Bělkovický úplněk 26.května 2002

Tak tahle akce se chystala snad půl roku. Možná déle. Už po loňském tradičním setkání ve Velké Bystřici

zazněl návrh, že změníme místo. Bělkovické údolí je jedno z nejromantičtějších míst v okolí Olomouce a Ivana nabídla, že její chata v této lokalitě by byla ideální. A tak jsme celou zimu po schůzkách v muzeu, kde ne vždy bylo přetopeno, se zahřívali v naší hospůdce na Hradě u grogu a svařeného vína a mezi astrologickými hovory plánovali letní večer. Jak vybrat termín, aby vyhovoval všem? Nakonec se objevil sám. Noc před úplňkem 26.května se sama nabídla a kupodivu nebo snad samozřejmě skoro všem vyhovovala. Dokonce pan Turnovský, který s námi strávil příjemný a velice podnětný květnový páteční večer začátkem měsíce, byl natolik zviklán, že zvažoval přeorganizovat si čas a přijet. Bohužel se mu to nepodařilo.

My olomoučáci jsme se začali sjíždět před čtvrtou hodinou odpoledne na stanoviště zahrádky před Mysliveckou restaurací.

Ti mladší a zdatnější na kolech, starší a pohodlnější v autech. Tady nutno ovšem dodat, že někdo musel přivést zásoby na přežití do rána a to by se na kole nedalo. A ti na tom kole zase dorazili značně schvácení, alespoň někteří. Ale v pět jsme tam byli všichni. Kromě naší členky Ivanky nás slavnostně přivítal i pán domácí, její fantastický tatínek, který ale po pěti minutách prohlásil, že jsme fajn parta, ale našemu jazyku nerozumí a pak nás pozoroval spíše zpovzdálí.

To jsme už dorazili na stanoviště a než jsme si stačili prohlídnout malebný areál konání, naše Helenka, jejíž kuchařské kvality jsou nám všem známy, nachystala skvělé rychlé občerstvení, kterým doplnila vynikající guláš paní domácí a všechny tak příjemně obě naladily na astrologickou diskuzi.

Jirka nás ubezpečil, že úder žádné chladné síly nehrozí, přesto se jednu chvíli spustil drobný májový deštík, který nás zahnal do chaty, kde někteří využili malého stolečku, u kterého jim naše dobrá čarodějka vyložila tarot, aby věděli co je čeká a stejně nemine.

Ale rychle bylo po dešti a mohli jsme zase venku diskutovat nad zvláštní konstelaci planet, která v ten den byla a rozebírat, co by každému z nás mohla přinést nebo lépe, co by nás mohla naučit nebo ještě lépe, jak ji využít..

A pak už jme do horoskopů mžourali, protože začala být tma a ohýnek to rychle napravil.

To už byly v pohotovosti dvě kytary a Láďa, Petr, Ivana a Dáša na střídačku hráli a hráli a mraky odešly a měsíček se ukázal opravdu v celá své kráse, že to bylo až jako z pohádky.

Vůně dřeva se mísila s vůní špekáčků, všichni jsme zpívali a bylo nám fajn. A taky jsme si vzpomněli na všechny spřízněné dušičky ostatních astrologů, kteří tram nemohli být s náma, a jednu písničku jim věnovali.

Tak to uteklo a všichni se těšíme na další setkání. Kdy ? No to se uvidí. Nápadů je plno.