STUDIJNÍ STÁŽ V DNLB
Martin Vojnar
Vylodění
Když jsem v prosinci 1999 obdržel elektronickou poštou vyrozumění o přijetí mé žádosti na studijní stáž v Danish National Library of Science and Medicine (DNLB, http://www.dnlb.dk/), netušil jsem ještě, jak nádherný měsíc budu moci v Kodani, hlavním městě Dánska, strávit. Pobyt po organizační i finanční stránce zajišťovala Danish National Library Authority (DNLA, http://www.bs.dk/), stejně jako veškeré další detaily. Zde jsem měl poprvé možnost ocenit efektivní administrativu bez zbytečného papírování a razítek, avšak o to spolehlivější co do výsledku. Rychle jsme se dohodli na ubytování, délce a konkrétním trvání pobytu - 1 měsíc, od 8. května do 7. června 2000. Jak bylo avizováno, mým pracovištěm, studijní lavicí a působištěm se po uvedenou dobu stalo vlídné a moderní prostředí DNLB.Od prvního do posledního dne mě obklopovaly úsměvy a pohoda dánských knihovnic a knihovníků, tak odlišná od často stresujícího běhu života v našich podmínkách (samozřejmě, byl jsem uchráněn obvyklých denních povinností, i když díky Internetu ne zcela). Dokonce i počasí přálo - více než tři týdny svítilo sluníčko, případně panovalo typicky dánské počasí - polojasno s lehkými přeháňkami. Nic, čeho by si dánští cyklisté, kterých bylo v Kodani i mimo požehnaně, příliš zvlášť za své rychlé jízdy městem všímali. Někteří z nich vážně aspirovali na pořádkovou pokutu za překročení rychlosti (50 km/h).
První orientace
Po výstupu z trajektu, dálkového autobusu (doprava mezi Prahou a Kodaní je zajišťována většinou dánskou dopravní společností Combus A/S) a městského autobusu jsem se naplno ocitl ve večerní klidné atmosféře usínající metropole. V měsíci květnu se stmívalo až po 22. hodině, což úžasným způsobem prodlužovalo den. Stál jsem oběma nohama na dánské půdě obtěžkán zavazadly a usmíval se, ve městě s tradicí od 11. století, jehož význam prudce stoupl s lovem herinků v Oresundu (region mezi Dánskem a Švédskem; zahrnuje Kodaň, Malmö a přilehlá okolí).V květnu 2000 ještě platilo, že Sjellaend byl skutečným ostrovem, spojený toliko s ostrovem Fyn moderním mostem přes Store Belt. Od 1. července je to téma pro historiky díky dalšímu, slavnostně otevřenému mostu za 3 miliardy dánských korun přes Oresund (spojuje Kodaň a Malmö). Jeho úctyhodná délka činí něco přes 16 km, přičemž se dělí na tři části: podmořskou cestu vedenou tunelem, umělý ostrov a zbylý úsek tvořený samotným mostem.
První dojem z Dánska by se dal zhodnotit velice stručně: tolerantní, srdečná země, nenápadná svým vnitřním řádem a dokonalou orientací. Rovněž země, kterou jen obtížně pokrývají stíny (nejvyšší hora ostrova Fyn, ... Bavnehoj, kterou jsem měl tu čest a to úsilí zdolat, dosahuje závratných 134 m.n.m), a to je možná pravý důvod velice příznivých dojmů, které jsem si z pobytu ve svém srdci odvezl.
DNLB
Po vyřízení nezbytných formalit a zjištění, co z inventáře jsem přece jen zapomněl doma (nakonec toho nebylo tolik a deštník se ani neukázal býti potřebný, měl jsem štěstí), jsem se v pondělí, 8. května, v Dánsku obyčejný pracovní den, cca v 11:02 objevil v hlavní budově DNLB (ohledně svátků jsem však vůbec nebyl škodný - v průběhu května a června panuje jejich silná sezóna, a tak jsem měl možnost si vychutnat celé tři dny volna navíc). Přivítala mě systémová knihovnice Anne Sandfaer, se kterou jsme předchozí dva týdny ladili mou pracovní náplň. Na úvod mě provedla knihovnou a seznámila se stručnou historií knihovny:DNLB, původně Univerzitní knihovna, byla založena v roce 1482 jako nejstarší akademická knihovna ve Skandinávii. Díky tomu se může pyšnit jedinečnou sbírkou nádherných historických fondů, i přes to, že knihovna v roce 1728 kompletně vyhořela. V roce 1938 došlo k rozdělení Univerzitní knihovny na dvě části: na fond pokrývající přírodní vědy a lékařství a na fond společenských věd. Obě části byly osamostatněny, finančně i organizačně odděleny nejen od sebe, ale i od univerzity a staly se zcela nezávislými. První se v roce 1989 přejmenovala na DNLB (Danmarks Natur- og Laegenvidenskabelige Bibliotek, Danish National Library of Science and Medicine), z druhé se stala Královská knihovna (Kongelige Biblioteket, Royal Library), která je rovněž Národní knihovnou Dánského království. Přátelská rivalita a zdravé soupeření mezi oběma subjekty panuje dodnes, zvláště pro zkušenější knihovníky a knihovnice jsou oni vždycky ti druzí .
Rovněž jsem se dozvěděl něco o poslání a velikosti knihovny. Podle druhého kritéria má se VKOL řadu podobných paralel - do počtu svazků podobnou šíři fondu, podíl historických fondů, počet čtenářů, počet zaměstnanců apod. Základní funkce knihovny jsou již však o trochu jiné:
- DNLB slouží především Univerzitě v Kodani (Fakultě přírodních věd a Lékařské fakultě) a Univerzitní nemocnici, v jejímž areálu se ostatně budova (lépe řečeno budovy) knihovny nachází - studentům neposkytují jen tradiční knihovnické služby, ale podílí se i na přednáškách a seminářích pro studenty a personál
- dále coby národní knihovna pro přírodní vědy a lékařství zajišťuje přístup k informacím z těchto oborů všem nemocnicím, podnikům, jiným univerzitám, výzkumným ústavům, veřejným knihovnám a soukromým občanům v Dánsku (zde stojí za zmínku, že základní služby poskytuje knihovna zdarma, tj. žádný registrační poplatek)
- ochraňuje národní dědictví v uvedeném oboru
- podílí se na a realizuje mezinárodní meziknihovní výpůjční službu v uvedeném oboru
- samotná instituce má vědecké poslání a její pracovníci se účastní vědeckého výzkumu a rozvoje v oblasti přírodních věd, lékařství a knihovnictví
Zde vidíme zřejmou oborovou specializaci a profilaci fondu. Nutno říci, že je to ku prospěchu věci.
Obsah studijní stáže
Hlavním cílem mého pobytu byla především výměna zkušeností s implementací knihovního systému ALEPH 500, který je v obou knihovnách (VKOL i DNLB) provozován. V květnu 2000 měla VKOL verzi 505.11.5 (moduly OPAC, katalogizace, správa jednotek, výpůjčka, pokladna a WWW OPAC), DNLB sice provozovala nižší verzi 505.11.4 s inkrementem k (což je speciální nádstavba vyvíjená a udržovaná místním distributorem, firmou ICL), zato všechny moduly (navíc akvizici, seriály a meziknihovní výpůjčku). A právě tyto moduly se staly středem mého zájmu.Harmonogram byl po oboustranné dohodě rozdělen do čtyř týdnů takto:
- seznámení s knihovnou, základními procesy, informační službou, včetně prohlídky kolekce historických fondů a IT zázemí
- seznámení s práci katalogizátorů
- seznámení s modulem seriály
- seznámení s modulem akvizice a meziknihovní výpůjční služba
Během dopoledne se obvykle odehrál komentovaný výklad k dané problematice v doprovodu zkušeného knihovníka či knihovnice. V odpoledních hodinách jsem nabyté znalosti aplikoval a testoval přímo v našich cvičných bázích v Olomouci. Díky Internetu jsem tak sice geograficky změnil kancelář o několik set kilometrů na sever, nicméně stále jsem byl s mateřskou knihovnou v kontaktu a byl jsem schopen vést údržbu v případě potřeby. Komunikačním jazykem se stala samozřejmě angličtina, kterou 99% Dánů vládne velmi dobře.
Zajímavosti z prvního týdne:
- čtenáři jsou registrováni na dálku, nemusí se osobně ukázat v knihovně
- články i knihy jsou čtenářům z jiných měst zasílány zdarma na náklady knihovny (vrací se poté rovněž poštou, ale již ve vlastní režii čtenářů)
- dánské daně z příjmu fyzických osob činí přes 40%
- informační služba přijímá objednávky přes Interent, e-mailem i telefonicky
- čtenáři mají k dispozici poslední techniku a na naše poměry neuvěřitelné množství pracovních stanic a kopírek
- tiskové výstupy jsou zdarma, stejně jako přístup na Internet
- DNLB používá pro systematickou klasifikaci vlastní selekční jazyk, rovněž pro otevřené sklady a referenční sbírky se používají specializované a od sebe různé systémy signatur a lokačních značek
- kromě informační služby (která se plně stará o katalogy a vyhledávání informací) knihovna udržuje i helpdesk - centrum - kde poradí a zodpoví veškeré dotazy čtenářů
- systémoví knihovníci i pracovníci z jiných oddělení se běžně podílí na službách, jak u informačního pultu, tak u helpdesku
Zajímavosti z druhého týdne:
- národním bibliografickým formátem je DaneMARC verze 2, odvozený z formátu MARC; v poslední době je značný tlak na jeho další zjednodušení (např, již ve verzi 2 byla téměř zcela potlačena role indikátorů)
- 90% záznamů je přejímáno ze souborného katalogu DanBib provozovaného DBC (Střediskem pro dánské knihovny) prostřednictvím protokolu Z39.50
- pro knihovníky není prioritou 100 %-ně správný a bezchybný záznam, ale záznam pořízený v takové kvalitě, aby vyhledávácí pole byla maximálně korektní - díky DanBibu a tomuto přístupu je tak produktivita katalogizátora velice vysoká
- pro předmětovou klasifikaci se používá MeSH a předmětová hesla Kongresové knihovny, nepoužívají se ani znaky MDT, ani DDT či jiného odvozeného jazyka
- knihovna používá jen minimum vlastních polí, jednou z výjimek je pole BAS, které poměrně detailně (možná až příliš) rozlišuje záznamy na několik desítek podmnožin
- systémoví katalogizátoři hojně využívají globálních oprav v záznamech
- v lince zpracování není přítomna poslední instance revizora, ale každý katalogizátor si reviduje knihy sám za sebe
- validační pravidla se uplatňují toliko na úrovni polí a jejich podpolí
- znaky z české abecedy se přepisují obvykle bez diakritiky
- přepis cyrilice se řídí vlastními pravidly, odlišnými od anglosaské tradice (např. č se přepisuje jako c a nikoliv jako tch)
Zajímavosti z třetího týdne:
- velikost fondu činí cca 7200 periodik, z toho 1500 z dánské produkce, 3700 předplacených a 2000 akcesovaných výměnou a dary
- v tom cca 1200 periodik je dodávaných v elektronické podobě, e-periodika mají pouze speciální pole, nikoliv samostatný záznam
- rozpočet pro nákup seriálů (údaj z roku 1996) činil 12,7 mil. DKK!
- stejně jako bibliografické záznamy monografií jsou i bibliografické záznamy seriálů přejímané z DanBibu
- potýkají se s tradičními problémy v lince seriálů: změny názvů, změny v periodicitě vydávání v průběhu roku, inteligentní mechanismus urgence objednaných a nedodaných čísel
- od roku 1990 jsou jednotlivá čísla dostupná ve volném výběru (otevřeném skladu)
- běžné ročníky se od 80. let nevážou, pouze seskupují do tvrdých kartonových desek
- jednotlivá čísla se půjčují absenčně (standardní výpůjční lhůtou je jeden 1 týden)
- každý jednotlivý výtisk je opatřen vlastním čárovým kódem
- cirkulační seznamy používají pouze pro interní potřebu
Zajímavosti ze čtvrtého týdne:
- akvizice se týká výhradně monografií, objednávání seriálů si řídí oddělení seriálů
- kurzy se přepočítávají pouze několikrát do roka a poskytují jen orientační informaci
- chybí inteligentní mechanismus pro urgování dodavatelů o nedodaných a objednaných titulech
- zde se používá na prvním místě v lince zpracování DanBib, přejatý záznam se dále kromě lokální poznámky o akvizici a vyplnění pole BAS neopracovává
- ekonomický systém je zpracovávaný paralelně (Navision) a není propojený se systémem ALEPH
- o právo povinného výtisku přišla DNLB před dvěma lety, nicméně tato ztráta byla více než dostatečně kompenzována finanční dotací na nákup monografií a seriálů
- meziknihovní výpůjční služba funguje rovněž na bázi souborného katalogu DanBib, on-line jsou do ní zapojeny všechny dánské veřejné knihovny, a úroveň MVS v Dánsku dosahuje 35 násobku běžného evropského výkonu
- dánská MVS je bezkonkurenčně nejrychlejší: dodávky uvnitř země jsou vyřizovány v rámci jednoho nebo dvou dní, ze zahraničních zdrojů se využívá především British Library (zatím prostřednictvím ArtTel 2, plánuje se přechod na ARTemail), doba dodání se pohybuje v průměru kolem tří dnů, a OCLC (prostřednictvím Passportu), doba dodání se pohybuje do 1-2 týdnů
- špatné zkušenosti jsou s francouzskými knihovnami z pařížského departmentu
- pro podávání MVS objednávek či fotokopií slouží stejný formulář jako pro běžné žádanky (tato jednotnost značně usnadňuje čtenáři orientaci v procesu podávání žádanek na dokument)
Je zřejmé, že snaha o vtělení dojmů, pocitů, poznatků a vědomostí nabytých během měsíce do rozsahu dvou či tří stránek je předem ztraceným pokusem, asi se stejnou šancí na úspěch jako když pustíte z vrcholu petřínské věže vajíčko a doufáte, že se z něj na jeho cestě za gravitací vyklube žluté kuřátko a začne létat.
Čtenář jistě chápe, že výše uvedené mělo toliko ilustrovat rozsah a aspekty některých služeb dánských knihoven. Více o DNLB se lze dozvědět na http://www.dnlb.dk/. K prohlédnutí doporučuji minimálně kolekci digitalizovaných historických fondů pod názvem Flora Danica .
Ve volném čase
Kromě studijních povinností, jejichž plnění bylo radostí, zbyla řada hodin na prohlídku nádherné metropole Dánska, jejího bližšího i vzdálenějšího okolí. Nebudu se Vás snažit ohromit detailním výčtem katedrál, muzeí, galerií, kostelů, koncertů, zahrad, zámků, výstav aj. kulturních stánků, které jsem měl možnost shlédnout.V případě Kodaně toliko doporučuji si vyzvednout mapu města (Kobenhavn Bykort), program na příslušný měsíc (Copenhagen This Month) a případně zakoupit Copenhagen Card (na 1, 2 nebo 3 dny - v ceně ideální průvodce, vstupné do 50 muzeí a atrakcí a doprava v metropolitní oblasti kolem Kodaně zdarma). K nalezení v Informačním centru blízko hlavního nádraží či na stanicích rychlovlaků (S-tog). Za jasného a slunečného dne nemůžete propásnout nádherný výhled na město z věže Vor Frelsers Kirke, nenavštívit Kastellet či jeden z kodaňských hřbitovů.
V okolí Kodaně milovníky moderního umění přikovají na místo muzeum Louisiana v Humlbaeku a muzeum Arken poblíž Ishoje. Rovněž výlety kolem pobřeží na jih do Koge, na sever do Helsing¸ru, či na západ do Roskilde či Hiller¸du uchvátí. Mimo Sjellaend se nabízí Odense a museum Hanse Christiana Andersena (jehož sochu na náměstí před kodaňskou radnicí určitě neminete bez povšimnutí), a Jutland byl příliš rozsáhlý, než abych jej ve dvou dnech stačil zmapovat.
Zkrátka k vidění, slyšení a zapamatování toho bylo neuvěřitelně mnoho.
Závěrem
Studijní stáž do DNLB mohu hodnotit jako nadmíru úspěšnou. Po všech stránkách: profesionální, kulturní i lidské. Navázána byla řada kontaktů, které byly umocněny a prohloubeny během dalšího týdenního pobytu v Kodani při příležitosti LIBER konference (27.-30.6 2000). O tom ale už pojednává jiný článek.Na závěr bych rád poděkoval všem zúčastněným, kteří se podíleli na zajištění a zprostředkování mého pobytu:
Lissa Shin (DNLA)
Elisabeth Lylloff (DNLA)
Ingbritt Butina (DNLB)
Anne B. Sandfaer (DNLB)
Liselotte Jorgensen (DNLB)
Susanne Christoffersen (DNLB)
Torben Jorgensen (DNLB)
Per Morten Sorensen (DNLB)
Lene Wendelboe (DNLB)
Henriette Fog (DNLB)
Michael Bonnesen (DNLB)
Frank Amdisen (DNLB)
Kira Stine Hansen (DNLB)
Hans Erik Toft (DNLB)
Ulla Nielsen (DNLB)
Torsten Schlichtkrull (DNLB)
Iva Příbramská (Národní knihovna ČR)
Marie Nádvorníková (VKOL)
Nadace knihoven (zastoupená dr. Jiřinou Bínovou, SVKKL)
TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakce vkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498. |
Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz
© 2008-2023 Vědecká knihovna v Olomouci
Tisk stránky | Mapa webu | Zajímavé odkazy
| RSS 