovna v Olomouci
Tisk stránky | Mapa webu | Zajímavé odkazy
| RSS