Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

ŠEST LET SPOLUPRÁCE S POLSKÝMI A ČESKÝMI KNIHOVNAMI EUROREGIONU NISA

Christian Leutemann, Birgit Reim

Článek byl otištěn v časopise Bibliothek. Forschung und Praxis. 23/99, Nr. 2, s. 148-150.
(Uveřejněno se souhlasem autorů.)

Správní okres Drážďany tvoří s Euroregionem Nisa (ERN) hranici dlouhou 120 km. Co je tedy přirozenějšího, než iniciovat s našimi polskými a českými kolegy společná knihovnická zasedání a společné projekty.

"Dreiländereck" - kout tří zemí - je lidové pojmenování příhraničního regionu Polska, Čech a Německa. "Euroregion Nisa" se formálně jmenuje toto trojnárodní zájmové seskupení. Hlavním úkolem tohoto svazu je usnadnění dopravy překračující hranice, podpora hospodářství, zlepšení kvality života, ochrana přírody jakož i kulturní spolupráce. Od nabytí platnosti smlouvy se region geopoliticky posunul do zvláštního postavení, protože jde o oblast vně hranic. Situace sice přináší určitá rizika, ale nesrovnatelně více šancí. Euroregion Nisa představuje novou dimenzi styků Východ-Západ a otvírá tím netušené možnosti ve všech mezistátních a mezilidských vztazích.

"Parita, rotace a konsensus", tyto základní principy platí u všech orgánů Euroregionu Nisa - od prezidia až po pracovní skupiny. Zájmový svaz byl založen v roce 1991 z iniciativy měst a obcí v Žitavě (Zittau) a má zde od té doby také své hlavní sídlo. Mezitím se staly členy Euroregionu: 124 měst a obcí Čech, 40 měst a obcí Polska, 4 zemské kraje a dvě samostatná města Německa. Celkově zahrnuje Euroregion 11 860 km2 s 1 650 000 obyvateli. Vrcholové orgány Euroregionu Nisa jsou rada a prezidium. Jako správní orgán funguje sekretariát na žitavském koordinačním úřadě, který je centrálním bodem svazu. Celkově 7 pracovních skupin je věnováno nejrůznějším odborným a věcným oblastem a tvoří základ spolupráce.

Česká část ERN se rozprostírá v oblasti severovýchodních Čech. Největší město je zde Liberec s 102 000 obyvateli, které představuje kulturní a hospodářské centrum. Jizerské Hory a Krkonoše, pramen Jizery a 240 ha velké Máchovo jezero tvoří "Český ráj", přitažlivou půvabnou oblast pro stále rostoucí počet návštěvníků.

V jihozápadním Polsku zahrnuje tato část ERN 4 378 km2. Největší město je Jelenia Gora s 98 000 obyvateli. Do roku 1998 byla Jelenia Gora hlavním městem stejnojmenného vojvodství - od roku 1999 patří do vojvodství Dolní Slezsko s hlavním městem Wroclaw.

V německé části ERN žije dohromady 705 000 lidí. Görlitz, Bautzen, Hoyerswerda, Weisswasser a Zwittau zde tvoří centra. Kulturní život formují divadla v Görlitz, Zittau a Bautznu. V tomto regionu žije také národnostní menšina, slovanský národ Srbů (60 000 obyvatel). Tato oblast byla vždy křižovatkou důležitých obchodních cest, tak např. "Via Region" od východu na západ, nebo "Slaná cesta" ze severu na jih. Tyto obchodní cesty jsou jedním z důvodů, že města v této oblasti patří k nejbohatším v Německu. Obchodní cesty plní i pro budoucno funkci mostů mezi Východem a Západem.

Na začátku spolupráce s našimi kolegy v polské a české části ERN byl dopis našeho odborného pracoviště z července 1993 ředitelce vojvodských knihoven v regionu Jelenia Gora, paní Josko. Vyjádřili jsme v něm z naší strany zájem na spolupráci, kterou bychom rádi realizovali v naší odborné knihovnické oblasti. Ještě v tomtéž roce jsme pozdravili paní Josko na našem pracovišti a hovořili jsme o budoucí spolupráci. 4. prosince 1993 mohla být pak za souhlasu Saské státní kanceláře a regionálního prezidia podepsána dohoda o spolupráci. Každé dva roky je tato dohoda obnovována.

Každoročně jsou pořádány dolnoslezské knihovnické kongresy, na nichž jsou přítomni také vedoucí knihoven z české a německé části ERN. Účastníky bývají také zástupci polského knihovnického spolku a Národní knihovny z Varšavy. Projednávaná temata jsou rozmanitá, dotýkají se však ve stále větší míře úkolů polských knihoven v souvislosti s budoucím vstupem do Evropské unie. Několik příkladů:

  • evropské vzdělání, nové úkoly veřejných knihoven
  • zdroje informací Evropského společenství a informační služby
  • úkoly a přínosy pro Vojvodskou knihovnu plynoucí ze členství v Evropa Klubu
  • iniciativy a podpůrné programy Evropského společenství pro knihovny v Polsku
  • role školy a knihovny pro integraci mladé generace
  • moderní formy práce s dětmi ve veřejné knihovně
  • standardy v knihovnických informačních systémech/EDV
  • úkoly knihoven v oblasti ochrany životního prostředí.

Při naší první účasti na dolnoslezském knihovnickém kongresu v listopadu 1994 v lázních Zwieradow Zdroj jsme referovali k tematice "Prolémy a zkušenosti veřejných knihoven Saska po politické změně s ohledem na komunální samosprávu". Při této příležitosti se ukázala u našich polských a českých sousedů enormní potřeba literatury v německém jazyce. Přitom se musí vědět, že v těchto zemích, na rozdíl od ostatních zemí Evropy, se většinou učí němčina.

V mezičase jsme mohli předat Vojvodské knihovně Jelenia Gora 1700 nových knih z nakladatelských darů. Jsou myšleny k vybudování německé čítárny. Jako dík za to byla našemu pracovišti propůjčena čestná medaile a čestný odznak polského knihovnického spolku. Totéž jsme připravili pro Vědeckou a veřejnou knihovnu v Liberci (SVK) v České republice. Zde vznikne do roku 2000 na historickém místě, kde do roku 1938 stála židovská synagoga, novostavba pro tuto knihovnu. Je označována jako "Stavba smíření". Je to projekt, který spojuje knihovnu s modlitebnou pro židovskou obec (první novostavba židovské synagogy po válce). Integrována v knihovně bude také "Knihovna Němců" (fondy do roku 1945). Našim záměrem je doplnit tyto fondy aktuální německou literaturou. Napsali jsme asi 50 nakladatelům a doufáme v početné dary. Knihovna se tím stane místem kulturního a duchovního dědictví, vždyť se nachází v regionu, kde se česká, německá a židovská kultura setkávají a ovlivňují. Záštitu nad touto stavbou převzali prezidenti obou zemí - Václav Havel a Roman Herzog.

V Míšni se konala v září 1997 45. odborná konference s tematikou "Knihovny bez hranic - komunální a regionální knihovnická práce překračuje hranice". Hosté z české a polské části Euroregionu informovali o naší spolupráci. Zároveň byla k této konferenci připravena společná brožura, která představila veřejné knihovny Euroregionu. Byla také prezentována putovní výstava, které se zúčastnili mladí uživatelé knihoven ze všech tří zemí. Výstava má tematiku "Rübezahl - Krakonoš - Rzepior - duch Krkonoš". Cíl této soutěže, která probíhá i v tomto roce, je přiblížení postavy Krakonoše jako integračního elementu české, německé a polské kultury.

Soutěž je prováděna ve dvou odvětvích

  1. literární příspěvky
  2. umělecká díla.

V listopadu tohoto roku se koná 1. společná knihovnická konference v saské oblasti, na niž budou pozvány také knihovny Euroregionu Labe. Má být dokončena druhá společná brožura "Veřejné knihovny Euroregionu Nisa a Labe ve službě informační společnosti". Má být zaslána všem městům a obecním zastupitelstvům, aby zřizovatele knihoven přesvědčila o potřebnosti investic do "jejich" knihovny.

Už v říjnu 1998 se konala společná konference knihoven Euroregionu Nisa. Náš příspěvek obsahoval shrnutí záměrů spolupráce knihoven Euroregionu.

Knihovny v různých částech Euroregionu usilují za zcela odlišných podmínek o splnění stejných cílů: profesionální knihovnická práce, práce, která se orientuje na mezinárodní standardy, počítačové propojení knihoven v sítích, upevnění postavení knihoven v obcích, finanční zajištění knihovnické práce ... Jen v úzké spolupráci s rozhodujícími politickými místy a v kooperaci s jinými knihovnami a knihovnickými institucemi mohou knihovny uskutečnit tyto cíle, mohou se z nich vyvinout moderní, občanům blízká centra služeb.

Naše pracoviště iniciovalo založení společné pracovní skupiny složené z knihovníků, knihovnických institucí a zástupců grémií, která by knihovnickou práci přesahující hranice koordinovala, řídila, podněcovala iniciativy. Návrh byl přijat na konci minulého roku ze všech tří stran společenství ERN. Tím má být podpořena naše intenzívní, především ale také konstruktivní spolupráce a má být dosaženo vyššího uznání knihoven u místních zastupitelstev, což jsou zpravidla zřizovatelé knihoven.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po 10:00–17:00 Út 10:00–17:00 St 12:00–19:00 Čt 10:00–17:00 Pá-ne zavřeno Od 10:00 do 11:30 je knihovna vyhrazena pro seniory a držitele průkazu ZTP ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2022
Aktualizováno: 20.08.2020 13:37
TOPlist