Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

SETKÁNÍ NAAUG A SMUG V IOWA CITY (31.5.-4.6. 2003)

Martin Vojnar

Na přelomu května a června t.r. jsem se zúčastnil dvou zajímavých knihovnických konferencí konaných ve městě (a státě) Iowa na stejnojmenné univerzitě. Město se nachází nedaleko od Cedar Rapids. Nelze totiž nevzpomenout, že Cedar Rapids je u nás proslavené především díky českým a slovenským emigrantům, kteří ve městě vybudovali České a slovenské muzeum historie. Oprávněně: v přátelském prostředí se člověk cítil jako doma. Bohužel na bližší prozkoumání nebylo mnoho času díky nabitému programu obou akcí.

Od soboty do středy (31.5. až 4.6.) na sebe navazovalo setkání severoamerických uživatelů knihovního systému Aleph (NAAUG, http://www.naaug.org/) a setkání uživatelů produktů Metalib, SFX a DigiTool (SMUG, http://www.smugnet.org/).

První tři zmíněné nástroje jsou v naší zemi dostatečně známé a tradičně používané i našimi knihovnami: Aleph 500 (http://aleph.cuni.cz/) provozuje nebo implementuje v České republice 11 knihoven, na Slovensku 6 knihoven (http://www.sualeph.cz/).

Na produktech Metalib (http://metalib.cuni.cz/) a SFX (http://sfx.cuni.cz) je založen provoz Jednotné informační brány (http://www.jib.cz/). Moderního nástroje pro linkování SFX využívá také konsorcium vzniklé v rámci řešení projektu LI01018 (http://www.stk.cz/li01018/).

Na profesionální budování a zpřístupňování digitálních knihoven pomocí nástroje DigiTool (http://digitool.cuni.cz/) naši uživatelé teprve čekají.

Nejprve se ale věnujme Alephu. Roční setkání NAAUG se konalo letos již počtvrté a bylo to znát. Průběh celé akce byl hladký, s velkým důrazem na neformální výměnu zkušeností mezi uživateli. Zatímco na mezinárodním sdružení uživatelů Alephu (ICAU, http://www.icau.org/) se můžeme setkat spíše s delšími přednáškami (60-90 minut), Američané dávají přednost pracovním skupinkám, posterům a kratším uživatelským vystoupením (30-45 minut). Oproti loňskému ročníku se rozrostla mezinárodní účast. Kromě zástupců firmy ExLibris z Izraele (Azriel Morag, Matti Shem Tov, Dalia Mendelsson, Barbara Radel, Judy Levi) přijeli i účastníci z Jihoafrické republiky (sdružení CALICO), Dánska, Velké Británie, Islandu a České republiky.

Jaký tedy byl letošní program a co zajímavého jsme se dozvěděli?

31.5. (sobota) - NAAUG, den první

Po náročnější cestě (27 hodin) nás v podvečer čekalo ubytování a přivítání ředitele univerzitní knihovní sítě Larryho Woodse a prezidenta ExLibris Azriela Moraga. Kromě technických a organizačních pokynů zazněla i některá statistická čísla:

  • na konferenci přijelo 265 účastníků
  • z 64 knihoven a institucí
  • mezi nimi 9 mezinárodních hostů z 5 zemí

Po přípitku a malé jazzové vložce se přítomní z nejslavnostnějšího místa celé univerzity, McBride Hall (který sloužívá rovněž jako divadelní sál), odebrali k diskusím a rozhovorům do blízkých kuloárů.

1.6. (neděle) - NAAUG, den druhý

Úvodní firemní prezentace ExLibris zahájil v neděli Azriel Morag, který mluvil nejen o současném stavu firmy (220 zaměstnanců, 6 poboček a celosvětová síť distributorů, mezi něž v loňském roce přibyl i Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy, viz http://aleph.cuni.cz/), ale představil i nové tváře a změny ve vedení firmy. Matti Shem Tov se stal novým výkonným ředitelem (CEO) místo Sami Kamhiho, Natan Lev se stal operačním ředitelem a na jeho místo ředitele podpory nastoupil Juppi Hertzmann. Viceprezidentem prodeje se stal v ExLibris USA Russell McDonald a do čela správní rady byl jmenován Robert Walton. Z pozice ředitele ExLibris USA odešel Carl Grant, jeho pozici zaujal Oren Beit-Arie. Na závěr připomněl Azriel Morag poslední úspěchy firmy:

  • Britská knihovna podepsala komplexní kontrakt na dodávku všech komponent ExLibris,
  • finské národní konsorcium FinElib si zvolilo Metalib jako národní finský portál,
  • dále pokračuje expanze produktů Metalib a SFX na americkém trhu (za poslední rok se počet zákazníků zdvojnásobil na 400).

Tím se roztočil celý kolotoč přednášek a paralelních sekcí. Co nás čeká v blízké budoucnosti, předvedla Barbara Radel a Judy Levi. Jednalo se o první prezentaci očekávaných vlastností systému Aleph 500, verze 16. Vývoj této verze byl dokončen na začátku letošního roku. Poté proběhlo několikaměsíční testování kvality a od září je systém k dispozici pro instalace v nových knihovnách. Pro knihovny přecházející z nižších verzích bude základní balík k dispozici ke konci roku. Jedním z prvních uživatelů verze 16 bude Harvard University, která tuto verzi spouští do provozu v průběhu září. Firma ExLibris tak potvrdila současnou strategii při uvolňování verzí (1x ročně). Navíc slíbila, že tento rok na setkání ICAU ve Vídni (22.-24.9.) oznámí uvedení lepšího systému ohledně uvolňování informací o nových verzích, včetně jejich harmonogramu, požadavků na hardware a základních vlastností.

Hlavní novinky, které bude verze 16 obsahovat, se dělí do tří kategorií:

  1. uživatelský klient (pro knihovníky)
  2. vylepšení funkcí
  3. změny v systémové architektuře

Změna podoby uživatelského klienta není zcela zásadní novinkou, již od verze 15 byla tvář modulu Výpůjčka jiná, nyní se toto rozhraní stává integrální součástí celého klienta. Ubude modulů: Akvizice a Seriály se slučují, rovněž Katalogizace a Jednotky se slučují, zanikají samostatné moduly Opac (bude součástí každého modulu), Správa (jednotlivé funkce přechází do různých modulů), Správce úloh a tisků (bude součástí každého modulu) a MVS (přechází do www rozhraní - pozn. zde není přesun ještě jednoznačně potvrzen, neboť řada uživatelů se změnou nesouhlasí).

Dojde tak k posílení jednoduchosti ovládání klienta a k prohloubení integrace. Klient se bude chovat jako běžná aplikace v prostředí Windows (jednotná pracovní plocha, nabídka, menu, možnost bohatých úprav prostřednictvím klávesových zkratek). Okna, která zobrazují data, jsou řízena HTML šablonami. Univerzálně funguje kopírování a vkládání libovolných textových údajů. Na každém místě v klientovi je možné vložit libovolnou hodnotu znakové sady Unicode (UTF-8).

Na těchto úpravách a změnách má velký podíl pracovní skupina složená z uživatelů (tzv. Focus Group), která se průběžně vyjadřovala k nové tváři klienta, hodnotila jeho kladné stránky a doporučovala změny na základě měřitelné složitosti pracovních postupů.

Ohledně vylepšení jednotlivých funkcí se mohou uživatelé těšit na:

  • inteligentnější prohlížení rejstříků s rychlou možností změny rejstříku
  • zobrazení externího odkazu (pole 856) ve stručném zobrazení
  • možnost ukládat záznamy ve strukturovaném formátu pro citační nástroje, např. EndNote, ProCite apod.
  • uložení a import výsledků vyhledávání do samostatného souboru na lokální disk
  • současné prohlížení záznamu ve stručném a úplném formátu s vzájemnou aktualizací
  • maximální velikost pole byla rozšířena z 2000 znaků na 5000 znaků
  • je možné zapnout kontrolní součet pro ISSN
  • katalogizátor může ověřit obsah externího odkazu v okně s integrovaným prohlížečem, v tomto okně může ověřit i zobrazení katalogizovaného záznamu v OPACu
  • vylepšení ovládání "plovoucí" klávesnice a přímé kopírování znaků
  • záznam čtenáře lze doplnit jeho fotografií, kterou lze upravit on-line z připojené kamery
  • pro počítání poplatků z prodlení byly doplněny nové možnosti (pevná částka na určitý počet dnů)
  • server pro samoobslužnou výpůjčku umí komunikovat standardními protokoly SIP1 a SIP2
  • informace o čtenářích jsou převedeny do samostatné USR báze s možností evidence v MARC formátu
  • pracovní stanice je možné identifikovat podle interních IP adres, externích IP adres nebo podle přiřazených identifikátorů (v případě jejich dynamického přidělování)
  • při objednávce dokumentu pro konkrétního čtenáře mu může být automaticky po příchodu materiálu vytvořena rezervace
  • daň z přidané hodnoty lze sledovat pro každý řádek faktury
  • byl rozšířen repertoár EDI služeb, zejména pro urgence a stornování objednávek
  • rozšířeny byly možnosti filtrování a práce s historií urgencí, objednávek a transakcí v modulu Akvizice
  • MVS modul je zásadně rozšířen a nyní podporuje oba standardy ISO 10160 a 10161, odesílání a příjem požadavků mezi automatizovanými MVS systémy tak může probíhat z velké části bez nutnosti přepisu požadavků

Změny v systémové architektuře rovněž odráží výsledky spolupráce s uživateli, kde byly implementovány požadavky Ad Hoc Reporting Group. Tabulka stručného bibliografického záznamu (tab22) je rozšířena o dalších pět uživatelských polí. Paralelně je možné budovat Z00R, relační tabulku bibliografických dokumentů, na kterou se dají uplatňovat všechny potřebné funkce jazyka SQL. Databáze Oracle je nyní zakládána ve znakové sadě Unicode (UTF-8). Veškeré tiskové mechanismy byly převedeny do prostředí XML/XSL, což zaručuje maximální flexibilitu tiskových výstupů včetně možnosti používání obrázků a externích odkazů.

Výrazným krokem vpřed je zavedení možnosti paralelního indexování, tj. vytváření nových indexů se zachováním stávajícího, který je nahrazen až ve chvíli, kdy se ukončí budování nového. Výsledkem je minimální uzávěrka indexů i při jejich přebudování. Na druhou stranu tento proces vyžaduje dvojnásobné místo na disku pro daný index.

Poslední avizovanou změnou bylo zavedení nového typu báze XXX70, tzv. Media Booking Library. Při objednávkách audiovizuálního materiálu umožní současnou rezervaci pracovního místa pro studium požadovaného dokumentu (např. video stanici pro videokazetu, audio pracoviště pro poslech hudebního CD, počítač pro prohlížení obsahu výukového CD-ROM apod.).

Od báječných vlastností nových verzí jsme se díky Dalii Mendelsson vrátili do reality běžných dní - k aktuálním tématům podpory systému Aleph.

Byla prezentována změna rozhraní PRB databáze, přes kterou knihovny hlásí své problémy. Nová tvář je založena na Metalibu a podpoře umožňuje integraci informací o problémech, zákaznících a jejich instalacích a implementacích. Pro české a slovenské knihovny to není žádné překvapení, novou podobu PRB databáze znají z její české mutace, kterou používá lokální distributor v ČR a SR, ÚVT UK (http://prb.aleph.cuni.cz/).

Lépe se nyní dají sledovat vzájemně související problémy, připojovat externí soubory a pracovat s jednotlivými problémy (např. prostřednictvím poznámek).

Stávající obsah staré databáze byl samozřejmě převeden do databáze nové. Aktuálně se pracuje na možnosti prohlížet paralelně problémy všech knihoven.

Dalším zajímavým oznámením byla zpráva o konání systémového semináře ExLibris v roce 2004. Předpokládaným místem konání bude Istanbul, pravděpodobným termínem přelom březen/duben.

Dopolední blok ExLibris uzavřeli Jerry Specht a Marie Erdman. Jejich tématem byly indexy pro vyhledávání a veškerá související témata. V systému Aleph se pracuje celkem s pěti různými druhy indexů: rejstříky, přímými indexy, indexy slov, indexy pro řazení a stručným bibliografickým záznamem. Těm odpovídají příslušné oraclovské tabulky a příslušné procedury pro vytváření a udržování indexů:

  • rejstříky (z01, z02, z0102), generování přes p_manage_02 a p_manage_32, aktualizace přes ue_08 a ue_01 a p_manage_34, údržba přes p_manage_15, p_manage_16 a p_manage_17
  • přímé indexy (z11), generování přes p_manage_07, aktualizace probíhá automaticky
  • indexy slov (z95,z950,z97,z98,z980), generování přes p_manage_01, aktualizace přes ue_01 a ue_08
  • indexy pro řazení (z101), generování přes p_manage_27, aktualizace probíhá automaticky
  • stručný bibliografický záznam, generování přes p_manage_25, aktualizace probíhá automaticky

Novinky verze 15.2, které se týkají indexování:

  • tab11 je rozdělena do samostatných sekcí (souborů) podle typu indexu (tab11_aut, tab11_acc, tab11_ind a tab11_wrd)
  • v rámci budování rejstříků je možné vytvářet kromě textu pro řazení a pro zobrazení tzv. normalizovaný text, který se používá pro seskupování různých textů pro zobrazování pod jedno záhlaví
  • p_manage_34 se již nemusí používat, systém se stará o aktualizaci automaticky (ue_01, ue_08)
  • nová tabulka Z0101 umožňuje udržovat více hesel pro stručné zobrazení
  • nová služba p_manage_105 pro identifikaci osamocených záhlaví bez vazby na bibliografický záznam
  • tab_sort obsahuje kód pro proceduru použitou pro řazení (dříve tab01.lng)
  • tab22 umožňuje formátování podle pravidel edit_field a edit_paragraph

Po polední přestávce měly své místo na programu paralelní uživatelské sekce, postery a diskusní skupiny. Ty doplňoval po celý průběh konference samoobslužný výměnný dokumentační pult, který sloužil k vzájemnému sdílení uživatelské dokumentace. Výborný nápad! Jednotlivé kusy budou po skončení konference vystaveny na www stránkách NAAUG. Domluveno a dohodnuto v pěti minutách. Protože současně probíhalo až 8 sekcí, zachycuji zde jejich přehled se stručnou charakteristikou a kontakty na autory.

Zpracovávání sestav na Harvardu (Martha Creedon) popisovalo vytváření samostatného datového skladu distribuovaným způsobem, který se dále používá pro libovolné statistiky.

Co bychom dělali jinak, kdybychom věděli (Betsy Friesen) se týkalo různých konkrétních rozhodnutí učiněných v průběhu implementace, z nichž některé se osvědčily a některé méně.

WWW standardy a Aleph OPAC (Sasha Jerabek) popisovalo problémy s kustomizací OPACu, aby plně vyhovoval dnešním požadavkům WWW publikování. Bohužel ne se všemi se podařilo zcela vypořádat (např. JavaScript).

Uzávěrka fiskálního roku v Alephu (Christine Moulen) se věnovalo přípravným a realizačním krokům, které je třeba provést v Akvizici a Seriálech, aby rozpočty a související údaje byly korektně převedeny do dalšího roku.

Jak realizovat požadavky na rozvoj (Larry Woods) popisovalo dvouletou zkušenost autora s řízením procesu požadavků na rozvoj, s jejich sběrem, hodnocením, komunikaci s ExLibris, přidělováním bodů, rozhodováním o prioritách a volbami. I když se na závěr může zdát, že se jedná o příliš mnoho povyku pro nic (po roční práci několika desítek lidí je výsledkem realizace desíti požadavků až ve verzi, která bude uvolněna za dva roky), ukázalo se, že v průběhu procesu vzniká řada významných pozitivních efektů a že řada nápadů se dostává do verzí i dříve než za dva roky na základě rozhodnutí ExLibris.

Nástroje přežití systémového knihovníka (Natalie Sturr) dokumentovalo náročnost práce systémového knihovníka, potřebu orientovat se nejen ve stávající produkční verzi, slaďovat často odlišné záměry a potřeby jednotlivých oddělení knihovny a jiné úkoly. Důkladná znalost Unixu, práce na serveru, SQL, komunikace s databází a jiných možností (Perl) jsou často velmi užitečné, ne-li přímo nezbytné.

Rozhraní klienta: Výpůjčka (Ezra Schwartz) shrnovalo dosavadní práci v procesu restrukturalizace uživatelského rozhraní. Klíčovým místem úspěchu se ukázala být metodika měření pracovních postupů kombinována s pravidelnými setkáními pracovních skupin složených z uživatelů systému (tzv. Focus Group).

Správa technologické infrastruktury pro potřeby konzorcia (Joseph Thornton) bylo bohužel z důvodu neúčasti přednášejícího zrušena.

TextPad, nástroj pro editaci tabulek pod Windows (Jane Aitkens) se soustředilo na popis nástroje, kterým je možné editovat a spravovat nastavení Alephu pod Windows. Levný shareware je nabitý řadou funkcí, které z něj v celém pracovním postupu činí neocenitelného pomocníka pro knihovníky, jimž unixový editor vi/vim příliš nezachutnal.

Autority, po roce (Andy Perry) charakterizovalo vlastnosti dynamické údržby autoritních souborů zejména spojených s chováním pole UPD. Zazněly různé možnosti jak dosáhnout požadovaného chování s minimalizací nepříjemných efektů (u nás bylo vyřešeno používáním pole $$3 v záhlavích bibliografického i autoritního záznamu).

Bezpečnost dat a modul Správa: co je třeba udělat? (Larry Deck) se věnovalo specifikaci funkcí, které nyní chybí nebo jsou nedostatečné v rámci letošní vývojové oblasti NAAUG. Především se mluvilo o rozšíření uživatelských údajů, zlepšení přehlednosti a zrychlení přidělování práv a doplnění vybraných funkcí do modulu AlephADM (komentáře, hromadné označování).

Za požadavky na výpůjčku (Lea M. Messman-Mandicott) hodnotilo implementaci speciálního požadavku marylandské univerzity, aby byl výběr volného exempláře při objednávce čtenářem automaticky optimalizován na základě jeho příslušnosti ke konkrétnímu kampusu.

Propojení elektronických časopisů s Alephem (Susan Pyzynski) popisovalo cestu hledání ideálního spojení OPACu a seznamu elektronických časopisů. Nakonec se vhodným nástrojem ukázalo externí řešení od ASP (Serials Solutions) a pravidelný import jimi dodávaných dat podle profilu odběru knihovny. (Jiné knihovny řeší stejný problém využitím exportu aktivovaných cílů znalostní báze SFX.)

Jak upozornit na nové tituly (Donna Stevenson) rozebíralo možné přístupy ke zpřístupnění nových titulů. Většina knihoven se vydala cestou generování samostatných seznamů novinek, jiné pracují vhodnými externími odkazy nad samotnou alephovskou bází, jiné se rozhodly implementovat službu SDI, která vyžaduje stanovení profilu a e-mail čtenáře.

Využití maker v modulu Akvizice (Elizabeth Vernon) se zabývalo vybranými pracovními postupy v Akvizici a jejich možnou dodatečnou automatizací s pomocí nástrojů MacroExpress a FileMaker.

Implementace Alephu v 60 kampusech (Maureen Zajkowski) shrnovala dosavadní výsledky konsorcia SUNY (State University New York), které je největší implementací Alephu na světě. Důkladná příprava a formální organizace je nezbytnou podmínkou. Přesto dochází k určitému skluzu proti původnímu plánu, který nepočítal s tak dynamickým rozšiřováním dalších služeb (SFX aj.).

2.6. (pondělí) - NAAUG, den třetí

Po náročných snídaních, na které si evropský účastník zvyká hůře, pokračovala konference třetím, závěrečným dnem. Zahájila ji sekce nazvaná "otázky a odpovědi" uspořádaná podle pařížského vzoru ICAU z loňského roku. U kulatého stolu odpovídali vybraní zástupci ExLibris na rozličné dotazy z řad uživatelů. Dozvěděli jsme se například, že:

  • vazbu dokumentů je možné řídit přes externí komponentu se samostatným licencováním
  • uvolňování nových verzí bude na nejbližším setkání ve Vídni věnováno samostatné vystoupení a upřesněn jejich harmonogram
  • ve verzi 16 bude možné provozovat jak Oracle 8, tak pro nové knihovny i Oracle 9
  • ExLibris doporučuje alespoň jednou za měsíc restart serveru
  • součástí verze 16 bude nový Z39.50 server běžící na samostatném serveru odpovídající tak na novou iniciativu NISO o Metavyhledávání
  • dojde k zlepšení firemního řízení produktů
  • pro potřeby NCIP je ve verzi 16 nahrazena samoobslužná výpůjčka standardním protokolem SIP2
  • ve verzi 16 je její součástí OAI server
  • ExLibris se snaží implementovat standardy do 1 roku od jejich zveřejnění

Dále Dale Flecker, současný předseda NAAUG, pokračoval s pravidelnou roční agendou sdružení:

  1. byla potvrzena strategie jejich uspořádání (řídící výbor zajišťuje program, hostitel organizaci), příští rok se bude konat v Chicagu a pořadatelem bude ExLibris USA
  2. přečetl odpovědi ExLibris na závěry pracovní skupiny Ad Hoc Reporting Group:
    • Z00R a rozšířená tab22 byly implementovány ve verzi 15.2
    • paralelní indexování bylo implementováno ve verzi 16
    • normalizace databáze bude implementována ve verzi 17
    • na vytvoření datového slovníku a zlepšení dokumentace v tomto směru se dosud pracuje
    • zatím není vydáno žádné doporučení, ani k dispozici metodika a podpora pro nástroj třetí strany k dotazování do databáze a vytváření uživatelských sestav; původní plán se zpomalil po odchodu Carla Granta, nyní řídící výbor nejprve pro takový nástroj doporučí kritéria a stanoví specifikaci a požadovaný rozsah funkcí
  3. potvrdil správu elektronických časopisů jako vývojovou oblast pro další rok (2003/2004), neboť jsou zde roztříštěné zdroje (Aleph, Metalib, SFX, Serials Solutions aj.), neexistuje jasný integrující prvek a chybí automatizované postupy, společně s ICAU bude vytvořena pracovní skupina, která provede analýzu a doporučí kroky a opatření podobně jako Ad Hoc Reporting Group
  4. konstatoval s uspokojením pokračující dobrou spolupráci s ICAU a společná setkání řídících výborů

Pro shrnutí současného stavu požadavků NAAUG na rozvoj převzal slovo Larry Woods. Nejprve charakterizoval koncový stav třetího ročníku zpracování požadavků - poučení se z dvou předchozích let, zapojení více osob na bázi dobrovolnosti, určitá formalizace práce a propracovaný harmonogram. Za velmi užitečné označil průběžné setkání se zástupci ExLibris (Michael Kaplan, Dalia Mendelsson), které vyjasnilo některé problémy a odstranilo nejasnosti v chápání konkrétních požadavků.

Připomenul letošní schéma a pracovní postup, který je až na způsob práce pracovních skupin shodný s postupem ICAU. V rámci NAAUG jsou totiž požadavky oborově tříděny a rozhoduje se o jejich prioritě na úrovni šesti pracovních skupin (které mají 5 až 10 členů). V ICAU zpracovává požadavky 1-3 koordinátoři podle modulu a o jejich prioritě rozhoduje celouživatelské hlasování.

Výsledky představuje 7 přijatých požadavků, které budou implementovány ve verzi 18. Největší důraz při hlasování nakonec získaly požadavky z pracovní skupiny pro katalogizaci a OPAC (celkem 5).

V širší diskusi byly zopakovány teze z paralelní sekce: ačkoliv se může zdát, že tímto procesem získávají uživatelé za hodně peněz jen málo muziky, je třeba mít na paměti vedlejší pozitivní efekty celého procesu. Současně bylo dohodnuto s ExLibris, že kromě běžných požadavků na rozvoj bude každým rokem zpracovávána jedna vývojová oblast.

Poté Larry Woods oznámil, že je čas předat žezlo koordinátora požadavků na rozvoj a na jeho místo nastoupila zkušená Jane Aitkens z McGill University (Montreal). Ta uvedla plán na další rok a ve zbývajícím čase se stručně dotkla některých vybraných aspektů (spolupráce s ICAU, účast systémových pracovníků v každém modulu aj.).

Před polední pauzou ještě proběhly paralelní postery zaměřené na konkrétní problémy a ucelené postupy.

Mě nejvíce zaujala demonstrace nástroje e-Glue, který umožňuje interaktivně řídit pracovní postup. Ačkoliv příprava scénářů není snadná, jeho užití v praxi je intuitivní a značně pomáhá nejen začínajícím pracovníkům. Nepochybně by bylo jeho nasazení žádoucí i v rozhraní OPACu. Tady si budeme muset zatím ale počkat, neboť se jedná o GUI aplikaci, která se instaluje na lokální počítač uživatele. Bližší informace podá Suzanne Julich z University of Iowa.

Další postery se týkaly:

  • využití pole LKR typu ITM,
  • komunikace přes EDI s dodavatelem Blackwell,
  • procesu přechodu od rámcového webu (do 14.2 včetně) k bezrámcovému (od 14.2.5)
  • různých metod importu bibliografických záznamů, jednotek a holdingových záznamů nejen pomocí p_manage_50
  • zpracování archivních záznamů v Alephu
  • kontroly a validace URL obsažených v poli 856

Mezi přítomnými měl své místo i Ezra Schwartz, který demonstroval nového klienta v praxi a reagoval na otázky a komentáře sledujících uživatelů.

Na závěr samotné konference si mohli účastníci vybrat z posledních uživatelských sekcí. Já jsem navštívil příspěvek s netradičním názvem Dětské báze a jak se o ně starat od Jane Aitkens.

Východisko pro "dětské báze" spočívá v možnosti Alephu vytvářet logické báze. V případě, že jsou tyto báze co do velikosti velmi malé v poměru s ostatními záznamy ve fyzické bázi, dochází ke zpomalení odezvy v rejstřících logické báze. Lékem na tento problém je pak založení Oracle tabulky Z0102 a spuštění procedury p_manage_34 a p_manage_32. Jane Aitkens popisovala kompletní postup: od identifikace takových bází, přes jejich nastavení, spuštění generující procedury a nakonec nastavení pravidelného spouštění udržující procedury (denně).

K rozdělení logických bází lze využít pole TYP, které získáme přes program expand_doc_type s nastavením podle tab_type_config. Použijeme util H-1-10 pro stanovení kritérií, pro které báze je třeba budovat tabulku Z0102. Máme-li dost volného místa na disku, můžeme spustit p_manage_32. Po jejím dokončení spouštíme každé ráno p_manage_34.

Z uživatelského hlediska je velmi příjemné využít kódy pro logické báze v tab_base a rozlišit stejné www stránky OPACu podle typu logické báze (např. barvou, nadpisem apod.). Uživatel tak má ideální zpětnou vazbu, v rámci jaké logické báze se právě pohybuje. Zatímco ve verzi 14.2 není možné při budování Z0102 použít odkazy z autoritních záznamů, ve verzi 15.2 je již tato funkcionalita doplněna.

3.6. (úterý) - SMUG, den první

Vzápětí po skončení konference NAAUG pokračoval program plynule konferencí SMUG. Mělo to svoje důvody, téměř čtvrtina účastníků zůstala z předchozí akce. Sdružení uživatelů SFX a Metalibu je mladší (založeno v roce 2002) a na rozdíl od alephovského sdružení nemá formální strukturu. Nástroje SFX (http://sfx.cuni.cz/) a Metalib (http://metalib.cuni.cz/) patrně nemá cenu podrobněji představovat. Byly opakovaně popsány, jsou dnes dostatečně známé a je možné se s nimi setkat i u nás, v rámci projektu Jednotné informační brány (http://www.jib.cz/).

Na konferenci zazněla témata ze dvou oblastí: jednak zástupci ExLibris představovali nové vlastnosti, jednak si uživatelé vyměňovali své názory a zkušenosti s implementací zmíněných produktů.

Cyklus přednášek a vystoupení zahájil Oren Beit-Arie (prezident ExLibris USA) s rekapitulací aktivit posledních tří let a s pohledem upřeným do budoucnosti. Celý příběh začal v únoru 2000, kdy byla založena v rámci firmy samostatná divize informačních služeb. Centrum měla v Bostonu a soustředila se na vývoj dvou tehdy zcela neznámých produktů Metalib a SFX. Hlavní důraz byl kladen na modularitu a interoperabilitu aplikací s cílem zasáhnout digitální a hybridní prostředí. V květnu 2000 se objevila první betaverze SFX, založená na tehdy rodícím se standardu OpenURL. V průběhu roku 2001 byly uvolněny první ostré verze: SFX v.1 v květnu a Metalib v.1 v srpnu. O rok později následoval Metalib v.2 a na SFX v.2 jsme si museli počkat až do března letošního roku.

Poslání informační divize zůstává stejné: vývoj, řízení operací, podpora, marketing i prodej. Od začátku její pracovníci pokračují v sekundárních aktivitách - publikování článků, vystupování na prezentacích a seminářích, účast v NISO, aj. Důležitou součástí je trvalá komunikace s poskytovateli informačních zdrojů a prosazování procesu standardizace.

V současné době je vývoj zaměřen na standardizaci OpenURL verze 1.0, na podporu Open Archive Initiative, na aktivní podíl při specifikaci Shibboleth (nástroj pro autorizaci a autentikaci v různých oborech) a na spolupráci s jinými nástroji (campus-ware, e-learning systémy, MetaSearch aj.).

Ze zajímavých čísel uvedl Oren Beit-Arie především zdvojnásobení počtu zákazníků SFX a Metalib za poslední rok, nyní je jich přes 400 z celkem 26 zemí. Z toho v Severní Americe více než 55% a konsorciálními členy je až 70% institucí (celkem 22 konzorcií). Necelé dvě třetiny používají jiný knihovní systém než Aleph, z toho především Voyager a InnOpac. Z posledních úspěchů lze uvést např. University of Maryland, Calgary, British Columbia, Montreal, South Dakota Library Network, University of Michigan, Brandeis, AARLIN, FinElib, Britskou knihovnu, University of Pennsylvania, Villanova, Oregon, Illinois Wesleyan University aj. V květnu pracovalo v informační divizi přes 30 zaměstnanců na plný úvazek.

Kam informační divize směřuje? Určitě bude pokračovat vývoj stávajících produktů postavený na předchozích principech (standardy, zohlednění konsorcií i jednotlivých uživatelů, vzájemná integrace a interoperabilita, propojení s elektronickými časopisy a jejich správa, ). Z nových vlastností SFX lze zmínit např. službu pro obohacení stručných záznamů o časopisech jejich plnými záznamy v MARC21 nebo autorský nástroj pro vkládání citací v OpenURL. Změnou bude muset projít i samotná znalostní báze, která se značně rozrostla a bude třeba původní model centrální znalostní báze převést do distribuovaného prostředí (např. pro formát elektronických knih), jejíž části budou moci spravovat různí dodavatelé. Správcům SFX by také výrazně usnadnila život automatizovaná aktualizace obsahu znalostní báze. Metalib bude obsahovat podporu pro sběr dat prostřednictvím protokolu OAI, zlepšenou podporu konsorcií, příjemnější nástroj pro konfiguraci zdrojů komunikujících přes http:// protokol. Lze se těšit i na podporu regulárních výrazů, přímočařejší aktualizace centrální znalostní báze a konečně změn opět dozná na základě uživatelských studií i uživatelské a správcovské rozhraní aplikace.

Po krátké přestávce navázal svou prezentací Michael Kaplan. Představil čtvrtý produkt ExLibris s názvem DigiTool (http://digitool.cuni.cz/), který slouží jako nástroj pro budování a zpřístupňování obsahu digitálních knihoven se zvláštním důrazem na ošetření vlastnických práv a řízení procesů spojených se zpřístupňováním. Dokáže pracovat s rozsáhlými soubory dat a poskytovat vlastnosti systému šitého na míru. DigiTool lze použít dvojím způsobem: jednak jako nástroj pro zpřístupnění již existujících sbírek a databází, jednak jako podpůrný nástroj v průběhu digitalizace dokumentů s bohatými funkcemi pro popis a import objektu do digitální knihovny. Klíčovými vlastnostmi digitální knihovny jsou

  • vícevrstvá architektura nezávislá na formátu a protokolu
  • vícejazyčné prostředí založené na standardech s plnou podporou Unicode
  • konzistentní prostředí pro paralelní vyhledávání v tištěných i digitálních sbírkách
  • vícenásobné autentikační a autorizační možnosti
  • SDI (automatické rozesílání informací na základě profilu uživatele e-mailem)
  • správa autorských práv u objektů, které nelze volně zpřístupnit, a zajištění kontroly přístupu (např. pomocí LDAP, Kerberos, digitálních certifikátů a DOI)
  • standardní sestavy a výstupy, včetně statistik o copyrightu pro další sledování a využití
  • rozlišení volných a licencovaných zdrojů

Protože DigiTool je nejmladší produkt, nedosahuje úplné podpory všech formátů, ale většina z nich je již přítomna:

  • podpora pro nekvalifikovaný i kvalifikovaný Dublin Core, MARC21, UNIMARC, MAB, TEI, EAD aj. (lze definovat i vlastní uživatelské formáty)
  • podpora průmyslových datových formátů (TIFF, GIF, JPEG, PDF, HTML, XML aj.)
  • otevřené prostředí s podporou protokolů Z39.50, HTTP, Dienst, OAI-PMH, OpenURL

Nejdůležitější součástí DigiToolu je asi kontrola přístupu k obsahu digitální knihovny. Její zavedení má totiž dopady na informační politiku organizace. Nejen z legislativních důvodů podporuje sledování licenční politiky, dodržování autorských práv, vytváření jedinečných identifikátorů objektů, změnu vyhledávání, zpřístupňování a zejména sestavy a výstupy pro management organizace.

První verze byla instalována v loňském roce na univerzitě v Brandeis a Marylandu, jejichž výstupy je možné si prohlédnout na internetu. Verze 2.0 byla uvolněna v dubnu letošního roku a počet zákazníků překročil dvě desítky. Vývoj intenzivně pokračuje a soustředí se zejména na podporu LDAP, formáty METS a EAD a přístup pro aktualizace obsahu databáze přes www rozhraní tak, aby umožnilo třeba studentům nahrávat plné texty svých prací.

Druhou část své prezentace věnoval Michael Kaplan živému předvádění demoverze (viz http://www.digi-tool.com:8881/F, přístup na požádání sdělí ing. Dana Šimková z ÚVT UK, danacuni.cz).

Před polední pauzou proběhl ještě panel rychlých vystoupení jednotlivých uživatelů, většinou se jednalo o stručné reference stávajících projektů a o představení nových institucí. Judi Briden z Rochesteru tak informovala o zkušenostech s novým uživatelským rozhraním pro paralelní vyhledávání. Na univerzitě v Marylandu se rozhodli pro 16 spolupracujících institucí provozovat SFX server se stejným počtem samostatných instancí. Největší konsorcium SUNY bude provozovat SFX s největším počtem instancí pro 60 kampusů. O potřebě propojit SFX a Metalib se seznamy doporučené literatury hovořil Owen Stephens z Royal Holloway College of London. Velké zkušenosti s implementací SFX měla rovněž hostitelská instituce, University of Iowa, jednak z položených otázek směřovala třeba k podmíněnému zobrazování SFX tlačítek v bibliografických záznamech.

Odpolední blok zahájily paralelní sekce, kterých naštěstí nebylo tolik jako v případě NAAUG. V podstatě se uživatelské příspěvky dělily podle produktu na Metalib/SFX/DigiTool.

Margery Tibbetts jako zástupce projektu Digitální knihovna Kalifornie úspěšně referovala o způsobu jejich vyjednávání s dodavateli elektronických databází. Podmínka pro generování nastavitelných OpenURL tlačítek s možností linkování až na článek se stala výchozí a základní premisou. Na www stránkách SMUG bude zveřejněn jejich návrh dopisu se specifikací požadavků, kterým obesílali jednotlivé poskytovatele informačních zdrojů.

Další diskuse ukázala, že soustředěný tlak uživatelské základny může přesvědčit i velké poskytovatele ke změně rozhodnutí a že poskytovatelé často zkouší uplatňovat na jednotlivé uživatele triky v domnění, že se uživatelé navzájem neinformují. Některé informace byly nové pro ExLibris, naopak některé jejich informace byly nové pro uživatele, tudíž i tato výměna informací o poskytovatelích byla užitečná. Jako problematičtí byli identifikováni dodavatelé Lexus-Nexus a Belstein (Chemical Abstracts), kteří dosud nepodporují adekvátně technologie pro linkování a prosazují privátní řešení.

Na otázku, zda může pomocný SFX nástroj s názvem Citation Linker nahradit OPAC, se snažily odpovědět Donnice Cochenour a Michelle Wilde. Podle jejich názoru má smysl na www stránkách důsledně propagovat službu Citation Linker. Ačkoliv nenahradila počet vyhledávání v abecedním seznamu elektronických časopisů, počet dotazů na elektronické časopisy prostřednictvím tohoto formuláře stoupl trojnásobně. Předpokladem bylo zjednodušení formuláře a jeho úprava přímo na míru pro elektronické časopisy. Své argumenty doprovodily i přesnými statistikami www serveru a SFX serveru.

O projektu zpřístupnění samostatného seznamu elektronických časopisů hovořil i Jeremy Shellhase. Humboldt State University před nákupem SFX serveru nabízela jejich abecední přehled na samostatných www stránkách. Tento způsob měl různé nevýhody (podpora vyhledávání byla omezená, způsob aktualizace pracný), na druhé straně se dal používat velmi jednoduše. Po implementaci SFX serveru nahradili tento přehled exportovaným seznamem elektronických časopisů z centrální báze SFX, jak jej standardně SFX nabízí. Protože ale rozhraní tohoto seznamu nebylo tak intuitivní a prohledávatelné jako předchozí způsob, rozhodli se oba přístupy propojit. Údaje ze znalostní báze SFX jsou exportovány a převáděny do samostatné databáze v mysql, nad kterou je vybudován jednoduchý dotazovací aparát v jazyce PHP. Uživatelské rozhraní je téměř identické s úvodní nabídkou, ale možnosti vyhledávání jsou díky databázi propracovanější a díky SFX je také aktualizace výrazně snazší.

Dále mě zajímalo povídání Marka Dehmlowa o nabídce SFX služeb pro objednávku dokumentů přes MVS. S použitím jednoduchých nástrojů (PHP, Perl) a univerzitního serveru pro autentikaci nabízí Notre Dame uživatelsky přívětivou formou možnost MVS objednávky, kdy se do formuláře automaticky přenáší údaje o objednateli a potřebné bibliografické informace. Žadatel obdrží automaticky po odeslání e-mailovou potvrzenku o zaslání požadavku. Výhodou je rovněž statistické zpracování žádanek, podle toho, ze kterých SFX zdrojů přichází, tj. ze kterého zdroje citace pro MVS objednávku pochází.

Poslední paralelní sekcí bylo vystoupení Margery Tibbetts s příkladem implementace SFX serveru na University of California. Protože se nejedná o homogenní instituci, v jejím rámci byly nakoupeny dva SFX servery, jeden pro Digitální knihovnu Kalifornie, druhý pro samotnou univerzitu s jejími kampusy (na tomto serveru je pak provozováno souběžně několik instancí). Protože uzavřené smlouvy garantují uživatelům UC přístup do všech zdrojů obou implementací bez ohledu na příslušnost uživatelů, a přitom UC a DCL nakupují různé zdroje, bylo třeba vyřešit spolupráci obou SFX serverů.

Tento úkol ExLibris vyřešila promptně. Do SFX v.2 doplnila API rozhraní pro vzájemnou komunikaci SFX serverů tak, aby bylo možné sestavit SFX menu z nabídky obou serverů. Spojení služeb dvou serverů do jedné nabídky probíhá v pozadí a uživatel nepozná žádný rozdíl. Ať jej směřují SFX tlačítka na SFX server UC nebo DCL, vrácené SFX menu je pro daný záznam stejné, pouze design menu je odlišný v závislosti na serveru. Komunikace pomocí API je založena na prostém mechanismu detekce IP adres. Obdobný způsob deduplikace služeb SFX nabídky by bylo žádoucí použít mezi SFX servery JIB a LI01018.

4.6. (středa) - SMUG, den druhý

Na začátku druhého a závěrečného dne konference SMUG jsme se vrátili k některým tématům, které zazněly už předešlý den v úvodní přednášce Orena Beit-Arieho. Specialisté ExLibris na produkty SFX a Metalib totiž podrobněji rozebírali nové vlastnosti jejich aktuálních a budoucích verzí.

Nejprve obdržela slovo Nettie Lagace, která zhodnotila vlastnosti SFX v.2. Oproti předchozí verzi má plnou podporou Unicode (UTF-8), rozšířenou znalostní bázi, upravené rozhraní pro administrátora instance, zlepšenou podporu pro konsorciální instalace (ať už prostřednictvím více instancí a API, nebo prostřednictvím různých nastavení v rámci jedné instance), podrobnější abecední seznam elektronických časopisů získaných exportem ze znalostní báze a lepší Citation Linker.

Podpora UTF-8 znamená, že SFX server interně kóduje údaje v UTF-8 a že umí přijímat OpenURL v příslušných znakových sadách, k čemuž používá parametr char_set. Rovněž umí kódovat výstupní URL odesílaná SFX cílům podle potřeby.

Byla rozšířena tabulka objektů v znalostní bázi, jak co do obsahu (+90 tis. záznamů o elektronických knihách), tak co do struktury (podpora vícenásobných ISSN a běžného názvu časopisu). Rovněž je možné volitelně zobrazit informace o dostupnosti. U cílů byla oddělena speciální informace o proxy serverech a CrossRef, rovněž údaje o jménu a heslu lze nyní podchytit v příslušné poznámce. Lokální thresholdy se dají omezit konkrétní IP adresou nebo skupinou, což výrazně usnadní testování nových zdrojů/cílů.

Změna administrátorského rozhraní představuje přehledné rozdělení nástrojů, z nichž přibyly LookUp Tool a TargetMatcher pro úvodní nastavení znalostní báze a Threshold Tool a Export Tool pro pravidelnou údržbu znalostní báze založenou na měsíčních aktualizacích. Dále je možné evidovat různé přístupy a různé úrovně administrace od read-only až po plný přístup ke všem funkcím.

I v případě, že se rozhodne více institucí sdílet jednu instanci, mohou rozlišit:

  • lokální thresholdy pro každou instituci
  • seznamy exportovaných elektronických časopisů pro každou instituci
  • informace o proxy serveru pro každou instituci
  • potřebná uživatelská jména a hesla pro každou instituci

V případě, že je žádoucí, aby mezi sebou navzájem komunikovalo více SFX serverů, mohou využít speciální API, jak bylo popsáno v příspěvku M. Tibbetts.

Na ni navázala Jenny Walker s charakteristikou SFX v.3, jejíž uvolnění lze čekat na začátku roku 2004. Zopakovala základní principy, kterými se řídí vývoj produktu SFX (interoperabilita, uživatelsky orientovaný přístup, standardy). Novou funkcí, na které se pracuje, je možnost rozšířit stručné záznamy znalostní báze na plné záznamy se strukturou MARC. Dále se pracuje na statistikách a na plug-inu pro zobrazování SFX tlačítek v non-alephovských knihovních systémech. Určitými změnami pravděpodobně projde zobrazování nabídek v SFX menu (kategorizace a nastavení priorit, které ovlivní zobrazení služeb).

Asi nejdůležitější vlastností SFX v.3 bude podpora OpenURL 1.0, zatímco předchozí varianta OpenURL 0.1 se soustředila pouze na přenos záznamů bibliografické povahy, OpenURL bude schopné přenášet libovolnou informaci. Jednak obsahuje další žánry pro bibliografické údaje, jednak umožňuje používat další formáty metadat, specifikovat verzi protokolu, detailněji popsat kontext metadat, přeslat požadavek odkazem. Navíc jsou některé jeho struktury dále rozšiřitelné na základě registrace. Novými žánry jsou číslo časopisu, zpráva, dokument, disertace, patent, případně další registrované. Syntaxe může být kódována v XML nebo MARC a výčet párových dvojic elementů není definitivně omezen. Nově se k popisu kontextu používají další tři prvky. V OpenURL 0.1 to byly referent (bibliografický záznam), referrer (zdroj) a resolver (SFX server). V OpenURL 1.0 se k nim přidávají requester (uživatel, který posílá dotaz), referring entity (článek obsahující posílaná metadata) a service type (typ služby, kterou má resolver provést).

Pro snadnější implementaci OpenURL 1.0 byl dohodnut tzv. San Antonio profil (analogie Bath profilu pro Z39.50).

Z dalších vlastností vyjímám:

  • možnost přidávat objekty bez ISSN/ISBN
  • možnost přidávat lokální objekty
  • aktualizace znalostní báze z externích zdrojů

Po záplavě nových vlastností SFX se dostal na řadu Metalib. Nejprve Karen Groves charakterizovala aktuální revize 2.12 a 2.13. Naši uživatelé by je měli důvěrně znát z provozu Jednotné informační brány, která byla na verzi 2.13 upgradována jako jedna z prvních:

  • Vítanou vlastností bude patrně "rychlé vyhledávání", které umožňuje přímo z hlavní obrazovky zadat dotaz do předem připravené množiny zdrojů.
  • Po přihlášení uživatelů lze rozlišovat a zvýrazňovat tzv. Nové zdroje.
  • Ve stručných formátech zobrazení přibyl citační formát.
  • U autentikačních programů, které zasílají Metalibu zpět údaje o uživatelských kontech a adresách, je možné nastavit znakovou konverzi. Byly rozšířeny možnosti autentikace přes LDAP protokol.
  • Pro lepší orientaci byly doplněny nové chybové zprávy.
  • U zdrojů, které obsahují záznamy s plným textem, je možné přidat indikátor plného textu (ikona).
  • Každá instituce nebo pobočka může mít svého vlastního uživatele typu "host" s jinými předdefinovanými vlastnostmi.

Mezi nástroje pro správu znalostní báze přibyl nový konverzní a transformační program a programy, které vytváří OpenURL řetězec a řídí vyhledávání přes http:// protokol.

Revizí prošla systémová část, zejména zálohování, které nyní pracuje s nižšími nároky na volné místo. Aktualizace centrální znalostní báze obsahovala v revizi 2.13 celkem 82 změn a 68 nových konfigurací (z toho 31 Z39.50/MARC, 18 Z39.50/SUTRS a 19 pomocí http://).

Zajímavým nástrojem je WebConfig, který podporuje připojení zdrojů dostupných pouze přes http:// protokol. Jedná se o formuláře, které umožní vytvořit správné řetězce pro zadání dotazu a získání výsledku. Takový zdroj se pak nabízí v Metalibu jako Search and Link.

Poté se u řečnického pultíku objevila opět Jenny Walker, tentokrát s očekávanými novými vlastnostmi Metalibu verze 3.

V plánu je rozšíření funkcionality integrace elektronických časopisů ze znalostní báze SFX do Metalibu a jejich zpřístupnění jako samostatného zdroje. Tím se rozšiřuje funkce Metalibu od terciárního vyhledávače směrem k sekundárnímu a s vazbou na plné texty i směrem k primárnímu poskytovateli plných textů.

Samostatnou kapitolu tvoří rychle se rozvíjející iniciativa OAI, jehož definovaný protokol by měl Metalib podporovat.

Pokračující podpora konsorcií dnes umožňuje realizovat různé modely:

  1. každá instituce může mít samostatný server
  2. každá instituce může mít samostatnou instanci na stejném serveru
  3. instituce sdílí nejen server, ale i instanci

Výraznější změny se promítnou do administrátorského rozhraní , které má v nové podobě maximálně podporovat průběh implementace Metalibu a mít přímé propojení s administrací SFX. Proces implementace je vizuálně rozdělen do několika fází, jejichž splnění si lze zpětně ověřit velmi snadno:

fáze 1 (inicializace instance)

  • definice vztahů mezi institucemi a výčet institucí
  • nastavení přístupu
  • nastavení vazeb pro správu SFX

fáze 2 (uživatelského rozhraní)

  • nastavení uživatelského rozhraní
  • vytvoření typů zdrojů
  • vytvoření kategorií zdrojů
  • vytvoření podkategorií

fáze 3 (znalostní báze)

  • definice lokálních zdrojů
  • propojení kategorií a aktivovaných zdrojů
  • atd.

Základní uživatelské rozhraní bude zjednodušeno na základě uživatelských studií, přičemž bude možné si vytvořit různé varianty uživatelského rozhraní podle potřeby (např. pro nováčky vs. pro pokročilé). Slučování záznamů bude probíhat automaticky. Některé složitější funkce budou implicitně potlačeny a pro jejich zobrazení si je bude muset uživatel zapnout.

Aktualizace znalostní báze by měla dále probíhat s dvouměsíční periodou.

Uvolnění Metalibu verze 3 se chystá na závěr roku 2003.

Shrnutí

Závěr je velmi podobný tomu, co jsem psal o konferencích NAAUG a SMUG loňský rok. Je to jedinečná příležitost k výměně zkušeností a navázání kontaktů. Zejména člověk načerpá mnoho inspirace z různých zákoutí Alephu, SFX, Metalibu a DigiToolu a nejtěžším rozhodováním je, kterou věcí začít dříve. Ne všechny zkušenosti jsou beze zbytku přenositelné, ale způsob jejich předávání a sdílení dodávají sebedůvěru a chuť do dalších pracovních úkolů. A proto už se těším na NAAUG a SMUG v roce 2004 do Chicaga. Přijeďte taky. Pokud se vám to zdá přece jen daleko, můžete se zúčastnit konference ICAU a SMUG v září 2003 ve Vídni.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po 10:00–17:00 Út 10:00–17:00 St 12:00–19:00 Čt 10:00–17:00 Pá-ne zavřeno Od 10:00 do 11:30 je knihovna vyhrazena pro seniory a držitele průkazu ZTP ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2022
Aktualizováno: 20.08.2020 13:37
TOPlist