1. Jaké prioritní úkoly si stanovila Vaše knihovna pro rok 2000?
2. Co byste přál(a) své knihovně do třetího tisíciletí?
Úkolů se stále vynořuje víc, než jsme schopni zvládnout. Za nejdůležitější považujeme "rozšíření" INVIKu na další knihovny, totiž projekt Virtuální polytechnické knihovny. To je virtuální společenství technicky zaměřených knihoven, které zamýšlejí společně1.
VPK bude využívat vlastní Souborný katalog časopisů, systém pro správu uživatelských kont a systém pro komunikaci digitalizačních pracovišť a Internet jako základní prostředí.
Po reorganizaci v roce minulém bude rok 2000 rokem "stabilizačním", ne však ve smyslu zmrtvění, ale dotažení velkých úkolů z minula jako je dokončení retrospektivní konverze fondu periodik, zpracování souhrnné koncepce zacházení s elektrotechnickými zdroji a plný rozběh vzdělávacího systému pro domo i pro externo. To jistě není vše, ale jeden velký úkol pro tento a i příští roky přece jen ještě máme; tím se ale dostávám ke druhé otázce.
Přání by bylo mnoho, ale jedno přece jen zřetelně dominuje: Klementinum je Národní knihovně a STK dohromady příliš těsné a pražským technickým vysokým školám schází ústřední knihovna, a tak bych si velmi přál, aby Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a posléze vláda přijala připravovaný materiál o výstavbě Národní technické knihovny (ano, už nechceme být "Státní"). To na jedné straně umožní Národní knihovně expandovat do uvolněných prostor a pokročit v nutné potřebné regeneraci Klementina a na druhé straně tak bude splacen dluh z první republiky a technické vysoké školy v areálu v Dejvicích získají knihovnu alespoň tak moderní, jako byla svého času KVŠT v roce 1935. Knihovnu, která láká ke studiu, ne šprtání ze skript, ale k opravdovému "učenému hádání", jak se universitám říkalo za Husových časů, tedy k rozvoji "funkční gramotnosti" dnešním jazykem.2.
Pevně věřím, že tím získají i jiní, neboť NKT by se v našich společných představách měla - vedle role, kterou knihovnám přisuzují koncepce Státní informační politiky (a SIP ve vzdělávání specificky) i Národní politika výzkumu a vývoje - zabývat také rozvojem informačních technologií pro knihovnictví a vzdělávání. Teprve ty vlastně otevírají prostor pro naplnění představy "knihovny", která dokáže odpovědět na každou otázku. Myslím, že v tomto tisíciletí knihovny nejen nezaniknou, ale ještě daleko ve větší míře se promění z benediktinských skladišť na místa soustředěného studia s vynikajícími referenčními, konzultačními a rešeršními službami, která pomohou budoucím návštěvníkům orientovat se ve stále sílící záplavě poznatků a transformovat je na použitelné znalosti, a současně poskytnou prostor k reálnému setkávání ve stále virtuálnějším světě.
Už jen jedno drobné přání na závěr: všem knihovníkům bych přál lepší ocenění jejich práce, aby se úkolů v "informačním století" měla chuť chopit mladá generace a my jsme mohli s potěšením zpovzdálí sledovat úspěšný rozvoj toho, co jsme - tak dávno - pomáhali zakládat.
TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakce![]() |
Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz
© 2008-2023 Vědecká knihovna v Olomouci
Tisk stránky | Mapa webu | Zajímavé odkazy
| RSS